Diskuse k Wikipedii:Hlasování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

ad odstavec O povaze konsensu?

A to je kde? --Li-sung 7. 7. 2005 18:48 (UTC)

To je inspirováno en:Consensus decision-making. Pokud vím, žádné explicitní vysvětlení na en: není. --Wikimol 7. 7. 2005 19:20 (UTC)
Konsensu se dosahuje psychickým mučením oponentů. Tak ukázala praxe. --Chun-mee (diskuse) 7. 4. 2021, 23:40 (CEST)[odpovědět]

Pokud má toto pravidlo platit mělo by být schváleno sebou definovaným konsenzem.

PS:In day-to-day Wikipedia practice, e.g. on VfD, consensus means something closer to supermajority, usually a two-thirds majority.(en:Wikipedia:Consensus) --Li-sung 7. 7. 2005 19:24 (UTC)

To by mělo. Nejde o pravidlo, ale o doporučení, klidně to upravte.
Díky za odkaz, ten jsem přehlédl. Zároveň se tam uvádí příklady jiných hlasování při kterých se používají jiné hodnoty, třeba 80%.
-Wikimol 7. 7. 2005 19:41 (UTC)

K cemu je toto nicnerikajici pravidlo?[editovat zdroj]

Ja jsem to se zapomnel napsat, proc je tu toto nicnerikajici pravidlo, zarucujici, ze se nic neprijme a proc je povazovano za pravidlo, kdyz bylo uverejneno vcera a nevim, kdo je pro nej, ale ja jsem proti takto formulovanemu pravidlu. Vrba 8. 7. 2005 15:00 (UTC)

S trochou poťouchlosti bych mohl ke každému bodu z těch dopučení setavit jakýsi opak, a vyhlást hlasování rozhodující mezi nimi.
  1. Každý wikipedista má právo zahájit průzkum na jakékoli téma. Hlasování je nejlepší řešení sporů, vhodným tématem je třeba dát hlasovat o zastřelení oponenta.
  2. O povaze průzkumu by se před jeho zahájením nemělo vůbec jednat. Rozhodně o tom nesmí panovat shoda! Orientačně je možné doporučit zahájit debatu nejdříve dva dny potom, co hlasování začne. Konkrétně, je nevhodné mít dopředu dohodnuté
    • položené otázky (otázky vykrystalizují v průběhu hlasování)
    • možné odpovědi (odpovědi je vhodné přidávat a měnit v průběhu hlasování, zajistí se tak větší pluralita; u každého hlasování je vhodné vést spor alespoň o to, zda je přípustou možností hlasování "nehlasuji")
    • možnosti kombinovat více odpovědí (vhodná je hlasovat pro protichůdné verianty nebo alespoň doplnit hlas zcela protichůdným zdůvodněním)
    • do kdy se bude hlasovat (nejlepší postup je v různých verzích stránky uvést různé termíny a vést o ně revertovací bitvu)
    • jak se vyhodnotí výsledky (vhodné je o tom paralelně uspořádat další hlasování, nebo alespoň vášnivý spor na diskusní stránce)
    • zda budou jednotlivé možnosti doplněny argumenty pro či proti, případně jaké informace budou mít hlasující předem na stránce (vhodné je vytvořit verzi s argumentací a bez argumentace, a pomocí revertů je mezi sebou střídat, tak se spravedlivě uplatní oba názory)
  3. Obecně průzkumy mají pevně ustanovit fakta. Většina hlasujících má pravdu. Hlasování je také vhodný způsob jak někoho o něco požádat.
  4. Průzkumy je nevhodné předem oznamovat. Naopak je potřeba průzkumy tajit, zvláště před těmi, koho se týkají. (Netýká se organizování podpory pro jeden názor neveřejnými kanaály, například mailem, to je naopak vhodné.)
  5. Po zahájení průzkumu je potřeba měnit zadání otázek. Zvláště pokud jste v menšině, je vhodné prosadit svůj názor napadením hlasování.
  6. Pokud většina zastává jeden názor, ale významná menšina jiný názor, je potřeba dát to menšině patřičně sežrat. Např. je vhodné na diskusní stránce často připomínat aktuální stav hlasování.
Pozn.: to je samozřejmě ad absurdum dohnaná nadsázka (a nepsal jsem to jako kritiku konkrétních hlasování nebo wikipedistů, tak to tak prosím neberte).
Vážně - není to pravidlo, ale doporučení. Hlasování mají přesvědčovací funkci. Hlasování uspořádáne v souladu s doporučením bude přesvědčivější než hlasování, které doporučení nerespektuje, předejde se formálním sporům.
Můžete rozvést, proč si myslíte, že "se nic nepřijme"? --Wikimol 9. 7. 2005 11:40 (UTC)

