Donald Hebb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Donald Hebb
Narození 22. července 1904
Chester, Nova Scotia
Úmrtí 20. srpna 1985 (ve věku 81 let)
Chester, Nova Scotia
Povolání psycholog, neurobiolog a vysokoškolský pedagog
Alma mater Harvardova univerzita
Ocenění člen Královské společnosti
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Donald Olding Hebb (22. července 1904, Chester20. srpna 1985, Chester) byl kanadský psycholog, představitel neuropsychologie.

Významně přispěl ke zkoumání neuronu a k neuropsychologické teorii učení. Byl 19. nejcitovanějším psychologem ve 20. století.[1] K jeho nejznámějším pracím patří kniha The Organization of Behavior z roku 1949, v níž zkombinoval výzkum mozku s výzkumem lidského chování a vyšších psychických funkcí. Rozvinul zde teorii učení, která je někdy nazývána hebbovské učení. Byl též kritizován za neetičnost některých svých výzkumů, zejména výzkumu senzorické deprivace, některé experimenty byly označeny za týrání dobrovolníků. Na tomto výzkumu měl spolupracovat i se CIA.[2]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • The Organization of Behaviour (1949)
  • Essays on Mind (1980)
  • Textbook of Psychology, Textbook of Psychology Students' Handbook (1995)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152
  2. Alfred W. McCoy (2007). "Science in Dachau's Shadow: Hebb, Beecher, and the Development of CIA Psychological Torture and Modern Medical Ethics". Journal of the History of the Behavioral Sciences (Wiley Interscience) 43 (4): 401–417

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]