Erik Guay

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Erik Guay
Datum narození5. srpna 1981 (42 let)
Místo narozeníMontréal, Québec, Kanada Kanada
Výška181 cm
Hmotnost90 kg
Oficiální webwww.erikguay.com
Sportovní informace
Sportalpské lyžování
KlubMount-Tremblant Ski Club
LyžeAtomic Skis
Ukončení kariéry22. listopadu 2018
Světový pohár v alpském lyžování
Debut17. listopadu 1999
Stupně vítězů14
Medaile v alpském lyžování
Olympijské hry0 - 0 - 0
Mistrovství světa2 - 0 - 0
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 8. února 2017
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa v alpském lyžování
zlato MS 2011 sjezd
zlato MS 2017 Super-G
stříbro MS 2017 Sjezd

Erik Guay (* 5. srpna 1981, Montréal, Québec, Kanada) je bývalý kanadský reprezentant v alpském lyžování, který dosáhl nejlepších výsledků ve sjezdu a Super G. Na MS 2011 se stal mistrem světa ve sjezdu a k únoru téhož roku celkově vyhrál tří závody Světového poháru. V sezóně 2007 získal malý křišťálový glóbus pro nejlepšího sjezdaře roku.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na Zimních olympijských hrách 2006 v Turíně skončil na čtvrtém místě v Super G.

24. února 2007 premiérově triumfoval ve sjezdu Světového poháru v německém Garmisch-Partenkirchenu. Stal se tak prvním Kanaďanem od roku 1994, jenž vyhrál sjezd. V celkovém hodnocení této disciplíny ve Světovém poháru 2007, pak skončil na třetím místě. V únoru 2011 vyhrál sjezd mistrovství světa opět na sjezdovce Kandahár v Ga-Pa.

V sezóně 2009 se desetkrát probojoval do první desítky závodů poháru, ovšem jen jednou stanul na stupních vítězů, a to na třetím místě. Na Zimních olympijských hrách 2010 ve Vancouveru dosáhl dvou pátých míst v rychlostních disciplínách – Super–G a sjezdu.[1] Ve světovém poháru 2010 získal během března tři pódiová umístění v řadě, včetně dvou titulů z posledních událostí Super G daného roku. Tím se stal celkovým šampiónem v této disciplíně a získal malý křišťálvý glóbus.[2] Byl tak prvním Kanaďanem, který dosáhl na křišťálový glóbus od sezóny 1982, kdy se stejný výkon povedl Steveu Podborskému.[1]

V sezóně 2011 kvůli problémům se zády vynechal sjezdy v Kitzbühelu a Wengenu. Na MS 2011 v Ga-Pa nejdříve nedojel závod v Super–G. Pak ovšem vyhrál sjezd a stal se mistrem světa, po Johnu Kucerovi (2009) jako druhý Kanaďan v této disciplíně.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Je ženatý s Karen Guayovou. Mají dceru Eriku Logann Elizabeth Guayovou (nar. leden 2009). V létě 2010 se rodina přestěhovala z Calgary do Quebecu.[3]

Vítězství ve Světovém poháru[editovat | editovat zdroj]

Sezonní vítězství (křišťálové glóby)[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Disciplína
2010 Super G

Vyhrané závody[editovat | editovat zdroj]

  • celkově 3 (14 umístění na stupních vítězů)
    • 1 sjezd
    • 2 Super-G
Datum Místo Disciplína
24. února 2007 Německo Garmisch sjezd
7. března 2010 Norsko Kvitfjell Super-G
11. března 2010 Německo Garmisch Super-G

Umístění ve Světovém poháru[editovat | editovat zdroj]

Sezóna/Pořadí Celkově Sjezd Super G Obr.slalom Slalom Kombinace
Pořadí Body Pořadí Body Pořadí Body Pořadí Body Pořadí Body Pořadí Body
2002/03 79. 60 37. 30 32. 30 - - - - - -
2003/04 55. 135 28. 81 24. 54 - - - - - -
2004/05 25. 330 14. 187 15. 131 - - - - 19. 12
2005/06 18. 435 11. 221 6. 204 47. 10 - - - -
2006/07 12. 529 3. 393 10. 136 - - - - - -
2007/08 18. 467 12. 201 6. 240 41. 26 - - - -
2008/09 22. 408 6. 287 12. 121 - - - - - -
2009/10 13. 487 13. 156 1. 331 - - - - - -

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erik Guay na anglické Wikipedii.

  1. a b Gary Kingston. Canada’s Erik Guay ‘completely ecstatic’ winning season’s World Cup super G title [online]. Vancouver Sun, 2010-03-11. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. Associated Press. Guay Continues His Late Surge to Seize the Super-G World Cup [online]. The New York Times, 2010-03-11 [cit. 2010-03-11]. Dostupné online. 
  3. Gary Kingston. Erik Guay set to put Olympic disappointment behind him [online]. National Post, 12-11-2010 [cit. 2011-02-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]