Diskuse k portálu:Fyzika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kdo se věnuje portálu[editovat zdroj]

kdo se věnuje tomuto portálu?--H11 19. 7. 2008, 11:44 (UTC)

Vypadá to, že asi nikdo moc. Já jsem ho založil před rokem, protože mi přišlo, že tu něco takového chybí, ale poslední rok pracuji spíš na Wikiverzitě. Pokud máš nějaký nápad, klidně ho tu realizuj. --Kychot 1. 8. 2008, 13:56 (UTC)

Lékařská fyzika vs. biofyzika[editovat zdroj]

Nejsem si jistý, ale řekl bych, že heslo lékařská fyzika (neexistující na cs) je totéž jako lékařská biofyzika (taktéž neexistující na cs, ale imho v české kotlince používanější). Nemáte náhodou někdo hlubší zkušenosti? --Formol 2. 11. 2008, 20:55 (UTC)

Lékařská fyzika se dokonce vyučuje [1], faktem je, že nikoli v rámci magisterského programu Lékařství a netýká se lékařů, ale nemocničního komplementu. --Kacir 3. 11. 2008, 14:43 (UTC)
Lékařská biofyzika se vyučuje také (jako doktorský program :D). Nicméně obsahově (studijní program vs. předmluva učebnice l.bf.) jde zhruba o podmnožinu lékařské biofyziky. Lékařská fyzika je (podle náplně studia) především radiační (bio)fyzika, lékařská biofyzika by měla zahrnovat radiační fyziku, zobrazovací metody, část fyziologie,. --Formol 3. 11. 2008, 16:20 (UTC)
Já jsem poukazoval na samotnou existenci hesla (oboru) lékařská fyzika :), tedy že takový obor existuje, i když není primárně lékařský ve smyslu lékařů. Lék. fyzika se narozdíl od biofyziky neučí na medicíně pregraduálně (ani pokud je mi známo postgraduálně v doktorském programu). To, zda-li je lék. fyzika podmnožinou (podoborem) lék. biofyziky nevím. Ze zdrojů bych řekl, že se jedná o částečné překrytí, kdy mají mnoho věcí za společný předmět zájmu. --Kacir 3. 11. 2008, 17:18 (UTC)

Řekl bych to samé co řekl Kacir.M97uzivatel 16. 11. 2010, 16:29 (UTC)