Návrh č. 254/a[editovat zdroj]

Je to Vrbův pozměněný návrh, pro hlasování o více návrzích, ze kterých musí vzejít jeden vítězný. --Li-sung 07:50, 20. 7. 2005 (UTC)

Pravila pro velké hlasování:

  1. Hlasování může navrhnout registrovaný wikipedista kdykoli, kromě vánočních svátků tj. od (22.12 - 3.1.)
  2. Hlasování se uskuteční pokud s ním během týdne (do 23:59 SE(L)Č 7. dne od podání návrhu, ) souhlasí dalších 5 wikipedistů
  3. Ve stejném týdnu se shromažďují protinávrhy (přidání protinávrhu, je považováno za souhlas s hlasováním)
  4. Po shromáždění protinávrhů mají autoři všech návrhů možnost zapracovat připomínky
  5. V prvním kole, které začne o půlnoci 10. dne po podání návrhu, trvá 14 dní do 23:59 SE(L)Č má každý wikipedista, který má více než 10 editací v článcích ke dni předcházející den podání návrhu, právo dát 1 hlas každému návrhu, po hlasování je nesmí změnit a po zahájení hlasování nesmí být návrh stažen.
  6. Pokud v prvním kole není účast alespoň 12 hlasů je hlasování považováno za neplatné
  7. Do druhého kola postupují dva návrhy s nejvíce hlasy, v případě rovnosti hlasů postupuje první a druhý + ti co mají stejně hlasů
  8. Druhé kolo trvá také 14 dní (začíná bezprostředně po skončení 1. kola a končí ve 23:59 SE(L)Č) , každý wikipedista má jeden hlas
  9. Vítězí návrh s nejvyšším počtem hlasů, pokud mají oba návrhy stejně hlasů, je třeba tuto otázku vyřešit referendem.
  10. Hlasy odevzdané mimo dobu vymezenou pro hlasování jsou neplatné.
  11. Hlasuje se bez dalších komentářů

Diskuse k návrhu č. 254/a[editovat zdroj]

Poněkud komplikované a ještě místy nejasné. Jak to bude, když s hlasováním bude souhlasit 5 wikipedistů a 20 bude nesouhlasit? Jsem čerstvě zaregistrovaný nováček, vidím, že už pár dní probíhá nějaké hlasování, tak rychle udělám 10 editací v článcích a jdu hlasovat - je to v pořádku? Kromě toho se mi zdají potřebná čísla potřebných hlasujících wikipedistů poněkud malá, ale to se asi ještě bude diskutovat. Také zde není uvedeno, jestli se hlasování omezuje na pouhé varianty ano/ne, resp. varianta 1/2/3..., nebo jestli se k tomu dodává i "zdržel se". --Luděk 08:54, 20. 7. 2005 (UTC)

úprava je Tučný text, To je divný hlasovat o tom jestli se má vůbec hlasovat, může se zamozřejmě zvýšit kvóta. Jelikož se hlasuje pro návrhy jak je tam napsáno, je to 1/2/3 (nic o zdržel se tam není, jen hlasy pro návrhy)--Li-sung 09:01, 20. 7. 2005 (UTC)

