Dušan Mitević

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dušan Mitević
Narození 3. února 1938
Pljevlja
Úmrtí 31. května 2003 (ve věku 65 let)
Bělehrad
Příčina úmrtí nemoc
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dušan Mitević (v srbské cyrilici Душан Митевић; 3. února 1938, Pljevlja, Království Jugoslávie31. května 2003, Bělehrad, Srbsko a Černá Hora) byl srbský novinář a politik.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Dušan Mitević strávil své mládí v Kosovu. Jako novinář pracoval v několika denících, mezi které patřily Socijalizam, Gledišta, Naše teme, Politika a NIN.

Později se stal předsedou studentské organizace[1] Bělehradské univerzity.[2]

V roce 1987 byl předsedou městského výboru Svazu komunistů v Bělehradě. Jako člověk, který byl názorově blízký Slobodan Miloševićovi, zahájil kampaň proti časopisu Student. Následná aféra, která byla sledována v jugoslávském tisku, poukázala na rozdělenost jugoslávské společnosti mezi rigidními titoisty a liberály, kteří měli zájem na odstranění kultu osobnosti maršála Josipa Broze.[zdroj?]

Mitević byl v druhé polovině významným poradcem Slobodana Miloševiće a jedním z jeho klíčových osob, na které se mohl spolehnout při výkonu politiky.[3] Byl blízkým přítelem jak Slobodana, tak i jeho manželky, Mirjany Markovićové.[4] Před příjezdem Miloševiće do Kosova v roce 1987, kde pronesl srbský předák větu Nikdo vás nesmí bít! a stal se okamžitě zastáncem kosovských Srbů, se Mitević, který sám strávil značnou část života v Kosovu, pokoušel Miloševiće získat pro myšlenku obhajoby postavení kosovských Srbů, nicméně neúspěšně.[5]

Mezi lety 19891991 byl ředitelem Rádio-televize Bělehrad (dnes RTS; srbská státní televize).[3] Jako ředitel se snažil v televizi realizovat tvorbu dosud v socialistické zemi neznámých pořadů, jako např. diskuzních pořadů, kde mohli zástupci veřejnosti svobodně diskutovat s politickými představiteli.[2] Zároveň ale dokázal nasměrovat televizi především tím směrem, jakým požadovalo srbské politické vedení[6], a to především proti slovinským a chorvatským politickým představitelům během Protibyrokratické revoluce.

Po demonstraci v březnu 1991 z této funkce odstoupil na nátlak protestujících studentů.[7][8] a začal kritizovat Slobodana Miloševiće.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LEBOR, Adam. Milosevic: A Biography. Yale: Yale University Press, 2004. 412 s. ISBN 978-0300194487. S. 23. (angličtina) 
  2. a b LEBOR, Adam. Milosevic: A Biography. Yale: Yale University Press, 2004. 412 s. ISBN 978-0300194487. S. 51. (angličtina) 
  3. a b LEBOR, Adam. Milosevic: A Biography. Yale: Yale University Press, 2004. 412 s. ISBN 978-0300194487. S. 22. (angličtina) 
  4. Rozhovor na portálu vreme.com (srbsky)
  5. LEBOR, Adam. Milosevic: A Biography. Yale: Yale University Press, 2004. 412 s. ISBN 978-0300194487. S. 79. (angličtina) 
  6. LEBOR, Adam. Milosevic: A Biography. Yale: Yale University Press, 2004. 412 s. ISBN 978-0300194487. S. 153. (angličtina) 
  7. LEBOR, Adam. Milosevic: A Biography. Yale: Yale University Press, 2004. 412 s. ISBN 978-0300194487. S. 161. (angličtina) 
  8. Článek na portálu b92.net (srbsky)