Elpénor
Elpénor nebo Elpenor (starořecky Ἐλπήνωρ je v řecké mytologii voják ithackého krále Odyssea.[1]
Elpenor byl ve válce proti Tróji nejmladším vojákem ithackého krále Odyssea. I když nepatřil mezi nejlepší bojovníky a ani rozumem příliš nevynikal, válku šťastně přežil.[1]
Spolu s Odysseem pak prožíval dlouhou a strastiplnou cestu domů. Příčinou těchto strastí byl hněv boha Poseidona kvůli smrti Palaméda, kterou mu prý způsobil Odysseus z pomsty za to, že ho přinutil odejít do trojské války.[2]
Když však připluli na ostrov Aiaia (jeho lokace není jistá, Robert Graves ho ztotožňuje s Lošinjem), na němž bydlela čarodějnice Kirké, štěstí Elpenora opustilo. Po pohoštění, které Kirké Odysseovi a jeho mužům přichystala, vylezl přemožen vínem na rovnou střechu jejího domu, aby si tam trochu pospal. Vzbudily ho až hlasy jeho druhů, kteří byli na odchodu a protože zapomněl, že je na střeše, rozběhl se za nimi a při pádu ze střechy se zabil.[3][1]
Odysseus se později po cestě do vlasti dostal na práh podsvětí, kde potkal Elpenorova ducha,[4] který ho při bezútěšném poletování prosil, aby dal jeho tělo spálit a pohřbít, neboť jinak nemůže odejít do říše mrtvých. Odyssea ještě požádal, aby mu na hrob položil jeho veslo.[5][6] Odysseus jeho přání vyhověl. Vrátil se na ostrov Aiaia a pohřbil ho.[7]
Homérův popis Odysseova setkání s duchem Elpenora v podsvětí je cenným dokladem o nejstarších řeckých představách o posmrtném životě.[1]
Jean Giraudoux napsal román Elpénor (1919), který je humoristickým přepracováním mytologické látky.
Reference a bibliografie
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elpénor na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c d Vojtěch Zamarovský. Bohovia a hrdinovia antických bájí. [s.l.]: Mladé letá, 1980. 66-048-80. S. 124, Bratislava.
- ↑ Vojtěch Zamarovský. Bohovia a hrdinovia antických bájí. [s.l.]: Mladé letá, 1980. 66-048-80. S. 326, Bratislava.
- ↑ Homér, Odysea, 10,550-561.
- ↑ Apollodoros, Epitome, E, 7,17.
- ↑ Homér, Odysea, 11,51-79.
- ↑ Hyginus, fabulae 125.
- ↑ Homér, Odysea, 12,8-16.