Endotoxin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Endotoxin (LPS nebo lipopolysacharid) je toxin spjatý s určitou bakterií. Je to toxin, který - na rozdíl od exotoxinu - není vylučován v rozpustné formě živou bakterií, nýbrž je strukturální součástí bakterie a uvolňuje se především v situaci, kdy se bakterie rozpadá.

Struktura lipopolysacharidu[editovat | editovat zdroj]

Lipopolysacharid se skládá ze tří částí (směrem od centra bakterie ven):

  1. O-antigen je polymerem sacharidů specifickým pro každou bakterii.
  2. Jádro lipopolysacharidu je také polymerem sacharidů (hlavně heptóz) a spojuje O-antigen a Lipid A. U některých bakterií obsahuje také přídavné skupiny jako např. zbytek kyseliny trihydrogenfosforečné nebo zbytky aminokyselin,
  3. Lipid A trčí ven z bakterie a je zodpovědný za bouřlivou reakci imunitního systému po lýze bakterie a uvolnění do systémového oběhu

Endotoxinová kontaminace[editovat | editovat zdroj]

Endotoxiny jsou častými kontaminanty v DNA plazmidů připravovaných z bakterií nebo v bílkovinách získávaných z bakterií. Musí být před použitím in vivo (například při genové terapii) odstraněny, aby nedošlo k nechtěné zánětlivé reakci.

Endotoxiny mohou kontaminovat například ovalbumin. Ovalbumin je jednou z bílkovin rozsáhle studovaných na zvířecích modelech a též tradiční modelový alergen pro hyperreaktivitu dýchacích cest (AHR). Komerčně dostupný ovalbumin, který je kontaminován LPS, může plně aktivovat entotelní buňky při in-vitro zkoušce první fáze zánětu a zkresluje tak výsledky, protože pak přesně neodpovídají fyziologickému účinku samotné antigenní bílkoviny.

Při farmaceutické výrobě je nezbytné odstranit všechny stopy endotoxinů z léčivého přípravku, protože i velmi malá množství mohou u člověka způsobit onemocnění. K tomuto účelu se používá depyrogenační trouba. K rozkladu těchto látek jsou potřeba teploty přesahující 300 °C. Definovaná míra redukce endotoxinu je korelací mezi časem a teplotou. U obalových materiálů, jako jsou skleněné injekční stříkačky nebo ampule, je při teplotě 250 °C a čase 30 minut dosahuje typicky 3log redukce hladiny endotoxinů.

Velmi citlivým testem pro detekci přítomnosti endotoxinů je test LAL (Limulus Amebocyte Lysate, amébocytový lyzát z ostrorepa), při kterém se využívá krev z ostrorepa amerického. Koagulaci lyzátu mohou způsobit již velmi nízké koncentrace LPS, vzhledem ke značnému zesílení přes enzymatickou kaskádu.

Endotoxemie[editovat | editovat zdroj]

Stav, kdy jsou endotoxiny přítomny v krvi, se nazývá endotoxemie. Při silné imunitní reakci může vést k septickému šoku.[1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Endotoxin na anglické Wikipedii.

  1. Hurley JC. Endotoxemia: methods of detection and clinical correlates. Clinical microbiology reviews. April 1995, roč. 8, čís. 2, s. 268–92. Dostupné online. PMID 7621402.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]