Doelská jaderná elektrárna
| Doelská jaderná elektrárna | |
|---|---|
 Pohled ze severu | |
| Stát |  Belgie |
| Umístění | Doel, Východní Flandry |
| Stav | V provozu |
| Začátek výstavby | 1. července 1969 |
| Zprovoznění | 15. února 1975 |
| Vlastník | Electrabel, EDF Luminus |
| Zhotovitel | ACECOWEN FRAMACEC |
| Provozovatel | Engie Electrabel EDF Belgium EDF Luminus |
| Jaderná elektrárna | |
| Reaktory v provozu | 2 × 454 MW 1 × 1090 MW |
| Odstavené reaktory | 1 × 1056 MW |
| Typ reaktorů | Westinghouse M208 Westinghouse M312 Westinghouse M314 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 1998 MW |
| Roční výroba | 15 988 GW·h |
| Koeficient využití | 62,7% (2014-2018) |
| Souřadnice | 51°19′31,01″ s. š., 4°15′40″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Doelská jaderná elektrárna (francouzsky Centrale nucléaire de Doel) je provozní jadernou elektrárnou v Belgii. Nachází se poblíž vesnice Doel na břehu řeky Šeldy, která slouží jako zdroj chlazení. Elektrárna provozuje tři tlakovodní reaktory o celkovém hrubém výkonu 1998 MW. Provozovatel elektrárny je tamní společnost Belgian Energy Corporation Electrabel. Jaderná elektrárna se rozkládá na ploše 80 hektarů a zaměstnává 800 lidí. Ze všech evropských jaderných elektráren se tato elektrárna nachází v nejhustěji osídlené oblasti s 9 miliony obyvatel v okruhu 75 kilometrů.
Historie a technické informace[editovat | editovat zdroj]
Výstavba a uvedení do provozu[editovat | editovat zdroj]
Výstavba prvního reaktoru byla oficiálně zahájena dne 1. července 1969.[1] Jedná se o tlakovodní dvousmyčkový reaktor Westinghouse M208 o hrubém výkonu 454 MW a čistém výkonu 445 MW. Do sítě byl reaktor připojen 28. srpna 1974 a komerční provoz následoval 15. února 1975.[1] Průměrný koeficient využití tohoto bloku je 84 %.[1] V roce 2015 to však bylo pouze 13% v důsledku přerušování provozu kvůli četným incidentů a údržbářských prací.
Druhý blok se začal stavět 1. září 1971.[2] Jde o identický reaktor se stejnými parametry jako blok 1. Do sítě byl blok připoken 12. srpna 1975. Komerční provoz byl zahájen 1. prosince 1975.[2]
Výstavba třetího bloku byla oficiálně zahájena 1. ledna 1975.[3] V tomto případě se jedná o třísmyčkový tlakovodní reaktor Westinghouse M312. Hrubý výkon činí 1056 MW a čistý, který je odesílán do sítě je 1006 MW. Do sítě byl blok přifázován 23. června 1982 a komerční provoz byl zahájen 1. října 1988, 6 let po připojení k síti.[3]
Čtvrtý blok zahájil výstavbu 1. prosince 1978.[4] Typ reaktoru není shodný s třetím blokem, nýbrž se jedná o Westinghouse M314, který má delší aktivní zónu, ale jsou si velice podobné, protože systém obsahuje taktéž tři smyčky.[4] Přifázování k rozvodné síti proběhlo 8. dubna 1985 a komerční plný provoz následoval 1. července 1985.[4]
Všechny reaktory dodala americká společnost Westinghouse. Všechny bloky mají dvojitý kontejnment.[5]
V říjnu 2014 vyšlo najevo, že džihádista známý policii pracoval v letech 2009 až 2012 jako technik ve vysoce zabezpečené oblasti jaderné elektrárny Doel. Byl aktivní v islamistické organizaci Sharia4Belgium. V roce 2014 odešel do Sýrie, kde pravděpodobně ve stejném roce zemřel jako bojovník IS.[6]
Vyřazení z provozu[editovat | editovat zdroj]
