Elena Ferrante

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Elena Ferrante
Narození 1943 (75–76 let)
Neapol
Pseudonym Elena Ferrante
Povolání romanopiskyně, spisovatelka a scenáristka
Národnost Italové
Žánr román
Významná díla Neapolitan Novels
Web oficiální stránka
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Elena Ferrante (* 1953, Neapol) je pseudonym italské spisovatelky a překladatelky. Její knihy, původně vydané v italštině, byly přeloženy do mnoha jazyků. Mezi její nejznámější díla patří Neapolská sága.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ferrante je autorkou půl tuctu románů, z nichž nejvýznamnější[2] je tetralogie[3] známá jako Neapolská sága, která vypráví o dvou vnímavých a inteligentních dívkách z Neapole, které se pokoušejí žít plnohodnotný život uvnitř kultury, která je plná násilí. Série se skládá z knih Geniální přítelkyně (2012), Příběh nového jména (2013), Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou (2014) a Příběh ztracené holčičky (2015), který byl nominován na italskou literární cenu Strega.[4][5]

Ferrante tvrdí, že "jakmile jsou knihy napsány, už nepotřebují svého autora."[6] Opakovaně uvádí, že anonymita je předpokladem pro její práci[7] a že uchování jejího pravého jména v tajnosti je jedním z klíčů úspěšného tvůrčího procesu psaní.[8]

Čtvrtá kniha z tetralogie Příběh ztracené holčičky se objevila v řebříčku 10 nejlepších knih roku 2015 podle New York Times.[9]

Anonymita autorky[editovat | editovat zdroj]

Navzdory tomu, že byla Ferrante uznána jako vynikající autorka románů v mezinárodním měřítku,[10] uchovává si svou anonymitu již od vydání prvního románu v roce 1992.[11] Spekulací o její pravé identitě bylo mnoho, většina z nich vznikla na základě informací, které Ferrante uváděla v rozhovorech nebo na základě analýzy informací čerpaných z jejích knih.

V březnu roku 2016 vydal Marco Santagata, italský spisovatel, filolog a profesor na univerzitě v Pise[12], článek, který popisoval jeho teorii o identitě Ferrante. Santagatův dokument čerpal z filologické analýzy Ferrantina psaní, ze studie podrobného popisu města Pisy, o kterém ve svém románu píše a skutečnosti, že autorka disponuje odbornými znalostmi moderní italské politiky. Na základě těchto informací dospěl k závěru, že autorka žila v Pise, kterou ale roku 1966 opustila, a proto za pravděpodobného autora označil neapolskou profesorku Marcellu Marmo, která studovala v Pise od roku 1964 do roku 1966. Jak Marmo, tak vydavatel však tuto Santagovu identifikaci popírají.[2]

V říjnu roku 2016 zveřejnil investigativní novinář Claudio Gatti článek, který se týkal platebních transakcí a dospěl k závěru, že Anita Raja, překladatelka žijící v Římě, je oním tajemným autorem skrývajícím se za pseudonymem Ferrante[13]. Mnozí Gattiho kritizovali za narušení soukromí.[7][14][15] Britský romanopisec Matt Haig na toto téma napsal: "Tato snaha o objevení skutečné Eleny Ferrante je ostudná a také zbytečná. Pravou identitou autora je kniha, kterou napíše."[14] V prosinci 2016 zveřejnil kontroverzní italský prankster[16] Tommaso Debenedetti na internetových stránkách španělského deníku El Mundo údajný rozhovor s Rajou, který potvrzuje, že je skutečně Elena Ferrante. Avšak to bylo rychle zamítnuto Ferrantiným vydavatelem, který označil rozhovor za falešný.[17]

V září 2017 analyzoval tým vědců, počítačových odborníků a lingvistů na univerzitě v Padově 150 románů napsaných v italštině 40 různými autory, včetně sedmi knih od Eleny Ferrante. Na základě této analýzy uvedli, že manžel Anity Raja, Domenico Starnone,[18] je pravděpodobným autorem Ferrantiných děl.

Adaptace[editovat | editovat zdroj]

Doposud byly zfilmovány dva její romány: L'amore molesto (česky jako Tíživá láska, ve slovenštině pod názvem Zraňujúca láska), který se stal celovečerním filmem s názvem Nasty Love režiséra Maria Martona, a I giorni dell'abbandono (česky vyšel jako Dny opuštění), který nese název The Days of Abandonment a který režíroval Roberto Faenza.