Ješte jeden bod a sice změna hlasu. Pokud se hlasuje po jisté období na dálku, tedy v internetu během 2 týdnů apod., tak buď musím mít možnost změnit hlas, nebo se po začátku hlasování musí rigorózně zakázat dál o věci diskutovat či se o ni jen zmínit. Jinak to povede k tomu, že budu čekat až na poslední chvilku (motto: co když se dovím něco nového), což mi přinese obvinění, že se chovám takticky negativně (už se stalo). -jkb- 09:06, 20. 7. 2005 (UTC)
Já jsem toho názoru, že vzájmu širší shody a nikoliv zabetonovaných pozic bude lepší umožnit změny hlasů. --Li-sung 09:09, 20. 7. 2005 (UTC)

Návrh se mi vůbec nelíbí z několika důvodů. Lepší v tuto chvíli nemám připravený, tak budu jen kritizovat. Jednak, jak píše Li-Sung, chci mít možnost změnit hlas, protože považuju za legitimní nechat se přesvědčit argumenty a to i v průběhu hlasování. Není tu řečeno: o čem je/není možné hlasovat, kdy je vhodné použít hlasování, jaké jsou alternativy k hlasování, zda je výsledek hlasování pro někoho závazný, zda je možné o tomtéž hlasovat opakovaně atd. Moje nejzávažnější námitka se týče toho, že jde o rozhodování prostou většinou, navíc se tu ještě operuje s případy, kdy to vychází na stejno, správcům se dává větší váha (sic!) a tak dále. Je to sice téměř demokratické, ale Wikipedie není demokracie. Nelze považovat otázku za vyřešenou, pokud má "vítěz" jen velmi těsnou většinu hlasů. Cílem je širší konsensus, řekl bych minimálně 2/3 hlasů, jinak je dost těžké požadovat dodržování takto přijatých závazných pravidel. I při 2/3 bych uvítal snahu o dohodu přijatelnou i pro tu menšinou, protože je významná. Připadá mi, že tahle pravidla svádí k hlasování o každé ptákovině a klidně i opakovaně, takže se velmi rychle můžeme dostat do kolotoče neustálých hlasování, což bude všechny otravovat. Dále: "Hlasuje se bez dalších komentářů," je nejasná formulace. Doufám, že nechcete zakazovat diskusi během hlasování. ... Měl jsem asi ještě další komentáře, ale v průběhu psaní jsem je zapoměl... :-)
— Egg 09:47, 20. 7. 2005 (UTC)

Hypotetická situace 5 pro hlasování 20 proti je nevhodná, neboť není možné hlasovat o hlasování, vznikl by nám tu bludný kruh. Hlasování se prostě uskuteční a ostatní mají možnost dát jako protinávrh¨"Návrh A se odmítá" a hlasovat pro něj.

10 editací ke dni zahájení hlasování je nejasná formulace. Navrhuje 1) počítat je ke dni předcházejícímu návrhu na hlasování (aby si někdo v mezidobí nezorganizoval loutky) 2) jasně stanovit začátky a konce lhůt na 0:00 a 23:59 UTC s tím, že po předložení návrhu se souhlasy s hlasováním a alternativní návrhy přijímají ihned, týdenní lhůta vyprší ve 23:59 sedmého dne po dni návrhu na hlasování, čtrnáctidenní lhůta začíná v 0:00 bezprostředně poté.

