Eduard Chalupa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eduard Chalupa
Narození1897
Rakousko-Uhersko Praha, Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. září 1960
Československo Praha, Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eduard Chalupa (1897 Praha17. září 1960 Praha) byl český legionář[zdroj?], skautský vedoucí a posléze kolaborant.

Život[editovat | editovat zdroj]

Meziválečné období[editovat | editovat zdroj]

Během 1. světové války bojoval na italské frontě. Zde velel kulometné četě a byl povýšen na poručíka. Po vzniku Československa a skončení Velké války se vrátil domů a sloužil u polní stráže. V roce 1919 se zúčastnil bojů s maďarskými bolševiky. V listopadu 1920 byl demobilizován. Poté studoval pražské Vysoké učení technické. Školu však nedostudoval a titul elektroinženýra získal zvláštní zkouškou. Krátce působil na ministerstvu hospodářství, následně pracoval ve firmě prodávající rádia.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

V roce 1938 z ní pro své antisemitské názory odešel a začal pracovat u firmy Philips. Až do léta 1943 působil v pozici vedoucího pobočky v Brně.

Stále více se začal angažovat v nacistické organizaci Mládež Vlajky. Po jejím zániku se stal funkcionářem Moravcova Kuratoria pro výchovu mládeže, byl dokonce hlavním pověřencem pro Prahu. Neopouštěla jej ale touha opět velet vojenské jednotce, a proto začal v rámci Kuratoria budovat tzv. Družinu 240, označovanou rovněž jako Družina věrnosti, jež představovala jakýsi předstupeň bojového útvaru. Za ní následovaly oddíly Zvláštního zasazení ( ZZ ). Eduard Chalupa byl na jaře 1945 jmenován velitelem tzv. Svatováclavské roty, která se cvičila v Unhošti u Kladna a měla být nasazena v bojích proti Rudé armádě.

Poválečné období[editovat | editovat zdroj]

Vedení Kuratoria pro výchovu mládeže bylo po osvobození postaveno před soud, Emanuel Moravec spáchal 5. května 1945 sebevraždu. Eduard Chalupa a další vedoucí funkcionáři byli odsouzeni k trestu smrti, verdikt jim ale prezidentská milost změnila na doživotí. Chalupovi byl v květnu 1955 trest zmírněn na 25 let. Stále více se však u něj začaly projevovat příznaky tuberkulózy, ke které se přidal hnisavý zánět pobřišnice a pohrudnice. Tomu 17. září 1960 Eduard Chalupa ve vězeňské nemocnici v Praze na Pankráci podlehl.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BAUER, Zdeněk a kol. Klub zvídavých dětí • Jaroslav Foglar a Protektorát. Praha: NZB, 2018. 412 s. ISBN 978-80-906755-6-8. 

Reference[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]