El Alto
| El Alto | |
|---|---|
 El Alto obklopené andskými kopci | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 16°30′ j. š., 68°12′ z. d. |
| Nadmořská výška | 4160 m n. m. |
| Stát |  Bolívie |
| Departement | La Paz |
| Provincie | Pedro Domingo Murillo |
| Administrativní dělení | 14 obvodů |
  El Alto | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 363 km² |
| Počet obyvatel | 842 378 (2012) |
| Hustota zalidnění | 2 320,6 obyv./km² |
| Etnické složení | Aymarové, Kečuové, mestici |
| Náboženské složení | katolíci |
| Správa | |
| Starosta | Soledad Chapetónová |
| Vznik | 1985 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
El Alto je město v bolivijském departementu La Paz, jehož současný počet obyvatel se odhaduje na necelý jeden milion (oficiálně 842 378 podle sčítání z roku 2012).[1] Město, jehož název znamená doslova Výšiny, je západním sousedem sídla bolivijské vlády La Pazu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na vyprahlé horské pláni nad La Pazem se objevilo první osídlení v roce 1903 v souvislosti s výstavbou železniční trati k jezeru Titicaca. Vzniklo zde chudinské předměstí, kde ještě v polovině dvacátého století žilo okolo třiceti tisíc obyvatel, kteří vesměs pracovali v La Pazu, ale postupně vznikala infrastruktura a průmysl a do El Alta přicházeli bezzemci z venkova, které lákaly výrazně levnější pozemky než v metropoli. V roce 1985 se El Alto odtrhlo od La Pazu a o dva roky později získalo statut města. Neustávající příliv obyvatel způsobil, že El Alto počtem obyvatel přerostlo samotný La Paz a je druhým největším městem v Bolívii.
Populace[editovat | editovat zdroj]
Většinu populace, 76 procent, tvoří Ajmarové, kteří jsou indiánského původu a jejichž vlastním jazykem je ajmarština. Dalších 9 procent obyvatel města jsou Kečuové. 15 procent tvoří míšenci indiánských a evropských předků.
El Alto je druhým největším městem v Bolívii po naftařské metropoli Santa Cruz de la Sierra na východě země a největším městem, v němž většinu populace tvoří indiáni.[2]
Kultura a školství[editovat | editovat zdroj]
Nachází se zde výtvarná galerie Museo de Arte Antonio Paredes Candia a vysoká škola Universidad Pública de El Alto, město má i vlastní televizní stanici TV El Alto a deník El Alteño.
Náboženství[editovat | editovat zdroj]
Roku 1994 byla vytvořena Římskokatolická diecéze El Alto.
Klimatické podmínky[editovat | editovat zdroj]
Město má drsné vysokohorské klima: v zimních měsících teploty běžně klesají pod bod mrazu, v létě nepřekračují 20 °C. Je nejvýše položeným velkoměstem na světě (4160 m n. m.).
Životní a sociální podmínky[editovat | editovat zdroj]
Město se vyznačuje chaotickým růstem a nízkou životní úrovní. Jeho prudký rozvoj způsobuje problémy s pitnou vodou a závadnou či nedostatečnou kanalizací.[3] O chudinskou mládež pečuje dobročinná nadace Palliri.
Pro život v El Alto jsou typická častá setkání se ženami zvanými cholitas, oblečenými v typických krojích té oblasti. Tyto ženy jsou ve městě přirozenými autoritami, vynikají v obchodních činnostech a dohlížejí na pořádek na ulicích. Provozují také zápasy v ringu.[4]
Politika[editovat | editovat zdroj]
Vzhledem k převaze domorodého obyvatelstva je El Alto tradiční baštou prezidenta Evo Moralese.[5] V roce 2003 místní obyvatelé na protest proti politice bolivijské vlády blokovali cestu spojující La Paz s letištěm a došlo ke krvavým srážkám.
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Pro El Alto je typická tzv. neoandská architektura vycházející z indiánských tradic, jejím hlavním představitelem je Freddy Mamani.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Město El Alto je propojeno s městem La Paz pomocí dvou linek lanovkového systému Mi Teleférico. Na území města se nachází mezinárodní letiště El Alto.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Instituto Nacional de Estadistica Dostupné online
- ↑ La Paz Life Dostupné online Archivováno 12. 4. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Rough Guides Dostupné online Archivováno 12. 4. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Harvard Review of Latin America Dostupné online Archivováno 12. 4. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Americas Quarterly Dostupné online
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu El Alto na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