V roce 2002 vláda Guye Verhofstadta rozhodla o postupném ukončení provozu jaderné energetiky do roku 2025. Jejich návrh zákona schválila Sněmovna reprezentantů 6. prosince 2002.[7] Na konci roku 2011 bylo vyřazení jaderných elektráren potvrzeno vládou Di Rupa. Operátor elektrárny v listopadu 2011 uvedl, že v roce 2015 stáhne Doel-1 a Doel-2 ze sítě, protože investice ve výši přibližně 1 miliardy eur nutné k prodloužení životnosti by se již ekonomicky nevyplatily, také s ohledem na předvídatelný konec jaderné energie. Bloky, které byly uvedeny do provozu v roce 1975, byly navrženy tak, aby vydržely 40 let.[8] V roce 2013 bylo odstavení odloženo na rok 2016.[9] Dne 19. prosince 2014 zvolená vláda Charlese Michela oznámila , že vyřazení Doel-1 a Doel-2 z provozu by mělo být prodlouženo o deset let do roku 2025. V chladných zimních měsících Belgie sama nevyrábí dostatek elektřiny a mohlo by dojít k výpadkům proudu. Bloky Doel-3 a Tihange-2 byly však odstaveny kvůli vlasovým trhlinám v tlakové nádobě reaktoru.[10]
Dne 23. září 2022 byl Doel-3 trvale vyřazen z provozu v rámci plánovaného vyřazování jaderných elektráren. Od toho dne už reaktor neposkytuje žádnou elektřinu.[11] Původní plán byl odstavit všechny belgické jaderné elektrárny do roku 2025. Na pozadí války na Ukrajině a zvýšených cen energií chce nyní vláda ponechat reaktory Tihange-3 a Doel-4 v provozu minimálně do konce roku 2035, aby byla zajištěna energetická bezpečnost.[12]
Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Síťový | Hrubý | ||||||
| Doel-1[1] | Westinghouse M208 | 445 MW | 454 MW | 1. 7. 1969 | 28. 8. 1974 | 15. 2. 1975 | 2025 |
| Doel-2[2] | Westinghouse M208 | 445 MW | 454 MW | 1. 9. 1971 | 21. 8. 1975 | 1. 12. 1975 | 2025 |
| Doel-3[3] | Westinghouse M312 | 1006 MW | 1056 MW | 1. 1. 1975 | 23. 6. 1982 | 1. 10. 1988 | 23. 9. 2022 |
| Doel-4[4] | Westinghouse M314 | 1026 MW | 1090 MW | 1. 12. 1978 | 8. 4. 1985 | 1. 7. 1985 | 2035 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku АЭС Дул na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c d PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-01-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-01-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-01-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-01-20]. Dostupné online.
- ↑ Electrabel: Zone de production nucléaire Doel, 2000
- ↑ DEUTSCHLANDFUNK.DE. Kraftwerke in Belgien - Angst vor der schmutzigen Bombe. Deutschlandfunk [online]. [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Dries Gellynck: De Kernstop in België: Een Economische Analyse, Universiteit Gent, Faculteit Economie en Bedrijfskunde, Academiejaar 2002–2003 (PDF, 981 kB).
- ↑ Aus für sieben Reaktoren: Belgien will ab 2015 aus Atomkraft aussteigen. Der Spiegel. 2011-10-31. Dostupné online [cit. 2024-01-20]. ISSN 2195-1349. (německy)
- ↑ Energie: GDF-Suez-Chef bedauert Schließung belgischer Atomkraftwerke „Industrielle Kathedralen“. Grenz-Echo, 10. června 2013, s. 5
- ↑ Doel 3 investigates potential cracks - Nuclear Engineering International. www.neimagazine.com [online]. [cit. 2021-04-07]. Dostupné online.
- ↑ ZEITUNG, Süddeutsche. Belgien schaltet Reaktor Doel 3 bei Antwerpen permanent ab. Süddeutsche.de [online]. 2022-09-23 [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. (německy)
- ↑ TAGESSCHAU.DE. Tihange 3 und Doel 4: Belgische AKW laufen zehn Jahre länger. tagesschau.de [online]. [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. (německy)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Doelská jaderná elektrárna na Wikimedia Commons