Jsem spíše proti možnosti změny hlasů, ale nevidím v tom zásadní problém. Miaow Miaow 09:52, 20. 7. 2005 (UTC)

Tohle je pro případy, kdy je třeba, aby byl vítězný návrh, proto ta demokracie. Jelikož tady není hlas z hůry Jimbo tak nám asi nic jiného nezbyde. --Li-sung 10:05, 20. 7. 2005 (UTC)

Ale zbyde. Dočkat času, než jedna strana přesvědčí svými argumenty druhou alespoň na požadovaný poměr. Je to podle mě lepší než trvat na dodržování pravidel, která skoro polovina wikipedistů považuje za špatná.
— Egg 10:21, 20. 7. 2005 (UTC)

Osobne jsem pro. Nemenit hlas v prubehu hlasovani, je zakladem kazdeho normalniho hlasovani, pokud chcete mit moznost zmenit svuj nazor hlasujte az v posledni minute.
Pokud souhlasi 5 wikipedistu je to dostatecny duvod k hlasovani, pokud existuje 20 wikipedistu, kteri hlasovat nechteji a vyhovuji jim soucasna pravidla, vznikne navrh - stavajici stav a ten lehce vzhraje.
10 hlasu - je tam psano ke dni predchazejicimu podani navrhu, cili musel si tech 10 rychlzch editaci udelat vcera.

Technická vsuvka: to "ke dni predchazejícímu" bylo dodáno později, viz historie.--Luděk 14:19, 20. 7. 2005 (UTC)
Dekuji, prosim dalsi ctenare, aby moji pasaz k tomuto ignorovali a omlouvam se. Vrba 14:25, 20. 7. 2005 (UTC)

Jinak bych to nehrotil do situaci, kdy to nebude fungovat, ale premyslel bych, zda neni lepsi mit system, ktery v extremnich pripadech nefunguje nez zadny system, kdyby cestou takovychto uvah sla fyzika, tak Newton neuspel, existuji situace, kdy to neplati a to si muzeme rici u vseho, cili bychom byli na stromech a nepsali wikipedii. Nepocitam s navalem novacku touzicich hlasovat, nepocitam ani s tim, ze vznikne situace 5 hlasovanichtivych proti vsem ostatnim. Necekam ani, ze se wikipedie zhrouti na 13 dni, presne po podani navrhu a ani neocekavam, ze sem vtrhnou vogoni a recitovanim sve poezie nas donuti prijmout pravidla, ktera nechceme, coz si uvedomime v okomziku jejich odletu, coz bude ve chvili, kdy zahlasujeme a pak nepujde zmenit sve hlasy. V pripade, ze se tak stane to jiste zvladneme vyresit. Stale neomylny Vrba 13:42, 20. 7. 2005 (UTC)

To pravidlo s vynětím vánočních svátků už někde bylo uplatňováno? Proč? Budeme dělat podobné výjimky pro dobu letních dovolených a jarních prázdnin, po dobu žní, ve zkouškovém období, po dobu všesokolského sletu, v době ramadánu nebo v postní době atd.? Brání snad něco wikipedistům, aby se věnovali editaci Wikipedie v období přelomu roku? Nebylo by systémovější stanovit nějakou minimální dobu hlasování řekněme na týden s tím, že delší absence na Wikipedii je prostě soukromou volbou každého wikipedisty? Ostatně, konec vánočního období definovaný na 3.1. je také podivný. --ŠJů 18:35, 16. 7. 2006 (UTC)

Úvodní věta Wikipedie není demokracie je zavádějící. Ani skutečná demokracie totiž není diktaturou většiny či prostou aplikací většinového hlasovacího mechanismu. I skutečná demokracie je založená na hledání konsensu a na respektu k jednotlivcům a menšinám.

Návrh č. 254/b[editovat zdroj]

Návrh pro referendum ohledně jedné důležité otázky:

  1. Otázku pro referendum může navrhnout registrovaný wikipedista kdykoli, kromě vánočních svátků tj. od (22.12 - 3.1.)
  2. Hlasováníse uskuteční pokud s ním během týdne (7 dní) souhlasí dalších 5 wikipedistů
  3. Pokud s hlasováním souhlasí potřebný počet wikipedistů může začít okamžitě, ne však dříve než 48 hodin od návrhu hlasovat
  4. Hlasování trvá 14 dní, každý wikipedista, který má více než 10 editací v článcích má právo podpořit jednu z možností Souhlasím/Nesouhlasím
  5. Pokud není účast alespoň 8 hlasů je hlasování považováno za neplatné
  6. Za konsensuální rozhodnutí se považuje 2/3 podpora varianty.
  7. Hlasy odevzdané mimo dobu vymezenou pro hlasování jsou neplatné
  8. Hlasuje se bez dalších komentářů

