Dušan Kovačević
| Dušan Kovačević | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 12. července 1948 (75 let) Mrđenovac |
| Povolání | spisovatel, diplomat, scenárista, dramatik, filmový režisér a režisér |
| Alma mater | Bělehradská univerzita (do 1973) Univerzita umění v Bělehradě |
| Témata | literatura, drama, divadelní režie a filmová režie |
| Ocenění | Statuette of Joakim Vujić |
| Děti | Lena Kovačević |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dušan Kovačević (srbsky Душан Ковачевић, * 12. července 1948 Mrđenovac) je srbský dramatik a scenárista. Vystudoval gymnázium v Novém Sadu a divadelní hrou Maratonci běží čestné kolo absolvoval v roce 1973 obor dramaturgie na Fakultě dramatických umění Bělehradské univerzity. Pracoval jako dramaturg bělehradské televize, pedagog na divadelní škole a ředitel Zvezdarského divadla, od roku 1988 je spisovatelem ve svobodném povolání. V roce 2000 se stal členem Srbské akademie věd a umění, v roce 2012 převzal Cenu Zorana Radmiloviće za celoživotní přínos srbskému divadlu.[1]
Jeho tvorba se vyznačuje černým humorem a absurdní nadsázkou, s níž popisuje lidskou malost. Komedie Radovan Třetí měla v bělehradském divadle Atelje 212 rekordních 299 repríz.[2] Drama Balkánský špión je satirickým obrazem studené války a pojednává o nenápadném penzistovi, který začne považovat svého souseda za nepřátelského agenta (v roce 1984 vznikla její filmová adaptace). Jeho hry vidělo v Srbsku 1,5 milionu diváků, byly přeloženy do 21 jazyků a hrály se v osmdesáti zahraničních divadlech.[3] Je autorem scénáře k filmům Zvláštní léčba (režie Goran Paskaljević, 1979) a Kdo to tam zpívá (režie Slobodan Šijan, 1980). Spolu s Emirem Kusturicou vytvořil scénář k filmu Underground (1995). Také režíroval film Profesionál (2003) podle vlastní divadelní hry a napsal román Byla jednou jedna země (2015).
Je zastáncem obnovy konstituční monarchie v Srbsku[4] a poradcem Alexandra II. Karađorđeviće. Působil rovněž jako srbský velvyslanec v Portugalsku.
Jeho dcera Lena Kovačevićová je úspěšná zpěvačka a skladatelka.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Politika, 15. 11. 2012 Dostupné online
- ↑ Dramatické umění 1/1989, s. 166
- ↑ Riznica srbska Dostupné online Archivováno 22. 9. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Transitions Online Dostupné online Archivováno 7. 4. 2019 na Wayback Machine.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dušan Kovačević na Wikimedia Commons - Dušan Kovačević v Česko-Slovenské filmové databázi
