Due diligence

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Due diligence (anglicky náležitá pečlivost nebo náležitá opatrnost) je angloamerický právní institut vyjadřující míru aktivity, kterou lze důvodně očekávat za daných okolností. Používá se v několika významech:

  1. při auditu hospodaření („kompletní prověření“) před převzetím společnosti, IPO apod., nebo
  2. v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Opakem pečlivosti / opatrnosti je nedbalost (culpa, § 1294 ABGB). Porušení pečlivosti řádného hospodáře (bon père de famille) je prostá nedbalost, nedopatření (culpa levis, § 1297 ABGB), při němž se hradí jen vzešlá („skutečná“) škoda. Nápadná nepečlivost a nepochopitelná lhostejnost je hrubá nedbalost (culpa lata, § 1324 ABGB), kterou vnějškově nelze rozeznat od zlého úmyslu (dolus). V případě prodlení (mora) ručí dlužník též za náhodu (casus).

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Podle přílohy č. 2 § 7 britského zákona o prodeji v neděli (Sunday Trading Act 1994) se obviněný zprostí odpovědnosti za přestupek, pokud dodržel náležitou pečlivost. Podle § 21 odst. 3 a § 47 odst. 3 britského zákona o ochraně osobních údajů (Data Protection Act 1998) se obviněný zprostí odpovědnosti za přestupek, pokud dodržel náležitou pečlivost. Podle § 31 odst. 8 britského zákona o minimální mzdě (National Minimum Wage Act 1998) se zaměstnavatel zprostí odpovědnosti za přestupek, pokud dodržel náležitou pečlivost.

Podle can. 398 CIC 1983 má biskup své pastorální visitace vykonávat s náležitou pečlivostí. Podle can. 1321 § 2 CIC 1983: „Kdo úmyslně porušil zákon nebo příkaz, podléhá trestu stanovenému zákonem nebo příkazem. Kdo však tak učinil z opomenutí patřičné péče, není trestán, leč by zákon nebo příkaz stanovil něco jiného.“

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • heslo Diligence. In Ottův slovník naučný VII, pp. 541–2.