Eleonora Marie z Lichtenštejna
| Eleonora Marie z Lichtenštejna | |
|---|---|
 Rodový erb | |
| Narození | 1647 |
| Úmrtí | 4. srpna 1704 (ve věku 56–57 let) Štýrský Hradec  Habsburská monarchie |
| Povolání | autor knih o kulinářství |
| Choť | (1666) Jan Seyfried z Eggenbergu (1644–1713) |
| Děti | Jan Antonín II. z Eggenbergu |
| Rodiče | Karel Eusebius z Lichtenštejna a Johana Beatrix z Ditrichštejna |
| Příbuzní | Jan Adam I. z Lichtenštejna (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eleonora Marie Rozálie z Lichtenštejna, provdaná z Eggenbergu (německy Eleonora Maria Rosalia von Liechtenstein; 1647 – 4. srpna 1704 Štýrský Hradec) byla rakouská šlechtična a princezna z Lichtenštejna, vévodkyně opavská a krnovská, provdaná za knížete z Eggenbergu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Eleonora Marie Rozálie byla prvorozeným dítětem knížete Karla Eusebia z Lichtenštejna a jeho manželky Johany Beatrix z Ditrichštejna. Čtyři z jejich devíti dětí zemřely do druhého roku života a druhorozená Anna Marie zemřela v šesti letech. Dospělosti se dožili pouze Eleonora Marie Rozálie, její bratr Jan Adam Ondřej (1662–1712) a její sestry Marie Terezie (1649–1716) a Johana Beatrix, ta však zemřela ve věku 22 let.
Manželství a rodina
[editovat | editovat zdroj]Dne 4. července 1666 se Eleonora Marie Rozálie provdala za knížete Jana Seyfrieda z Eggenbergu (1644–1713).[1] Manželé žili ve Štýrském Hradci, kde se jim narodilo několik dětí, včetně prvního syna a dědice rodového majetku i knížecího titulu, Jana Antonína II. (1669–1716).
Činnost
[editovat | editovat zdroj]Eleonora Marie se zabývala farmakologií a studiem léčivých receptur. Systematicky popisovala nemoci a navrhovala dietní a léčbná opatření, na něž také sama psala recepty. Své poznatky o léčení a vaření, které mj. považovala za úzce související, zveřejnila v letech 1686 a 1695.
Jablko z granátového jablka Christiana Samaritana se dobrovolně otevřelo
[editovat | editovat zdroj]Pod jménem Eleonora Maria Rosalia, Herzogin von Troppau und Jägerndorf vydala roku 1695 u tiskaře Leopolda Voigta ve Vídni svou knihu s názvem Freywillig aufgesprungener Granat-Apffel des Christlichen Samariters. Šlo o první dílo s recepty lidového léčitelství, domácí léčby a dietních pokynů.[2] Tato sbírka, založená na v roce 1686 anonymně vydané knize kuchařských a lékařských receptů Koch- und Artzney-Buch, byla velmi úspěšná, a proto byla několikrát znovu vydána a dále revidována. 12. vydání vyšlo v roce 1741 ve Vídni.[3] Kniha obsahovala přes 1700 receptů.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eleonora Maria Rosalia von Liechtenstein na německé Wikipedii.
- ↑ Hanns Bohatta: Fürstin Eleonore von Liechtenstein und ihr Granatapfel. Ein bibliographischer Versuch. In: Jahrbuch des Historischen Vereins für das Fürstentum Liechtenstein, 1933. Digitalisat
- ↑ Eleonora Maria Rosalia, Herzogin zu Crummau und Fürstin zu Eckenberg: Freywillig-auffgesprungener Granat-Apffel / Deß Christlichen Samaritans / Oder: Auß Christlicher Lieb deß Nächsten eröffnete Gehaimbnus Viler vortrefflichen / sonders bewährten Mitteln und Wunder-haylsamen Artzneyen wider unterschidliche Zuständ und Ubel deß Menschlichen Leibs und Lebens. [...]. Digitalisat
- ↑ Digitalisat der 12. Auflage
- ↑ Georg Adam Seelig: Des freywillig aufgesprungenen Granat-Apffels des Christlichen Samariters Anderer theil: oder Aus Christlicher liebe des nechsten eröffnete Geheimnisse Vieler vortrefflichr bewährter Artzneyen [...]. Leipzig (Thomas Fritsch) 1727.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- M. Arndt: Der »Freywillig aufgesprungene Granat-Apffel«. Ein Arznei- und Kochbuch-Bestseller des 18. Jahrhunderts aus schlesischem Fürstenhause. In: Schlesien. Jahrgang 32, 1987, S. 134–139.
- Norbert Conrads: Anna Würster, die erste privilegierte Medizinerin Schlesiens (1657). In: Konrad Goehl, Johannes Gottfried Mayer (Hrsg.): Editionen und Studien zur lateinischen und deutschen Fachprosa des Mittelalters. Festgabe für Gundolf Keil zum 65. Geburtstag. Königshausen & Neumann, Würzburg 2000 (= Texte und Wissen. Band 3), ISBN 3-8260-1851-6, S. 1–15, hier: S. 12–13.
- Barbara Kaiser: Schloss Eggenberg. Christian Brandstätter Verlag, Graz 2006, ISBN 3-902510-96-X, S. 64–84.
- Barbara Kaiser, Paul Schuster: Schloss Eggenberg. Architektur und Ausstattung. Universalmuseum Joanneum, Graz 2018, ISBN 978-3-902095-81-7, S. 52–59.
- Barbara Kaiser, Paul Schuster: Schloss Eggenberg. Park und Gärten. Universalmuseum Joanneum, Graz 2016, ISBN 978-3-902095-51-0, S. 12–21.
- Michael Sachs: Das sogenannte Arzneibuch der Eleonora Maria Rosalia, Herzogin von Troppau und Jägerndorf: eine unter dem Titel ‚Freywillig-auffgesprungener Granat-Apffel‘ erstmals 1695 erschienene Rezeptsammlung der Fürstin Eleonora Maria Rosalia von Eggenberg (1647–1703) geb. Fürstin von Liechtenstein, Herzogin von Jägerndorf und Troppau. In: Würzburger medizinhistorische Mitteilungen. Band 14, 1996, S. 45–62.
