Dolichol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dolichol
Dolichol (alternativní zápis vzorce)

Dolichol je označení pro jakoukoliv nenasycenou organickou sloučeninu, která se skládá z dlouhého řetězce isoprenových jednotek a je zakončena α-nasycenou isoprenoidní skupinou, jež obsahuje alkoholovou skupinu. Dolicholy představují součást buněčných membrán mnohých organismů.

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Dolicholy hrají zásadní roli v tzv. N-glykosylaci bílkovin. Slouží totiž jako membránová kotva, na níž se prefabrikuje oligosacharidGlc3-Man9-GlcNAc2“. Tento oligosacharid je následně z dolicholu přesunut na asparagin v molekule cílové bílkoviny. Jedná se o jednu z tzv. posttranslačních modifikací bílkovin a probíhá v endoplazmatickém retikulu.

Dolichol tvoří dále významnou složku (14 % hmotnosti) tzv. neuromelaninu, což je lipidická složka neuronů v lidské substantia nigra v mozku. Může hrát určitou roli ve vzniku neurodegenerativních onemocnění (Parkinsonova choroba), nicméně zatím není známo ani to, jakou zde má dolichol funkci.[1]

Syntéza[editovat | editovat zdroj]

Dolichol vzniká díky tzv. HMG-CoA reduktázové dráze (též známé jako mevalonátová dráha). Nejprve Cis-prenyltransferáza katalyzuje kondenzaci farnesyldifosfátu s isopentenyldifosfátovými molekulami, výsledkem je tzv. polyprenyldifosfát. Odstraněním obou fosfátových skupin vzniká polyprenoldehydrodolichol. V posledním kroku je α-izoprenoidní jednotka nasycena hypotetickou α-saturázou a vzniká dolichol.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku dolichol na anglické Wikipedii.

  1. FEDOROW, H.; PICKFORD, R.; HOOK, J. M., et al. Dolichol is the major lipid component of human substantia nigra neuromelanin. J Neurochem.. 2005, roč. 92, čís. 4, s. 990-5. Dostupné online. ISSN 0022-3042.  
  2. SCHENK, B.; FERNANDEZ, F.; WAECHTER, C. J.. The ins(ide) and out(side) of dolichyl phosphate biosynthesis and recycling in the endoplasmic reticulum. Glycobiology.. 2001, roč. 11, čís. 5, s. 61R-70R. Dostupné online. ISSN 0959-6658.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]