Přeskočit na obsah

Emanuel von Spens-Booden

Přidat odkazy
V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Emanuel von Spens-Booden
Emanuel von Spens-Booden
Emanuel von Spens-Booden
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1907
Poslanec Slezského zemského sněmu
Ve funkci:
1866 – 1911
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(ústavověrný velkostatek)
(Klub liberálů – staroněmci)
(Sjednoc. levice)
(Německorak. klub)
(Sjednoc. něm. levice)
Narození18. listopadu 1831
Těšín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí30. září 1926 (ve věku 94 let)
Ropice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PříbuzníAlois von Spens-Booden (sourozenec)
OceněníŘád Františka Josefa
CommonsEmanuel von Spens-Booden
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Emanuel v. Spens-Booden starší
matka Anna Glasser
manželka Marie Gabriela Höpfling v. Bergendorf
syn Hermann v. Kuenburg
bratr Alois von Spens-Booden

Emanuel von Spens-Booden, uváděn též jako Emanuel Spens z Boodenu (18. listopadu 1831 Těšín – 30. září 1926 Ropice[1][2]), byl rakouský šlechtic a politik ze Slezska, za Rakouska-Uherska v závěru 19. a počátkem 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze šlechtické rodiny Spensů z Boodenu původem ze Skotska. Jeho bratr Alois von Spens-Booden byl politikem a předlitavským ministrem. Emanuel se 20. prosince 1859 oženil s Marií Gabrielou Höpfling von Bergendorf. Měli několik dcer. Při absenci mužského potomka adoptoval syna své sestry Hermanna von Kuenburga (Kuenburg-Spens).[1]

Studoval práva. V 50. letech 19. století působil ve státní správě na různých místech na Moravě, od roku 1852 jako praktikant u krajského úřadu v Olomouci, od roku 1854 coby aktuár u okresního úřadu v Novém Městě na Moravě, od roku 1856 ve Znojmě. Roku 1859 se stal krajským komisařem u krajského úřadu v Olomouci. Po zrušení této instituce byl krajským komisařem u místodržitelství v Brně. 1863 ze státní služby odešel. Od roku 1862 byl majitelem statku a zámku v Ropici (pobýval ale převážně ve Vídni, ropický zámek využíval jako letní sídlo, trvale se sem přestěhoval až ve stáří).[1][2]

Byl aktivní veřejně i politicky. Od roku 1866 zasedal coby poslanec Slezského zemského sněmu.[2] Sem byl zvolen za velkostatkářskou kurii a na sněmu setrval až do roku 1911. Od února 1867 byl zvolen náhradníkem zemského výboru.[1]

V 70. letech 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1873 získal mandát za velkostatkářskou kurii ve Slezsku. Mandát obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1879, volbách do Říšské rady roku 1885, volbách do Říšské rady roku 1891, volbách do Říšské rady roku 1897 a volbách do Říšské rady roku 1901.[3]

Na sněmu i v Říšské radě patřil k proněmecké, centralistické Straně ústavověrného velkostatku.[4] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[5] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných) politických proudů.[6] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[7] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[8] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[9] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[10]

Zastával četné hospodářské posty. Od roku 1880 byl správním radou Košicko-bohumínské dráhy, v roce 1890 se stal i správním radou Severní dráhy císaře Ferdinanda. V roce 1899 nastoupil do funkce spolurady c.k. Rakousko-slezské zemědělsko-lesnické společnosti pro výrobu piva a pro lihovarnictví, za kterou zasedal v komisi pro zdanění piva a alkoholických nápojů. V roce 1902 usedl do přípravné komise pro projekt potravinářské a nápojové výstavy, která se pak konala roku 1904. Roku 1882 mu byl udělen Leopoldův řád za práci v komisi pro reformu pozemkové daně. Roku 1898 také získal Řád Františka Josefa.[1]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e Emanuel von Spens-Booden [online]. tesin.cz [cit. 2014-06-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Spens von Booden, Emanuel Frh. (1831–1926), Gutsbesitzer und Abgeordneter, s. 16. (německy) 
  3. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. ↑ Národní politika. Leden 1901, roč. 19, čís. 16, s. 3. Dostupné online. 
  5. ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online. 
  6. ↑ Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
  7. ↑ Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online. 
  8. ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
  9. ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  10. ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Emanuel_von_Spens-Booden&oldid=24060809“