Emanuele Lanzerotti
| Dr. Ing. Emanuele Lanzerotti | |
|---|---|
 Emanuele Lanzerotti, foto z Wiener Bilder z r. 1907 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1907 – 1911 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Italská lidová strana |
| Narození | 10. dubna 1872 Romeno  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. září 1955 (ve věku 83 let) Masnago  Itálie |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emanuele Lanzerotti (10. dubna 1872 Romeno[1][2] – 3. září 1955 Masnago[2]) byl rakouský organizátor družstevnictví a politik italské národnosti z Tyrolska (respektive z Jižního Tyrolska), na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z bohaté rodiny. Byl doktorem filozofie a inženýrem. Působil jako elektrotechnik v Trentu. Navštěvoval národní školu, vyšší gymnázium a studoval vysokou školu technickou a univerzitu ve Štýrském Hradci a Vídni. Pracoval u drah a na telegrafním úřadu. V roce 1899 získal titul z fyziky. Během studií ho ovlivnily myšlenky liberalismu a socialismu. V roce 1894 ho kněz Francesco Giuliani pozval, aby se vrátil ze Štýrského Hradce a ujal se správy družstva v rodném Romenu. Tehdy se obrátil ke katolickému světonázoru, ovlivněnému encyklikou Rerum novarum. Podílel se na zakládání dalších katolických spolků. Byl prezidetem průmyslového a zemědělského svazu v Trentu a prezidentem Úřadu pro elektrifikaci. V roce 1902 byl členem přípravného výboru pro založení křesťansko sociální strany v jižním Tyrolsku a v roce 1904 jedním z autorů programu Italské lidové strany.[1][2]
Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Tyrolsko 19.[3] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen poslaneckého klubu Italské lidové strany.[3]
Po uplynutí poslaneckého mandátu se kvůli názorovým rozporům rozešel s jihotyrolským prostředím a přestěhoval se do Milána. Nadále se angažoval v družstevnictví. Po válce vyvíjel aktivity i v rodném jižním Tyrolsku. Roku 1933 se stáhl z veřejného života. Bydlel v Miláně a působil jako inženýr v oboru elektrotechniky a železniční dopravy. V roce 1936 se odstěhoval do Masnaga, kde zemřel v roce 1955.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Die österreichische Abgeordnetenhaus: ein biographisch-statistisches Handbuch, 1907-1913, XI. Legislaturperiode (XVIII. session). [s.l.]: R. Wiener, 1907. 638 s. Dostupné online. S. 272. (německy)
- ↑ a b c d Emanuele Lanzerotti [online]. cooperazione.net [cit. 2016-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. (italsky)
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Emanuele Lanzerotti na Wikimedia Commons
