Dopravní indukce
Dopravní indukce je jev v dopravě, kdy nabídka nové kapacity spojení (například zprovoznění nové dálnice, sítě cyklostezek, pěší zóny, autobusové nebo železniční linky, mostu atd.) vyvolá nárůst poptávky po ní. Provoz, který se na nové komunikaci či lince objeví, je nejen doprava přesměrovaná, která na tuto novou trasu přechází z jiné trasy, jiného druhu dopravy nebo jiné denní doby, ale také doprava indukovaná (vyvolaná).[1]
Indukovaná doprava se dříve neuskutečňovala vůbec (například pro příliš dlouhou cestovní dobu) a byla vyvolána vylepšenými podmínkami pro tento druh dopravy.[2] Opakem je dopravní redukce, při které se snižují kapacity pro daný druh dopravy.[3]
Indukce silniční dopravy
[editovat | editovat zdroj]Teorie dopravní indukce tvrdí, že více silnic či jejich rozšíření nepřinese větší rozprostření aut a méně kongescí. Praxe a empirické výzkumy z celého světa ukázaly,[4] že po výstavbě následuje chvíle úlevy, silnice se pak ale znovu naplní a více lidí nasedne do aut.[5]
Podle studie Centra dopravního výzkumu strategické dopravně-investiční dokumenty v Česku mnohdy zanedbávají poznatky z teorie dopravního proudu a přehlížejí jev dopravní indukce. Nepřipouštějí, že zvyšování silniční kapacity ve městech samo o sobě vede k podstatnému nárůstu automobilové dopravy a neřeší tedy problém dopravních kongescí.[1]
Podle prosté ekonomické teorie nabídky a poptávky volba druhu dopravy závisí do značné míry na poměru doby strávené cestováním „od dveří ke dveřím“, tj. na konkurenceschopnosti jednotlivých tras a druhů dopravy. Dopravní zácpa může být stimulem pro to, aby lidé pro danou cestu přestali používat automobil a využívali veřejnou dopravu. Pokud se však dopravní zácpa řeší zkapacitněním silničních komunikací, tato motivace se výrazně snižuje. Naopak zkvalitnění, zrychlení či zlevnění veřejné dopravy omezuje individuální motorismus.[1] S ohledem na investiční a provozní náklady samostatných těles pro kolejovou dopravu však i snaha o zkvalitnění veřejné dopravy může být podmíněna investicemi do silniční sítě, neboť investičně nejlevnějším hromadným dopravním prostředkem jsou autobusy.[6]
Prevence
[editovat | editovat zdroj]Indukci automobilové dopravy se dá předejít budováním měst krátkých vzdáleností, kde má člověk všechny své denní potřeby v blízkosti bydliště. Pro běžné cesty tak nemusí sahat po automobilu a vystačí si s pěší chůzí, jízdou na kole nebo MHD. Množství automobilů omezí také zlepšování podmínek pro pěší, cyklistickou a veřejnou dopravu.[7]
Kritika
[editovat | editovat zdroj]Teorie dopravní indukce nemusí brát v potaz skutečnost, že budování dopravní infrastruktury je často opožděné za komerční a bytovou výstavbou a zvýšení provozu tak je vyvoláno zvýšením počtu obyvatel a návštěvníků daného území. Může tak být obtížné odlišit důvody, proč dochází k nárůstu počtu cest.[8]
Z hlediska praxe se ukazuje, že dopravní indukce je teorií postavenou pouze na sledování individuální automobilové dopravy vytrženě z celkového dopravního kontextu.[zdroj?] Teorie dopravní indukce opomíjí řadu faktorů, které mají na dopravu vliv.[zdroj?] V případě, kdy dojde ke zvýšení dopravní kapacity u jiných způsobů dopravy, nedochází k navyšování jejího využití. Množství uživatelů veřejné hromadné kapacity závisí ve velké míře i na ceně, kvalitě služeb a pohodlí. Např. v oblasti železniční dopravy mezi Prahou a Ostravou došlo k navýšení počtu uživatelů i bez vybudování nové železniční trati, došlo k tomu z důvodu umožnění konkurenčního prostředí, které přineslo snížení ceny a zvýšení kvality služeb.[9] Naopak zprovoznění nových regionálních letišť znamenalo pouze přesun cestujících z jednoho letiště na jiné, aniž by došlo k zvýšení celkového počtu cestujících.[zdroj?]