Doporučit formátování?[editovat zdroj]

Tak si říkám, neměl by se pro potřeby VfD a hlasování o sysopizaci zavést (jen jako doporučení) jednotný formát - buď podpis napřed a teprv pak odůvodnění, nebo naopak? IMHO by to seznamy zpřehlednilo.

Ale "hodný správce" prostou refaktorizaci nejednotných úvodních pomlček [1] pokládá za a potírá jako "měnění cizích podpisů" :-( --Malýčtenář 14:10, 29. 6. 2006 (UTC)

Klidně je možné někde v pokynech poradit vhodný formát (IMHO nejlépe podpis na začátek, bez pomlček samozřejmě), ale nijak zásadně to nevidím; beztak u lidí, kteří mají podpis delší než názor, se nám formát poněkud rozhází. ;-)
A refaktoring samozřejmě vhodný byl, je a bude. Jenže tohle ani není refaktoring, ale naprosto drobná oprava, o jejíž přijatelnosti snad nemůže být sporu.
--Mormegil 17:08, 4. 7. 2006 (UTC)

Nesmyslný úvod (Wikipedie není demokracie)[editovat zdroj]

Úvodní formulace „Wikipedie není demokracie. Obecně platí, že na Wikipedii se rozhoduje konsensuálně a nikoli prostým rozhodnutím většiny.“ vychází ze zcela mylného předpokladu, že demokracie není demokracií, ale diktaturou aritmetické většiny uplatňovanou mechanickým sčítáním hlasů. Demokracie není „prosté rozhodnutí většiny“, ale hledání konsensu s respektem k názoru a zájmům každého jednotlivce. --ŠJů 01:57, 8. 2. 2007 (UTC)

V drtivé většině demokracií to tak nefunguje, naopak ten, kdo má většinu (nebo kvalifikovanou většinu, záleží na tom, co pro danou věc vyžaduje zákon), může menšinu s klidem ignorovat. Pro bílé vrány je zvláštní termín en:Consensus democracy. --Beren 02:18, 8. 2. 2007 (UTC)

Kdy nezahajovat hlasování[editovat zdroj]

Myslím, že by bylo fajn přidat odstavec, který by popisoval, kdy se hlasování nemá zahajovat. Bohužel se na Wiki množí případy, kdy v průběhu diskuse někdo vyvolá hlasování jen proto, že si myslí, že tím prosadí vlastní názor a umlčí tak argumenty ostatních.

Představuju si to tak, že by bylo explicitně zmíněno, že zahajovat hlasování v průběhu diskuse není vůbec vhodné. Naopak je vhodnější počkat, až se na potřebě o něčem hlasovat shodne více lidí, nejlépe z různých stran diskuse.

Vůb ec se nám tu rozmáhá hlasování o kdejaké kravině. --Miraceti 08:53, 12. 6. 2007 (UTC)