V současné době se natáčí italský seriál inspirovaný Neapolskou ságou, který by měl mít 32 dílů. Na scénáři se podílí spisovatel Francesco Piccolo.[19]

České překlady[editovat | editovat zdroj]

Neapolská sága[editovat | editovat zdroj]

  • Geniální přítelkyně (orig. L’amica geniale) – 1. díl. 1. vyd. Praha: Prostor, 2016. Překlad: Alice Flemrová
  • Příběh nového jména (orig. Storia del nuovo cognome) – 2. díl. 1. vyd. Praha: Prostor 2017. Překlad Alice Flemrová.
  • Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou (orig. Storia di chi fugge e di chi resta) - 3. díl. 1. vyd. Praha: Prostor, 2017.
  • Příběh ztracené holčičky (orig. Storia della bambina perduta) - 4 díl. 1. vyd. Praha: Prostor, 2018.

Další české překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Dny opuštění (orig. Giorni dell´abbandono). 1. vyd. Zlín: Kniha Zlín, 2011.192 S. Překlad: Jakub Volný
  • Tíživá láska (orig. L'amore molesto). 1. vyd. Praha: Prostor, 2018. Překlad Alice Flemrová.

Slovenské překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Pláž v noci (orig. La spiaggia di notte).2017, Inaque.sk
  • Temná dcéra (orig. La figlia oscura). 2017, Inaque.sk
  • Zraňujúca láska (orig. L'amore molesto). 2018, Inaque.sk

Do angličtiny bylo přeloženo dílo La frantumaglia (2003; eng. Fragments, 2016). U nás zatím není český překlad.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]


Reference[editovat | editovat zdroj]

Byl použit překlad z anglické wikipedie Elena Farrante.

  1. "End of author's anonymity". Toronto Star, November 1, 2016. Page E1. Jonathan Forani.
  2. a b DONADIO, Rahel. Who Is Elena Ferrante? An Educated Guess Causes a Stir. www.nytimes.com. New York Times, 13 March 2016. Dostupné online [cit. 14 March 2016]. (anglicky) 
  3. Jenny Turner, "The Secret Sharer. Elena Ferrante's existential fiction", Harper's Magazine, October 2014.
  4. Archived copy [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-26. (anglicky) 
  5. Elena Ferrante: Journalist defends unmasking 'anonymous' author
  6. Wood, James. Women on the Verge: The Fiction of Elena Ferrante [online]. Newyorker.com [cit. 2013-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b The NYRB’s argument for doxing Elena Ferrante is not very good, The New Republic
  8. For Literary World, Unmasking Elena Ferrante's Not A Scoop. It's A Disgrace
  9. The 10 Best Books of 2015 [online]. December 3, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  10. The Ideal Marriage, According to Novels [online]. 15 January 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  11. FERRI, Sandro; FERRI, Sandra. Interview: Elena Ferrante, Art of Fiction No. 228. www.theparisreview.org. The Paris Review, Spring 2015. Dostupné online [cit. 13 June 2015]. (anglicky) 
  12. http://unimap.unipi.it/cercapersone/dettaglio.php?ri=5768&template=dettaglio.tpl
  13. GATTI, Claudio. Elena Ferrante: An Answer? [online]. New York Review of Books. Dostupné online. (anglicky) 
  14. a b Backlash for Reporter Who 'Outs' ID of Anonymous Writer Behind Elena Ferrante
  15. ALEXANDER, Lucy. Why is the exposure of Elena Ferrante causing such outrage? [online]. 5 October 2016 [cit. 2016-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. http://www.smh.com.au/technology/web-culture/meet-the-internets-greatest-liar-tommaso-debenedetti-whose-hoaxes-have-fooled-millions-20160629-gpuzzs.html
  17. http://www.lanotiziagiornale.it/anita-raja-elena-ferrante-fake/
  18. https://www.researchgate.net/publication/320131096_Elena_Ferrante_Unmasked J. Savoy: Elena Ferrante Unmasked]
  19. MOYLAN, Brian. Elena Ferrante’s Neapolitan novels set for TV adaptation. www.theguardian.com. The Guardian, February 9, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Lauren Groff. TIME 100 Artists, Elena Ferrante [online]. Time, April 21, 2016 [cit. 2016-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. www.bbc.co.uk. 'Anonymous' author on international Man Booker longlist [online]. 10 March 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Elena Ferrante could be the first-ever anonymous Booker winner - Times of India [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. 2016 Independent Publisher Book Awards Results [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Chad W. Post. 2014 Best Translated Book Awards: Fiction Finalists [online]. Three Percent, April 14, 2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]