@Formol: V podstatě máš pravdu, že se jedná především o radiační fyziku. Ty názvy, jak to je obvyklé, mají historický důvod. Jak jsem znal situaci v někdejší ČSSR, tak Lékařská fyzika vznikla na Fakultě všeobecného lékařství (nyní 1. lékařská fakulta) UK v době, kdy se u nás začalo na léčbu nádorových onemocnění používat ionizující záření (hrubým odhadem – 50. či 60. léta 20. století, cytostatika v té době ještě moc nebyly), takže to operační pole Lékařské fyziky asi nejvíce odpovídá lékařskému oboru Radiologie či Radiační medicína. Problém byl v tom, že ty zářiče (různé betabomby apod.) bylo zapotřebí velice přesně zaměřit a složitě spočítat nutné dávky ozáření tak, aby došlo k dostatečnému ozáření postižené tkáně a minimálnímu ohrožení okolní tkáně. Dost dobře to nešlo dělat metodou "pokus–omyl" a tady se zjistilo, že to je oblast, kterou sami lékaři už nezvládnou a že si k tomu musí přizvat fyziky, aby jim to spočítali a případně i navrhli správné tvary různých stínítek. Takže tím pádem "Lékařská fyzika" je obor, kterému se věnují v podstatě fyzici, kteří své schopnosti uplatňují v lékařství. Naproti tomu obor Biofyzika jakožto specializace, vyučovaná na vysokých školách, vznikal v ČSSR někdy v 70-tých letech 20. století paralelně na Přírodovědecké fakultě UK (posunutý více do toho "bio") a Matematicko-fyzikální fakultě UK (posunutý více do té fyziky) a do medicíny se u nás dostal až později – pokud vím, tak např. na 2. lékařské fakultě byl Ústav biofyziky založen až po plyšáku, tedy hned na začátku 90. let. Já bych to jako termín rozhodně nerušil. --Kychot (diskuse) 11. 9. 2012, 11:20 (UTC)
Ano, lékařská fyzika asi u nás vzešla z FVL UK. Vložil jsem kdysi informaci ke Z. Dientsbierovi, že byl šéfem „Fyzikálního ústavu FVL UK, který byl následně přejmenován na Ústav lékařské fyziky a později na Ústav lékařské biofyziky a nukleární medicíny“. Pokud by Formol editoval, mohl by jistě nyní poskytnout informace od zdroje, protože se biofyzikou také odborně zabýval.--Kacir 11. 9. 2012, 11:29 (UTC)
Formol edituje, ale poslední rok už jen na Wikiskriptech, což je do jisté míry i můj případ. No, já jsem jednak studoval biofyziku v 70-tých letech na MFF UK, a jednak jsem pak jako člen Fyzikální sekce JČSMF často chodil na Karlák na Lékařskou fyziku na FVL UK, kde tenkrát pracovali RNDr. Miloš Lokajíček ing. Karel Prokeš, tedy nelékaři. Lékařská fyzika se z podstaty věci nemůže učit na lékařských fakultách, protože se jedná z principu o fyzikální záležitost: Ten, kdo to dělá, musí být zcela fundovaný ve fyzice – to je také důvod, proč si původně lékaři ty fyziky (absolventy MFF) a inženýry (absolventy FJFI) ke spolupráci zvali. Naproti tomu biofyzika (resp. lékařská biofyzika) na lékařských fakultách je jen jeden z teoretických, tj, preklinických předmětů, kterému je věnován jeden semestr úvodního studia medicíny – základy lékařské biofyziky (stejně tak jako třeba lékařské chemie nebo biochemie) by měl zvládnout každý medik, aby mohl dál pochopit např. základní fyziologické procesy a různé diagnostické a terapeutické metody z fyzikálního hlediska. Ano, může pak po studiu studovat i PGS pod oborovou radou "Lékařská biofyzika" (nebo tak nějak), tj. zpravidla jde o nějaký výzkum v té oblasti. Ale v žádném případě IMHO neexistuje v nějakém špitále nějaká klinika nebo Oddělení lékařské biofyziky – biofyzika je prostě ve všem. Ale existují např. radiologická oddělení, kde mohou pracovat odborníci, fyzici a inženýři, specializovaní v oboru lékařská fyzika. Ano, mohl by tam pracovat i biofyzik, absolvent MFF. Co se týče původně Dienstbierova ústavu v Salmovské, tak už je také rozdělený, už řadu let tam jsou samostatné Ústav biofyziky a informatiky a Ústav nukleární medicíny. --Kychot (diskuse) 11. 9. 2012, 12:07 (UTC)
Díky za vhled do historie oboru. Já jsem se letmo s biofyzikou také setkal právě ten jediný semestr. Přednášky profesora Vlatimila Slouky byly výborné, ale obor jde mimo mě, to už píšu, co sem nepatří... --Kacir 11. 9. 2012, 12:16 (UTC)

Portál měsíce září[editovat zdroj]

Tento portál byl vybrán účastníky projektu Portály jako Portál měsíce.

Upravovatelé za projekt:

Upravovatelé za portál:

Úkoly[editovat zdroj]

  1. Posoudit portál z hlediska doporučení.
  2. Zpřehlednit oborové dělení fyziky a sekci odkazy/kategorie
  3. Navrhnout variace pro „Vzorečky do kapsy“
  4. Začlenit dobré a nejlepší články.
  5. Založit Wikipedie:WikiProjekt Fyzika

Oborové dělení fyziky[editovat zdroj]

To je hlavní výtka od Jendy H. Tedy ono je to na portálu jako "odvětví". To si myslím, že bude trochu problém, z jaké strany na to jít. Nevím o tom, že by bylo nějaké "oficiální" dělení fyzikálních věd. A vymýšlet si něco vlastního, to by byl zase "vlastní výzkum". Tak jak? Má někdo nějaký nápad? Koukám na podobné portály:

  • Portál:Chemie – tady nejsou obory ani odvětví, ale jen existující chemické kategorie
  • Portál:Matematika – rovněž má jen odkazy na existující kategorie

Takže zrušit okénko Portál:Fyzika/ODVĚTVÍ a dát tam také jen kategorie? --Kychot (diskuse) 11. 9. 2012, 12:41 (UTC)

Při tvorbě oborového rozdělení jsem se inspiroval na německé a francouzské verzi. Sekci odvětví bych v žádném případě nerušil. (Vlastně jí považuji za nejužitečnější část portálu.) --Jenda H. (diskuse) 11. 9. 2012, 15:19 (UTC)

Zmenšování[editovat zdroj]

Portál mi příjde horzně velký - to máte nobelovu cenu, fyzika a ještě článek. Zkusím mrknout do historie, kolik tam toho je, jestli by se to dalo nějak pomenšit a automatizovat rotace.--Fafrin (diskuse) 11. 9. 2012, 22:10 (UTC)