Je rychlejší a přehlednější hlasovat než dlouze bezvýchodně diskutovat o "kdejaké kravině". - UP3 20:08, 12. 6. 2007 (UTC)
Tak v tom tedy nemůžu souhlasit. Hlasování musí trvat minimálně týden nebo dva. Pokud se diskutuje věcně a živě může být kompromisní řešení nalezeno za nepoměrně kratší dobu. Pokud jen vyhlásíme hlasování, nic nevyřešíme. Výsledek jen ukáže aktuální preference právě hlasujících. Oponenti zůstanou nespokojeni a časem problém opět vyplave na povrch. Pokud se nalezne řešení schůdné pro obě strany, je to nepoměrně lepší. --Reaperman 20:16, 12. 6. 2007 (UTC)
Řešení schůdné pro obě strany se může a často nachází i při hlasování. Navíc je pro běžného uživatele jednodušší si zahlasovat než se prohrabávat dlouhatánskou diskuzí, do které často uživatelé zaplétají i jiné problémy, které s daným problémem nesouvisí. Může se jednoduše kouknout na stručné vysvětlení hlasů - argumentů pro a proti a podle svého uvážení odhlasovat. To, že trvá týden, nemusí být pravidlo a naopak neznám diskuzi, kde by se závažnější problém vyřešil do týdne. Samozřejmě netvrdím, že bychom měli pořádat hlasování o takových trivialitách jako jestli mít v článku obrázky nalevo nebo napravo. - UP3 22:26, 12. 6. 2007 (UTC)
Také jsem použil výraz diskutovat věcně. Hlasování je hlavně výběr z několika alternativ, kompromisní řešení se hledají až v okamžiku, kdy je jasné, že žádná strana nemá sílu prosadit svůj názor sama o sobě bez ústupku druhé. Ona je pravda, že se nám tu diskuze velice často zvrhávají do nesouvisejících rovin, ale to není chyba diskuze ale diskutujících. I v diskuzi by se mohli vyjádřit stručně a jasně. Také by mohli dodržovat časovou posloupnost svých příspěvků. Možná by pomohlo, kdyby se vášnivějších diskuzí ujímali v daném tématu nestranní moderátoři, kteří by ji usměrňovali ke zdárnému výsledku. Hlasování samo o sobě není špatná věc, špatné je jeho nadužívání jako třeba když k jedné diskuzi běží zároveň tři hlasování. Jako chybu vidím hlasování hlavně v okamžiku, kdy nejsou vyoženy argumenty pro a proti každé alternativě. I to se stále častěji objevuje. A hlasuje se stále více o stále méně významných věcech, které by šlo s dobrou vůlí vyřešit i v diskuzi. A to je IMHO to co je potřeba podle Miracetiho (i mne) regulovat. --Reaperman 14:50, 13. 6. 2007 (UTC)
Diskuse budou mým dalším cílem. Chtěl bych jim dát nějakou štábní kulturu. Ať už to je odsazování, nebo odbíhání od tématu, zatahování nesouvisejících věcí atd... Tady bych to teď nechtěl rozebírat, je to mimo téma. --Miraceti 14:12, 20. 6. 2007 (UTC)
Hlasování podle mě nemusí trvat dva týdny. Mělo by trvat dostatečně dlouho. Délka hlasování není to, co by mě zrovna pálilo. --Miraceti 14:12, 20. 6. 2007 (UTC)

Prosím, diskutujte o tom, co jsem napsal níže. Zajímá mě Váš názor na to. Děkuji a omlouvám se, že jsem v tom udělal novou sekcí trochu binec. --Miraceti 14:12, 20. 6. 2007 (UTC)

Kdy nezahajovat hlasování[editovat zdroj]

Množí se nám tu případy, kdy někdo zahajuje hlasování, aniž by to v danou chvíli mělo smysl, nebo pozmění smysl hlasování během jeho průběhu. Příklady:

  • Diskuse:Anna_Halman#Přejmenovat - zahájeno bylo hlasování o tom, co vlastně má být v názvu, jestli jméno osoby, nebo místo a rok, nebo ho udělat zcela anonymní. V průběhu hlasování bylo dost nesmyslně přidána varianta s přechýleným názvem (o možném přechýlení se v tu chvíli diskutovalo někde jinde). Vznikl zmatek, kdy někteří uživatelé hlasují podle svého názoru na přechýlení (soudím tak dle jejich komentářů u hlasů) a původní smysl tohoto průzkumu názorů se nějak vytratil.
  • Wikipedie:Hlasování o změně doporučených názvů sekcí - několikrát (podívejte se i do archivu) bylo zahájeno hlasování, hned po tom, co byl předložen první návrh. Neproběhla ani delší diskuse, ačkoli se jedná o věc, která ovlivní celou wikipedii na dlouhou dobu dopředu. V předešlé diskusi se vyjádřilo jen několik wikipedistů. "Výsledek" jednoho takového hlasování vylučují "výsledek" dalšího hlasování (je mi záhadou, proč pro vzájemně se vylučující návrhy hlasovali titíž lidé, ale to je vedlejší).

