Emil Wiechert
| Emil Wiechert | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Emil Johann Wiechert |
| Narození | 1861 Sovětsk |
| Úmrtí | 19. března 1928 (ve věku 66–67 let) Göttingen |
| Místo pohřbení | Stadtfriedhof Göttingen (40°40′11″ s. š., 4°39′48″ z. d.) |
| Alma mater | Královecká univerzita Univerzita v Göttingenu |
| Povolání | fyzik, geofyzik, astronom, seismolog a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatel | Univerzita v Göttingenu |
| Funkce | profesor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emil Wiechert nebo Johann Emil Wiechert (26. prosince 1861 Tilsit, Ruské impérium – 19. března 1928 Göttingen, Výmarská republika) byl německý fyzik a seismolog, vynálezce seismografu.
Studoval v Kaliningradu, kde v roce 1898 promoval a o rok později získal habilitaci. Tehdy se zabýval stavbou hmoty, experimenty s katodovými proudy a elektřinou. V roce 1891 Wiechert odešel do Göttingenu a v roce 1898 se stal profesorem geofyziky. V roce 1902 zhotovil nejstarší seismograf na světě, který je dodnes v provozu.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]V roce 1903 byl Emil Wiechert jedním ze zakládajících členů Association Internationale de Séismologie, předchůdce dnešní Mezinárodní asociace seismologie a fyziky zemského nitra (IASPEI), člena Mezinárodní unie pro geodézii a geofyziku. Ve stejném roce se stal řádným členem göttingenské akademie věd.[1] V roce 1911 se stal členem-korespondentem Bavorské a v roce 1912 Ruské akademie věd v Sankt Petěrburgu.[2]
Jméno Emila Wiecherta nese kráter o průměru 41 kilometrů na odvrácené straně Měsíce (84° 30′ 0″ S, 165° 0′ 0″ E).
Německá geofyzikální společnost uděluje od roku 1955 medaili nesoucí jeho jméno. Deutsche Post vydala 10. listopadu 2011 zvláštní poštovní známku v hodnotě 90 centů ke 150. výročí jeho narození.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emil Wiechert na slovenské Wikipedii.
- ↑ Holger Krahnke: Die Mitglieder der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen 1751–2001 (Abhandlungen der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen, Philologisch-Historische Klasse. Folge 3, Bd. 246 = Abhandlungen der Akademie der Wissenschaften in Göttingen, Mathematisch-Physikalische Klasse. Folge 3, Bd. 50). Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen 2001, ISBN 3-525-82516-1, S. 258.
- ↑ Вихерт Иоганн Эмиль [online]. Ruská akademie věd [cit. 2015-08-12]. Dostupné online. (rusky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Wilfried Schröder: Emil Wiechert: Physiker - Geophysiker - Wissenschaftsorganisator. History Commission of the German Geophysical Society, Bremen-Roennebeck 2000 (Mitteilungen des Arbeitskreises Geschichte der Geophysik; Jg. 19, H. 1/2).
- Wilfried Schroeder: Der Atheras in der Physik bei Albert Einstein, Gustav Mie und Emil Wiechert. Science Edition, Bremen 2006.
- Wilfried Schroeder Hendrik Antoon Lorentz und Emil Wiechert (Briefwechsel und Verhältnis der beiden Physiker), Archive for History Exact Sciences, Band 30, 1984, S. 167-187.
- Wilfried Schroeder: Emil Wiechert und seine Bedeutung für die Entwicklung der Geophysik zur exakten Wissenschaft, Archive for History of Exact Sciences, Band 27, No. 4 (1982), pp. 369-389.
- Zum Gedenken Emil Wiecherts anlässlich der 100 Wiederkehr seines Geburtstages. Akademie-Verlag, Berlin 1962 (Veröffentlichungen des Institutes für Bodendynamik und Erdbebenforschung in Jena; H. 72).
- Joseph F. Mulligan: Emil Wiechert (1861-1928): Esteemed seismologist, forgotten physicist. American Journal of Physics, Band 69, 2001, S. 277-287.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Wiechert na Wikimedia Commons - Krátká biografie
- Gustav Angenheister: Emil Wiechert. Nachruf, Z. Geophys., 4 (1928) 113-117.
- Wilfried Schroeder Some aspects in Emil Wiechert 's Scientific Work
- Wiechert Seismometer
- Emil Wiechert (1861-1928)