Tak, nobelovu cenu a fyzika/fyzičku bych sloučil do jednoho. Nebo, pokud je to schopen někdo připravit, dejte dohromady třeba 1 odstavec o každé nobelově ceně za fyziku a já je tam budu pravidelně rotovat/náhodně zobrazovat.
Lze vzít vždy jeden řádek z této tabulky - vybrat ty s dobrými wikiodkazy na vlastní objev (1901, 1903, 1910, 1918, 1921, 1922, 1929, 1932...). Petr Karel (diskuse) 12. 9. 2012, 09:02 (UTC)
Ok, zkusím udělat, uvidíme, kolik se jich najde.--Fafrin (diskuse) 13. 9. 2012, 09:46 (UTC)

Pak potřebuju cca 12 (nebo 52) fyziků - pro každý měsíc (týden jednoho), abych je pravidelně rotoval. Když mi dáte seznam velikánů, já už si z článků vykoušu začátky a fotky. Pokud by to bylo rozsáhlé, asi bych pak udělal šablonku a umístil ji do diskuzí příslušných článků, aby upravovatelé třeba zanesly změny i sem.

Odvětví to chce celkově prosekat - portál má být bránou pro příslušnou kapitolu a ukazovat to nejlepší, takže bych tam prosil jen články aspoň trochu dobré a základní, které lze číst bez hlubších znalostí. Část odkazy je příšerná. Nejsem si jist, jestli zachovat. Názor?--Fafrin (diskuse) 11. 9. 2012, 22:26 (UTC)

Jo, a část informace asi půjde pryč, to patří na diskuzní stránku nebo do wikiprojektu.

Souhlasím se sloučením biografii. Je otázka jak častou rotaci/kolik fyziků tu chceme. Co se týká sekce odvětví, jak jsem psal výše, považiji jí za nejdůležitější součást portálu, která by krom přehedu odvětví měla obsahnout také veličiny, postupy a zákony daného odvětví (podobně jako u francouzů a němců). Pokud prosekávat tak pouze s ohledm na středoškolské učivo. Část odkazy bych zrušil, nevidím pro ní opodstatnění.--Jenda H. (diskuse) 12. 9. 2012, 06:13 (UTC)
Zkusím lajcky promazat ty odvětví, ať jen nediskutujeme.

Ještě mě napadá, fyzikální jevy jsou často vizuálně poutavé, nezavedeme sekci obrázek? Rotaci bych klidně zpracoval (jako ty vzorečky)--Jenda H. (diskuse) 12. 9. 2012, 06:13 (UTC)

Obrázky navíc by byly fajn. Ale nečekám, že jich tu budeme mít nějak moc. Udělejte na ně případně sekci níže.--Fafrin (diskuse) 13. 9. 2012, 09:46 (UTC)

K proškrtání navrhuji tyto portálové sekce. První sloupec:

  1. Odvětví (možná přejmenovat na témata)
  2. Článek - zobrazuje přednostně dobré a nejlepší články...

Druhý sloupec:

  1. Obrázek (měsíce) (12 rotujících obrázků z projektu)
  2. Osobnost (jeden z 52 fyziků)
  3. Vzoreček (původně jsem chtěl vytvořit cca 10 variací. Vím jistě, že je nedokážu navázat na 52 osobnosti) Nobelova cena

Sekci Informace jsem již přesunul dolů pod portál. Navrhuji použití šablony Portál A2+3. --Jenda H. (diskuse) 13. 9. 2012, 16:35 (UTC)

Trváte-li na rubrice Vzoreček (já sám nejsem jejím příznivcem), pak velmi prosím o to, aby byl řádně komentován - co znamená a za jakých okolností platí (většina středoškolských "vzorečků" totiž platí jen pro speciální případy a nepředstavují obecnou formulaci fyzikálního vztahu; pouhým nasazením vzorečku bez znalosti okolností se může čtenář wikipedie pěkně spálit). Dříve byly vzorečky dodávány do portálu z otřesné stránky Seznam fyzikálních vzorců, která trpěla takřka všemi nectnostmi, které si lze ke "vzorečkům" představit, a proto byla smazána.
Mnohem snazší pro tvorbu a s menšími riziky pro čtenáře bych viděl rubričku Nobelova cena za fyziku - jen jako jednu stručnou větu, kdo v daném roce NC získal a za co; zdroje pro to již máme: jak jsem již psal, stačí vzít vždy jeden řádek z této tabulky - vybrat ty s dobrými wikiodkazy na vlastní objev (1901, 1903, 1910, 1918, 1921, 1922, 1929, 1932...). Petr Karel (diskuse) 14. 9. 2012, 07:32 (UTC)
Omlouvám se za výpadek v komunikaci. Máte představu na základě čeho by se měli nobalisté na portálu střídat? S pozdravem --Jenda H. (diskuse) 16. 9. 2012, 19:24 (UTC)

Provedl jsem zmenšení portálu, jak bylo navrženo. Pokud máte někdo nějaké připomínky, pište. Pokud ne zbývá nám "jen" zpracovat obsah. S pozdravem--Jenda H. (diskuse) 18. 9. 2012, 13:30 (UTC)