Myslím, že je potřeba text doporučení rozšířit o tyto body:

  • k čemu je průzkum názorů hlasováním (opravdu je to jen průzkum, má pomoci vybrat mezi navrhovanými řešeními, nikoli prosadit silou (a už vůbec ne počtem hlasů od neinformovaných wikipedistů) variantu, kterou navrhuje ten, kdo zahajuje hlasování)
  • kdy a za jakých podmínek zahajovat průzkum názorů hlasováním (když se vícero lidí různých názorů v diskusi shodne, že má takový průzkum smysl)
  • kdy průzkum názorů hlasováním nezahajovat (když neproběhla dostatečná diskuse o tématu; když nebyly ještě zformulovány návrhy protistran)
  • za jakých podmínek do již probíhajícího průzkumu názorů hlasováním lze přidat další variantu (když se týká problému, o kterém se hlasuje; když nevznese do hlasování zmatek; když je dostatek času, aby si mohli ti, kteří již hlasovali, nový návrh přečíst a případně změnit hlas)
  • jak interpretovat výsledky průzkumu názorů (kdy vylučovat hlasy, které zjevně nejsou k tématu; kdy nezvolit řešení, které má nejvíce hlasů (není jasný výsledek; argumenty protistrany jsou vážné); kdy zcela vyloučit celé varianty (nelze je technicky provést, jsou vnitřně rozporné, netýkají se tématu diskuse))
  • doporučení hlasujícím (aby připojili drobnou poznámku, pokud nechtějí hlasovat a mají pocit, že je hlas od nich očekáván - aby bylo jasné, zda se komunita o problém alespoň pasivně zajímá; aby pečlivě rozvážili, co je důvodem pro daný průzkum názorů hlasováním; aby si pečlivě přečetli argumenty pro jednotlivé varianty, případně se nejprve zeptali, pokud mají otázky; aby pečlivě zvážili, zda jejich pocit, je v daném hlasování relevantní - průzkum vybírající technické řešení může být pro laika naprosto nesrozumitelný a není vhodné, aby se v tu chvíli v hlasování vyjadřoval k barvám, který jeden z navrhovatelů zvolil v příkladu; aby hlasování sledovali i po odhlasování, aby mohli reagovat na případný nový návrh nebo argumenty; aby krátce, několika slovy, zdůvodnili svůj hlas)

Není třeba, aby to bylo rovnou doporučení. Spíš by to měl být hlavně jakýsi návod, který by si mohl přečíst každý, kdo chce zahájit nějaký průzkum názorů hlasováním, a podle něj zvážit, jestli nastala vhodná doba, kdy takový průzkum začít. Myslím, že je celkem jasné, že se spíš řadím k těm wikipedistům s názorem, že hlasování je zlo. Přesto bych rád, aby podobné principy byly pro wikipedisty samozřejmé. Komentáře a připomínky vítány! --Miraceti 14:06, 20. 6. 2007 (UTC)

Odkaz na diskuzi[editovat zdroj]

Wikipedie diskuse:Hlasování/Úroveň nadpisů#Připomínky k průběhu proběhlého hlasování. --snek01 15. 3. 2009, 13:54 (UTC)

Konsenzus[editovat zdroj]

Vadilo by, kdybych odebral odkaz na en:Wikipedia:Konsensus a nahradil ho odkazem na českou verzi doporučení Wikipedie:Konsenzus? --Juandev (diskuse) 9. 4. 2020, 21:40 (CEST)[odpovědět]