Ropice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ropice
Zámek Ropice (stav 22. ledna 2012)
Zámek Ropice (stav 22. ledna 2012)
Základní informace
Sloh barokní architektura
Poloha
Adresa Ropice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 38983/8-699 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zámek několik dnů po zřícení jeho části (stav 2. července 2009).
Zámek Ropice (stav 28. ledna 2007).

Zámek Ropice v obci Ropice, 4 km jižně od Českého Těšína v okrese Frýdek-Místek, je barokní stavba vzniklá okolo roku 1700 na místě starší renesanční tvrze. V roce 2009 se po tzv. bleskových povodních část nezabezpečené budovy zámku zřítila.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves Ropice náleží ke starým sídlům na Těšínsku. Takto je uváděna počátkem v listině z roku 1305, přesněji v soupisu desátků vratislavského biskupství. V roce 1447 je ve vsi doložena fara.

Nejpozději do roku 1430 patřila ves k bezprostřednímu majetku těšínských knížat. První zápis o vlastnictví obce Sobkovými z Kornic (obec Kornice, Polsko) je roku 1430, kdy je uváděn Sobek Kornic z Ropice (Sobko Kornicz von Ropicz).

Nelze samozřejmě zjistit, zda byla Ropice dána Sobkům za jejich platné služby již dříve. Jisté je, že onen Sobek je s největší pravděpodobností totožný s Janem Sobkem z Kornic, držitelem vsi v Ietech 1434-1452, v roce 1445 také starostou těšínským. Nepochybně jeho příbuzným, snad starším bratrem, byl Mikuláš Sobek (domino Nicolao Sobkonis, capellano nost-ro), kaplan knížete Bolka I. (1407–1433), poté farář v Těrlicku a písař (1430), naposledy kanovník v Glogově (Głogów, Polsko) a písař (1434, a 1438). Roku 1481 pak bratři Jan a Stašek z Kornic a z Ropice a 1523 Václav Sobek z Kornic a z Ropice.

V 15. století postavili Sobkové z Kornic ve vsi renesanční tvrz, o níž se poprvé dovídáme k roku 1523 za Václava Sobka Kornic a na Ropice. Členové rodu se v 15. a 16. století začali psát z Kornic a z Ropice. Poslední majitel byl Rudolf Sobek z Kornic a na Ropici († 1693). Jako majitel byl uváděn také Maxmilián Prohel z Bravantic (německy Brosdorf).

Kolem roku 1700 nabyl statek Filip Kasper VII. baron von Saint-Genois (1667–1724), po jehož smrti zdědila statek vdova Anna Marie dcera Mikuláše Gureckého z Kornic a na Chotěbuzi, Hradišti a Lhotě (Zpupná Lhota) a Evy Judity z rodu Wilamowských z Kojkovic. Ta v roce 1726 prodala Ropici za 12.000 zlatých svému synovi Jiřímu Kašparovi baronu Saint-Genois, který panství vlastnil do roku 1774. V roce zdědil Karel baron pán Saint-Genois, který jej v roce 1785 prodal Gabriele sv. paní Celestové rozené Skrbenské z Hříště. V roce 1810 dal tehdejší majitel Karel Bedřich svobodný pán Celesta z Celestinu stávající barokní zámek přestavět v klasicistickém stylu. Při rekonstrukci byl u zámku založen i park. Po smrti Zoe svob. paní Mattencloit (13. února 1862) zdědil Emanuel baron Spens-Boden. v roce 1926 statek se zámkem patřil Heřmanu Küenburg-Spens. Küenburgům až do roku 1945.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Zámek je jednopatrový a má obdélníkový půdorys. Na zadní straně do dvora bylo přistavěno stejně vysoké křídlo, určené pro služebnictvo.

Fasáda hlavní poschoďové budovy je na čelní straně členěna řadou pilastrů na soklech, které jsou zakončeny bohatě zdobenými hlavicemi. Bohatou ornamentální výzdobu mají též okenní šambrány přízemí i prvního patra.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Zámek, který je v současné době v soukromém vlastnictví[1], měl být do roku 2006 opraven[1] a otevřen jako hotel. Nestalo se tak[1], a zámek postupně pustl. Během povodně 22. června 2009 se střední část zámku zřítila. Obecní úřad hodlal požádat o vyškrtnutí zámku ze seznamu kulturních památek[2], aby mohl budovu strhnout[2], protože v současném stavu ohrožuje své okolí[2].

Dne 30. prosince 2010[3] jej v dražbě od společnosti Exakta Management odkoupily dva subjekty z ostravska[4] (jedním z nich by měla být společnost Autos-Ozonia, s. r. o.[5], druhým společnost Gabriela Celesta[6]), které v dubnu 2011 započaly s rekonstrukcí celého objektu[7].

Spolumajitelem zámku je podnikatel Pavel Šmíra, jenž už se podílel na záchraně a obnově řady památek[8][9]. Na začátku roku 2012 dělníci odstranili střechu a objekt provizorně zastřešili[10]. Při odklízení sutin se pak podařilo najít ve sklepení studnu[10]. Do června 2012 se povedlo provést rekonstrukci průčelí zámku[11]. Ve stejném roce byly také plánovány úpravy zámeckého parku a možná výstavba chodby spojující zámek s kostelem. Ta by byla provedena za předpokladu, že se její existenci podaří prokázat[10].

V listopadu 2012 již byly provedeny nezbytné úpravy a majitelé čekali na dodatečná stavební povolení pro rekonstrukci stropů a omítek. Celá rekonstrukce probíhala ve spolupráci s Národním památkovým ústavem v Ostravě. Na podzim 2013 prošla rekonstrukcí i střecha sousední sýpky. Do konce roku 2015 se podařilo vymodelovat a omítnout klenby v přízemí zámecké budovy a také vyměnit krovy u sýpky[12]. Do konce roku 2016 zmizely i mladší přístavby k zámku, úpravou prošly i interiéry včetně nových omítek a vytvoření replik štukových prvků stropů, budova dostala repliky historických oken a také novou fasádu včetně replik původních štukových dekorativních prvků[13].

V plánu majitelů je také rekonstrukce zámeckého parku s nejstarším psím hřbitovem ve střední Evropě[14]. Na rok 2014 bylo mj. naplánováno vybagrování zámeckého rybníku.[15]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • E.Vojtková, Hrady a zámky Severomoravského kraje, Ostrava 1974
  • A. Peter, Burgen u. Schlösser im Herzogtum Schlesien, Teschen 1894
  • Č. Chyský, Kamenná minulost, Procházky po hradech a zámcích v čes. zemích, Praha 1950
  • Doležal-Veselý, Hrady a zámky v ČSSR, Praha 1966
  • Spurný a kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. Svoboda: Praha 1983

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]