V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Eugen Czernin (1857–1932)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
JUDr. Eugen Czernin
Černínové - Diplomaté, cestovatelé, sběratelé 4630u.jpg

7. vladař domu hradeckého a chudenického
Ve funkci:
5. listopad 1925 – 9. duben 1932
Předchůdce Eugen Czernin
Nástupce Eugen Alfons Czernin

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1888 – 1908
Panovník František Josef I.

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1887 – 1907
Panovník František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství Český klub
(Str. konz. velkostatku)

Narození 3. března 1857
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 9. dubna 1932
Jindřichův Hradec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť 0
Rodiče Jaromír Czernin
Karolina Schaaffgotsch
Děti 0
Příbuzní Eugen Czernin (sourozenec)
Alma mater Karlo-Ferdinand. univerzita Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Jaromír Czernin
bratr Eugen Czernin
syn (adoptivní) Eugen Alfons Czernin

Eugen Czernin, též Evžen hrabě Černín, plným jménem Evžen František Černín,[1] uváděn též jako František Černín[2] (3. března 1857 Vídeň9. dubna 1932 Jindřichův Hradec[3]), byl český šlechtic z rodů Černínů a politik, za Rakouska-Uherska na konci 19. a počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Jeho otcem byl hrabě Jaromír Czernin,[4] jenž zemřel roku 1908.[2] Byl jeho druhým synem. Starší bratr Eugen Czernin (1851–1925, plným jménem Evžen Jaromír František Černín) byl rovněž politicky aktivní (oba zasedali po jistou dobu v Říšské radě i Českém zemském sněmu). Pro rozlišení byl Evžen František Černín důsledně uváděn s akademickým titulem Dr.

Narodil se roku 1857.[5] Vystudoval gymnázium a práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde roku 1874 získal titul JUDr. Měl titul komořího[4] a c. a k. dvorního rady.[1] Původně nastoupil kariéru státního úředníka na Moravě.[6] Zastával funkci okresního hejtmana ve Znojmě.[1] Byl náměstkem zemského místodržitele. Kvůli konfliktu s důstojnickým sborem ale roku 1899 státní správu opustil.[6] Odmítl se totiž kvůli své katolické víře zapojit do souboje. Vedení brněnské vojenské posádky ho pak společensky ingorovalo a jeho pozice byla neudržitelná.[7] Přesídlil na zámek Krásný Dvůr, po smrti bratra roku 1925 žil na zámku v Jindřichově Hradci.[8] Byl též náměstkem předsedy České společnosti pro zvelebování zahradnictví se sídlem v Praze.[4]

V 80. letech se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1887 získal mandát na Říšské radě za velkostatkářskou kurii v Čechách. Uvádí se jako Dr. Eugen Czernin, statkář z Prahy.[9]Slib složil 14. října 1887.[10] Volba byla potvrzena 24. října 1887.[11] Uspěl i v řádných volbách do Říšské rady roku 1891. Uváděn byl coby Dr. Eugen hrabě Czernin, statkář z Prahy.[12] Mandát obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1897 (Dr. Eugen hrabě Czernin, statkář z Prahy)[13] a ve volbách do Říšské rady roku 1901 (Dr. Eugen Czernin, c. a k. komoří a statkář).[14]

Na Říšské radě je v roce 1890 uváděn jako člen Českého klubu, který tehdy sdružoval staročeské, moravské a velkostatkářské křídlo české reprezentace.[15]

Od doplňovacích voleb v září 1888 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou (nesvěřenecké velkostatky).[16] Mandát obhájil v řádných zemských volbách v roce 1889.[4] Byl členem Strany konzervativního velkostatku. Mandát obhájil v zemských volbách v roce 1895[17] a zemských volbách v roce 1901 (JUDr. Eugen Czernin hrabě).[18] V zemských volbách v roce 1908 se mezi nově zvolenými poslanci uvádí hrabě Evžen Czernin z Chudenic (tedy nikoliv JUDr.).[19]

Identifikoval se s českým národem. Za světové války i po ní vystoupil několikrát veřejně proti provídeňským a proněmeckým tendencím mezi zemskou šlechtou. [20] V posledních letech před smrtí se zasloužil o rekonstrukci zámku v Jindřichově Hradci.[6]

Neoženil se a byl bezdětný. V roce 1927 adoptoval svého prasynovce Eugena Alfonse Czernina (1892–1955) z vrchlabské (morzinské) větve,[3] vnuka Heřmana Černína na Vrchlabí. Po smrti Eugena v roce 1932 vymřela hradecká větev Černínů.[1]

Zemřel v dubnu 1932 po krátké nemoci. Pohřeb se konal v Jindřichově Hradci.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Černínové [online]. novadomus.cz [cit. 2014-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-14. (česky) 
  2. a b Jaromir hrabě Czernin zemřel. Národní politika. Listopad 1908, roč. 26, čís. 327, s. 6. Dostupné online. 
  3. a b Černín z Chudenic, František Jaromír Evžen, 1857-1932 [online]. katalog.cbvk.cz [cit. 2014-06-17]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c d NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. S. 556. (česky) 
  5. V Almanachu sněmu království Českého 1895–1901 chybně uváděno datum narození 1. ledna 1851, http://archive.org/stream/almanachsnmukrl00navrgoog#page/n556/mode/1up
  6. a b c d K úmrtí velkostatkáře dr. Františka Černína. Národní listy. Duben 1932, roč. 72, čís. 101, s. 2. Dostupné online. 
  7. Národní politika. Srpen 1933, roč. 51, čís. 218, s. 2. Dostupné online. 
  8. Dr. Fr. Černín pětasedmdesátníkem. Národní listy. Březen 1932, roč. 72, čís. 61, s. 4. Dostupné online. 
  9. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0010&size=45&page=76
  10. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0010&size=45&page=7128
  11. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0010&size=45&page=7249
  12. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&page=141&size=45
  13. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0012&page=114&size=45
  14. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=746&size=45
  15. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  16. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/6/stenprot/004schuz/s004001.htm
  17. NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. S. 105. (česky) 
  18. Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  19. Zemské volby v kurii velkých statků. Národní listy. Březen 1908, roč. 48, čís. 65, s. 2. Dostupné online. 
  20. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3