Estonia

M/S Estonia
Základní údaje
Majitel:	EstLine Marine Company (poslední majitel)
Zahájení stavby:	1979
Spuštěna na vodu:	1980
Uvedena do služby:	1980
Osud:	potopil se 28. září 1994
Technická data
Prostornost:	15 566 BRT
Délka:
Šířka:
Ponor:
Pohon:	4 dieselové motory MAN
Rychlost:	21 uzlů
Posádka:

M/S Estonia byl trajekt pro automobily a pasažéry vybudovaný v roce 1979 v Německu. Loď operovala mezi přístavy Turku a Stockholm v letech 1980–1990 jako Viking Sally, v roce 1991 jako Silja Star a jako Wasa King v letech 1991–1993 mezi přístavy Vaasa a Umeå.

Loď byla zakoupena švédsko-estonskou loďařskou společností EstLine Marine Company v lednu roku 1993. Společnost byla vlastnictvím estonské vlády a švédské společnosti Nordström & Thulin. Po pádu Železné opony odstartovala první plavba mezi městy Tallinn a Stockholm v únoru roku 1993. Od té doby každý den loď vyplouvala z jednoho z přístavů.

Katastrofa

Památník obětem ve Stockholmu

Monument v Tallinnu

Dne 28. září 1994 se trajekt potopil v Baltském moři. Tragédie si vyžádala 852 životů, z nichž bylo 501 Švédů. Nehoda lodi se stala 28. září 1994 přibližně v 00:55 s časovým trváním do 01:50 na cestě z Tallinnu do Stockholmu. Na palubě lodi bylo 989 pasažérů včetně posádky.

Vyšetřování

Mezinárodní komise se tři roky zabývala příčinou tragédie, za kterou určila chybu v konstrukci lodi – podle oficiální zprávy došlo vinou špatné údržby na rozbouřeném moři k otevření předního hledí.

Za to se na ni snesla vlna kritiky, jelikož nevysvětlila, proč se porucha neprojevila již dříve a neurčila jediného konkrétního viníka. Švédská vláda se poté neúspěšně pokusila prosadit nápad zalít celý vrak betonem a poté alespoň prosadila nestandardní zákon (stejný později přijalo i Estonsko a Finsko), prohlašující Estonii za podmořský hrob, a proto dnes za ponoření k vraku hrozí vězení. V roce 2006 vyšlo najevo, že vyšetřovací komise zatajila, že Estonia na palubě převážela vojenský materiál (ten ve dvou případech pašovala už dříve).

Ohledně příčiny katastrofy tak stále panují dohady. Existují i názory, že potopení lodi mohly způsobit vnitřní exploze. Vycházejí přitom z faktu, že potápěči nalezli ve vraku, ležícím na mořském dně, otvory, které podle britských expertů nemohly být způsobeny jinak než explozí. Otvory jsou velké desítky centimetrů až dva metry a s okraji vyhnutými ven.