Donald Hebb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Donald Hebb
Rodné jméno Donald Olding Hebb
Narození Chester, Nové Skotsko, Kanada Kanada
Úmrtí 20. srpna 1985 (ve věku 81 let)
Chester, Nové Skotsko, KanadaKanada Kanada
Povolání psycholog, neurobiolog, profesor a lékař
Alma mater Harvardova univerzita
Dalhousie University
Ocenění Cena Americké psychologické asociace za význačný vědecký přínos psychologii (1961)
Canadian Medical Hall of Fame (2003)
člen Královské společnosti
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Donald Olding Hebb (22. července 1904, Chester, Nové Skotsko20. srpna 1985, Chester, Nové Skotsko) byl kanadský psycholog, představitel neuropsychologie.

Významně přispěl ke zkoumání neuronu a k neuropsychologické teorii učení. Byl 19. nejcitovanějším psychologem ve 20. století.[1] K jeho nejznámějším pracím patří kniha The Organization of Behavior z roku 1949, v níž zkombinoval výzkum mozku s výzkumem lidského chování a vyšších psychických funkcí. Rozvinul zde teorii učení, která je někdy nazývána hebbovské učení. Byl též kritizován za neetičnost některých svých výzkumů, zejména výzkumu senzorické deprivace, některé experimenty byly označeny za týrání dobrovolníků. Na tomto výzkumu měl spolupracovat i se CIA.[2]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • The Organization of Behaviour (1949)
  • Essays on Mind (1980)
  • Textbook of Psychology, Textbook of Psychology Students' Handbook (1995)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152
  2. Alfred W. McCoy (2007). "Science in Dachau's Shadow: Hebb, Beecher, and the Development of CIA Psychological Torture and Modern Medical Ethics". Journal of the History of the Behavioral Sciences (Wiley Interscience) 43 (4): 401–417

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]