Seznam velikánů[editovat zdroj]

12 kvalitních článků:
James Clerk Maxwell a/nebo Michael Faraday (elektromagnetické pole), Wilhelm Conrad Röntgen (paprsky X 1. nobelista), Albert Einstein, André-Marie Ampère (el. proud), James Prescott Joule, Isaac Newton, Blaise Pascal, Maria Curie-Skłodowska, Ludwig Boltzmann, (Erwin Schrödinger kvůli kočce, náhradník), William Thomson (Lord Kelvin), Archimédés

Tak to je můl návrh. Není problém sehnat články, ale kvalitní články--Jenda H. (diskuse) 12. 9. 2012, 08:09 (UTC)

Ano, ono je to tak, že mnoho fyzikálních velikánů ani tu Nobelovku nedostalo – třeba kvůli tomu, že se narodili příliš brzo. Technický dotaz – je možné zařídit to rotování tak, aby se při něm příslušně změnil i název okna – třeba FYZIK, FYZIČKA, NOBELOVA CENA apod.? Anebo je nutno vymýšlet nějaký univerzální nadpis – třeba FYZIKÁLNÍ OSOBNOST nebo tak nějak, ale ono to vše univerzální stejně zní tak trochu blbě.
Jinak já si nemyslím, že by ty osobnosti musely mít nějaké SUPERTOP články, stačí aspoň trochu slušnější článek a pak půjde o to, co zajímavého z něj vyloupnout do rámečku. Takže když to vezmu jen tak podle hlavy, kdo si myslím, že na tom rozvoji fyziky má výrazné zásluhy a má tu alespoň nějaký slušnější článek, tak bych ten Jendův seznam asi rozšířil, takže věřím tomu, že těch 52 na každý týden v roce bychom našli. Také by tam měli být ti, po kterých se jmenuje třeba nějaká jednotka – kromě lorda Jouleho, Kelvina, Faradaye a Ampèra i Watta, Voltu, Coulomba atd. a případně i ty, po kterých se jmenují nějaké významné fyzikální konstanty apod. – prostě jména, která jsou mezi lidmi známá, ale o kterých (jakožto lidech) toho moc nevědí, anebo i naopak, významní fyzici, kteří tolik moc známí nejsou.
Do fronty by se mohli řadit buď podle toho, jak žili po sobě (byl by to takový roční výlet do fyzikální historie) anebo o dle narozenin, které na ten týden přibližně připadají (což by bylo náročnější) a kdyby to moc nevycházelo, tak si pomoci datem úmrtí. Zatím rovnám dle pořadí výskytu osobnosti v dějinách:
  1. (384 – 322 př. n. l.) Aristotelés – autor snad prvního spisu s názvem "Fysika".
  2. (287 – 212 př. n. l.) Archimédés – sice spíš inženýr a technik než fyzik, ale patří sem
  3. (1564-02-15 .. 1642-01-08) Galileo Galilei – jím de facto začíná období "klasické fyziky"
  4. (1791-09-22 ..1867-08-25) Michael Faraday
  5. (1831-06-13 .. 1879-11-05) James Clerk Maxwell – relativistické rovnice elmag. pole
  6. (1845-03-27 ..1923-02-10) Wilhelm Conrad Röntgen – (paprsky X 1. nobelista),
...
Už mě to dál nebaví, nechávám ty Jendovy nápady zatím neroztříděné:
Protože to by chtělo nějakého bota, který by ty infoboxy probral, nevíte o nějakém? Než to předatlovávat vše ručně...
Aby to mělo nějakou logiku a návaznost, i když by to bylo těžší dát dohromady, bylo by asi nejlepší rotovat vše po týdnu a vždy k nějakému boxu o osobnosti přiřadit ten "jeho" vzoreček, rovnici, jednotku, fyzikální odvětví či jinou zajímavost. --Kychot (diskuse) 12. 9. 2012, 16:18 (UTC)

kvalitní články[editovat zdroj]

Našel jsem jen tyto dobré a nejlepší články k fyzice (pokud si sem tedy nechceme zastrčit astronomii): Archimédés, Elektronvolt, Josephsonův jev, Nové definice SI, a to je vše. Možná se dá najít ještě něco dalšího. Nevím, jestli na tom zakládat rubriku, ale kde to má smysl, daly by se odkázat z odvětví.--Fafrin (diskuse) 14. 9. 2012, 11:36 (UTC)

Můžeme je prostřídat v rubrice článek. Tedy s vyjímkou Archiméda ten patří mezi fyziky. Novou sekci bych pro ně, zatím, nezakládal. --Jenda H. (diskuse) 17. 9. 2012, 11:53 (UTC)