Příklady z Česka
[editovat | editovat zdroj]
Příkladem dopravní indukce silniční dopravy je například postupně budovaný městský okruh v Praze. I když měl původně přinést méně automobilové dopravy, ve skutečnosti jí do města zavedl více. Po dokončení jihozápadní části Městského okruhu (2004) v průběhu několika let vzrostla celková intenzita dopravy přijíždějící na Smíchov z jihu na dvojnásobek. Stejně tak Tunelový komplex Blanka zvýšil nárůst dopravy na dvojnásobek a povrchovým komunikacím ulevil pouze v roce po otevření,[10] poté i na nich nastal nárůst dopravy.[11] Na Magistrále v centru města však došlo ke snížení intenzity dopravy, která nedosáhla hodnot před otevřením tunelu.[12]
Po zprovoznění jižní sekce Pražského okruhu přechod kamionů z Jižní spojky vedl k nárůstu intenzity osobních automobilů na Barrandovském mostě o 40 000 nových osobních aut denně, která zde předtím nejezdila.[5]
Indukce poptávky obecně
[editovat | editovat zdroj]Podobnou indukci poptávky lze pozorovat u většiny síťových i nesíťových služeb, obchodních oborů atd.[zdroj?]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Výzkumný projekt „URBIDO“ – WD-17-07-04 – Urbanistická řešení v integraci s dopravním plánováním – Projekt propojení územního a dopravního plánování[nedostupný zdroj], dílčí výsledky projektu. Centrum dopravního výzkumu v.v.i., Ústav pro ekopolitiku o.p.s., prosinec 2007, konkrétní jména řešitelů neuvedena. Dopravní indukce v kap. 13 (dle obsahu str. 55–67, reálně od strany B57)
- ↑ Dopravní indukce. TIA - Hodnocení územních dopadů [online]. [cit. 2021-09-19]. Dostupné online.
- ↑ CACH, Tomáš. Udržitelná mobilita (2) – Dopravní indukce a redukce. AutoMat [online]. 2015-08-25 [cit. 2021-09-19]. Dostupné online.
- ↑ KURFÜRST, Petr. Dopravní indukce a řízení poptávky po dopravě. sospraha.cz [online]. [cit. 2021-09-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Více silnic, méně kolon?. Do práce na kole [online]. 2018-05-15 [cit. 2021-09-19]. Dostupné online.
- ↑ AVENALI, Alessandro; CATALANO, Giuseppe; GREGORI, Martina. Rail versus bus local public transport services: A social cost comparison methodology. Transportation Research Interdisciplinary Perspectives. 2020-09-01, roč. 7, s. 100200. Dostupné online [cit. 2023-08-10]. ISSN 2590-1982. DOI 10.1016/j.trip.2020.100200. (anglicky)
- ↑ Nestavte další silnice ani tunely. Cesta Česka z dopravní krize vede jinudy. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2022-09-15]. Dostupné online.
- ↑ SENSIBA, Jennifer. Induced Demand Doesn't Mean What You Think It Means. CleanTechnica [online]. 2019-12-31 [cit. 2023-08-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Konkurence na trati Praha - Ostrava se vyostřuje, my je pro vás porovnali. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-08-10]. Dostupné online.
- ↑ Blanka zklidnila dopravu v Praze, rychlost se v tunelu zvýšila na 70 km/h. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2015-09-21 [cit. 2023-08-10]. Dostupné online.
- ↑ CYSAŘ, Jiří. Tunel Blanka slaví 5 let: Pomohla odlehčit městským ulicím? [online]. 2020-09-17 [cit. 2024-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Clanek Praha Camp: https://praha.camp/magazin/detail/prazske-prechody-silnice-i-koleje-co-vime-o-doprave-v-metropoli
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Petr Kurfürst: Řízení poptávky po dopravě jako nástroj ekologicky šetrné dopravní politiky, Centrum pro dopravu a energetiku, 2002