Eisendorfská Huť
| Eisendorfská Huť | |
|---|---|
 Bývalé rekreační zařízení ministerstva vnitra | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Bělá nad Radbuzou |
| Okres | Domažlice |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°34′ s. š., 12°35′32″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Železná u Smolova |
| Nadmořská výška | 550 m n. m. |
  Eisendorfská Huť | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 4731 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Osada Eisendorfská Huť (německy Eisendorfhütte, v mapách také jako Železná Huť) stála na česko-bavorském pomezí, asi tři kilometry na jih od Železné v okrese Domažlice, pod kterou administrativně spadala. Územím zaniklé osady protéká Železný potok. Název Železná Huť nese opuštěný rekreační areál ministerstva vnitra.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Zdejší sklárna, která osadě předcházela, je poprvé zmiňována roku 1591 a jednalo se o nejstarší huť na území panství Újezd Svatého Kříže. Postupně okolo sklárny vyrostla osada, ve které žili především zaměstnanci sklárny. Osudy sklářské huti souvisí s historií Frančinou Hutí. Roku 1743 místní sklárnu získává do nájmu Eliáš Zahn, jež měl ji v nájmu i sklárnu ve Frančině Huti. Proto nesla eisendorfská sklárna od šedesátých let 18. století označení Neu Zahn Hütte. Zdejší sklo se brzy stalo vyhlášené a oblíbili si ho i na zámku v Újezdu Svatého Kříže. Johann Gottfried Sommer v roce 1839 uvádí sklárnu jako opuštěnou. V roce 1871 se nový nájemce František Schrenk pokusil provoz sklárny obnovit, ale neuspěl a ta tak byla okolo roku 1900 definitivně uzavřena a to z důvodu nedostatku dřeva. Většina domů byla rozebrána a převezena do Železné a postavena v místech dnes již rovněž neexistující ulice Schneiderlgasse. V osadě následně stály stáje pro dobytek. Vesnici postihl odsun německého obyvatelstva a následně v padesátých letech dvacátého století při vytvoření hraničního pásma byla zcela srovnána se zemí.[2] Od roku 1951 zde byla dislokovaná 3. rota Eisendorfská Huť, praporu Bělá nad Radbuzou, brigády Poběžovice. V rámci reorganizace byla zrušena v 60. letech 20. století.[3] Na jejím místě vyrostlo rekreační zařízení ministerstva vnitra, dnes nevyužívané a chátrající.[1] Ve vesnici stávala kaplička, jejíž místo se však terénním průzkumem nepodařilo najít. V rámci obnovy kapliček na pozemcích lesních správ měla být rekonstruovaná ruina tzv. Lesní kaple při silnici z Železné do Bělé nad Radbuzou. Dopravní inspektorát však rekonstrukci zamítl, neboť obnovená kaple by rozptylovala řidiče na nepřehledném úseku silnice. Proto byla obnovená nová kaple, postavená v roce 2018, umístěna do Eisendorfské Huti.[4]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Sommerova topografie z roku 1839 popisuje ve vsi 14 domů a 69 obyvatel.[2] Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 59 obyvatel, až na jednoho obyvatele jiné národnosti všichni německé národnosti. K římskokatolické církvi se hlásilo všech 59 obyvatel.[5] K roku 1930 je zde uváděno šest domů, ve kterých žilo 42 německých obyvatel.[6]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 66 | 150 | 138 | 46 | 37 | 59 | 42 | 7 | – | – | – | – | – | – |
| Počet domů | 5 | 10 | 10 | 10 | 5 | 5 | 6 | 5 | – | – | – | – | – | – |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Eisendorfská Huť [online]. Chodsko.net [cit. 2023-12-01]. Dostupné online.
- ↑ a b PROCHÁZKA, Zdeněk. Putování po zaniklých místech Českého lesa I. Domažlicko. 3 upravené. vyd. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2021. 380 s. ISBN 978-80-7660-011-9. S. 83–89, 298. Dále jen Procházka.
- ↑ ŠMÍDA, Zdeněk et al. Tajemství západní hranice. 1. vyd. Plzeň: Starý most s.r.o., 2021. 235 s. ISBN 978-80-7640-021-4. S. 293.
- ↑ Procházka, s. 362.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 276.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 618 s. Dostupné online. S. 379.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Domažlice. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 1. Archivováno 21. 1. 2022 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eisendorfská Huť na Wikimedia Commons - Eisendorfská Huť na zanikleobce.cz
