Elektrický tok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Elektrický indukční tok)
Skočit na: Navigace, Hledání

Elektrický indukční tok, zkráceně též elektrický tok[pozn. 1] (zastarale dielektrický tok či posuvný tok)[1] je skalární fyzikální veličina používaná pro popis elektrického pole v prostředí.

Značení, definice a jednotky[editovat | editovat zdroj]

  • Doporučené značení: Ψ[2]
  • Definice:[2]
    Elektrický indukční tok je definován jako tok vektoru elektrické indukce D danou plochou S:
  • Jednotky:[2][1]
    Hlavní jednotkou v SI je 1 coulomb, značka 1 C.
    Používanými (dříve normou doporučovanými) násobky a díly jsou
    • 1 megacoulomb, značka 1 MC,
    • 1 kilocoulomb, značka 1 kC,
    • 1 milicoulomb, značka 1 mC.

Vlastnosti a výpočet[editovat | editovat zdroj]

Elektrický indukční tok je číselně roven počtu indukčních čar prostupujících danou plochou (platí-li úmluva, že v homogenním poli počet indukčních čar procházejících plochou 1 m² je roven číselné hodnotě elektrické indukce tohoto pole).[1]

V homogenním poli je elektrický indukční tok rovinnou plochou roven součinu obsahu plochy a složky vektoru elektrické indukce ve směru její normály, respektive součinu skalárně vzaté velikosti elektrické indukce a na ní kolmého průmětu dané plochy:[1]

,

kde α je úhel, který svírá vektor elektrické indukce s normálou plochy.

Podle Gausssova zákona platí, že elektrický indukční tok uzavřenou plochou je roven celkovému volnému náboji touto plochou obklopenému (Q), bez ohledu na jeho rozložení:[3]

Tok intenzity elektrického pole[editovat | editovat zdroj]

Jako "elektrický tok" se (na rozdíl od doporučení norem pro veličiny a jednotky) označuje i veličina tok intenzity elektrického pole:

  • Užívané značení: Χe[1], Фe či N
  • Definice:
    , kde E značí intenzitu elektrického pole.
  • Jednotky:
    Hlavní jednotkou v SI je 1 volt krát metr, značka 1 V·m.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. nehrozí-li záměna s podobnou veličinou, tokem intenzity elektrického pole

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e ŠINDELÁŘ, Václav; SMRŽ, Ladislav; BEŤÁK, Zdeněk. Nová soustava jednotek. 3.. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 672 s. (Odborná literatura pro učitele). 14-539-81. Kapitola IV. Veličiny odvozené, D. Elektřina a magnetismus, s. 319–320.  
  2. a b c ČSN EN 80000-6 Veličiny a jednotky - Část 6: Elektromagnetismus. Český normalizační institut, leden 2009. Platná od 1. 2. 2009.
  3. SEDLÁK, Bedřich; ŠTOLL, Ivan. Elektřina a magnetismus. 1.. vyd. Praha : Academia a Karolinum, 1993. 601 s. ISBN 80-200-0172-7, ISBN 80-7066-715-X. Kapitola 1.5.3, 5.1.3, s. 120, 315.