Diskuse:Termín

(Ne)srozumitelnost úvodní definice

@Kremen: Dobrý den, opravdu nepochybuji o tom, že o tématu víte mnohonásobně víc než já. Přesto jsem přesvědčen, že úvodní věta by měla běžného čtenáře jednoduše uvést do pojmu a neměla by být velmi obtížně srozumitelná tomu, kdo není v lingvistice profesionálem. Nepovažuji svoje (technické) vzdělání za špatné, přesto mám potíže po prvním čtení pochopit, co chce např. říct věta "...je lidský vnitropsychický kognitivní model dané entity světa reálného i abstraktního..." apod. Co pak má dělat třeba středoškolský student, který se chce ve Wikipedii poučit?

Jsou-li starší jednoduché definice jako (cituji příklad) "termín - slovo nebo slovní spojení s přesně vymezeným významem, užívané závazně v určitém vědním nebo pracovním oboru" chybné a v rozporu se skutečností (o tom pochybuji), bylo by třeba vysvětlit proč a v čem generace dřívějších lingvistů tak zásadně mýlily. Takový odborný rozbor by ale patřil někam do článku, třeba do nové kapitoly "Dřívější a současný výklad pojmu termín".

Za tento názor nehodlám bojovat reverty, ale se současným stavem článku vřele nesouhlasím. Navíc Vaše poslední úprava zdvojuje text, který je již v kapitole "Odborné vymezení". Zdraví--Svenkaj (diskuse) 27. 12. 2022, 22:03 (CET)

Dodatek: Díval jsem se do cizojazyčných Wikipedií (en, de, fr, ru), i tam vidím definice nepříliš vzdálené od příkladu, který uvádím výše.--Svenkaj (diskuse) 27. 12. 2022, 22:17 (CET)

Vážený kolego,

díky za zpětnou vazbu. Pokusím se vysvětlit svůj přístup k formulaci termínu.

Vy: Za tento názor nehodlám bojovat reverty, ale se současným stavem článku vřele nesouhlasím. Navíc Vaše poslední úprava zdvojuje text, který je již v kapitole "Odborné vymezení".  

Já: Ano, jsem si toho vědom, ale to jste tam přesunul Vy, a zatím jsem s tím nechtěl nic dělat Původně jsem ho měl jako úvodní, teď jsem jako úvod dal text zjednodušený.''

Vy: ... bylo by třeba vysvětlit proč a v čem generace dřívějších lingvistů tak zásadně mýlily.

Já: Vývoj probíhá ve všech vědních oborech, včetně lingvistiky. Pro mne se tam objevily dva velké impulzy, a to odhalení podstaty a úlohy vágnosti Russell, B. Vagueness. The Australasian Journal of Psychology and Philosophy 1, June 1923, p. 84 – 92., a pak definice sémantického diferenciálu Osgood C. E, Suci G., Tannenbaum P.: The Measurement of Meaning. Urbana, Illinois, University of Illinois Press, 1957. Tato práce odhaluje, jak, který člověk konotuje, tedy přiřazuje jazykovému konstruktu (slovu, větě) význam. Na vysvětlenou, uvedené prameny nesou poměrně staré datum, byly léta opomíjeny, mne však zaujaly a objevil jsem jejich obrovský přínos. Tyhle dva prameny mi umožnili odstranit řadu nesmyslů, jak v lingvistice, tak ve vyjasnění některých metod ve vědě.

To, co ve své definici termínu chci vysvětlit je, že termín je znalost uložená v lidské psýše, které je přiřazeno pojmenování (slovo nebo sousloví). Staré definice navozují představu, že termín je to pojmenování, nikoliv ta znalost-informace, pak nevysvětlují, co je přesný význam, to se dá vysvětlit jen s použitím pojmu vágnost.

Při lidské komunikaci odesilatelem vyslané pojmenování (jazykový konstrukt) působí jako pointer (ukazatel) do psýchy příjemce a vyvolá z ní tu znalost. Znamená to, přiřazení významu tomu pojmenování, příjemce přijatému pojmenování porozuměl. Podrobné vysvětlení viz [[Sociální komunikace]], tam odstavec Lidská komunikace – princip.''

Ano, mám někdy problém, aby text byl přesný, a přitom dobře srozumitelný, někdy se mi to daří, jindy je to horší.

Pokud jste podstatě mé formulaci termínu porozuměl, zkuste to trochu pozměnit  (třeba i trochu rozšťourat) k lepší srozumitelnosti, pak to spolu postupně doladíme. Budu samozřejmě ještě přemýšlet, jak text upravit.

Díky a mějte se hezky Kremen (diskuse) 28. 12. 2022, 10:48 (CET)

Dobrý den, děkuji za věcnou a nekonfrontační reakci (ne vždy to je ve Wikipedii zvykem). Problém je v tom, že naše postoje jsou vzájemně neslučitelné.

Vy, jestli dobře rozumím, požadujete, aby článek obsahoval kvalifikovaný úvod o tom, jak termíny vznikají, jaká je jejich přesnost apod. , čili souhrn současného stavu bádání; navrhovaný text je při tom na úrovni vysokoškolské učebnice. Podle mne ale patří takové rozvinutí do vlastního článku, nejlépe do samostatné kapitoly; proto jsem Váš předchozí úvod do nové kapitoly přesunul.

Jsem stále přesvědčen, že úvodní věta nebo dvě by měly uživatele Wikipedie jednoduše uvést do problému, tedy mu sdělit jednoduchou formou nejzákladnější informaci – tak, jak ji encyklopedie, slovníky či cizojazyčné Wikipedie běžně uvádějí (v principu termín je odborné pojmenování s jednoznačným – budiž, ne zcela :-) – významem).

Upravovat současný úvod nebudu, protože podle mne patří do textu článku, a ani bych to neuměl. Pokud můj názor zůstane osamocený, nebudu laickými úpravami mařit čas Váš ani svůj. (Poznámka: Domníváte-li se, že by většinový názor komunity podpořil Vaši úpravu, je zde možnost zapojit více wikipedistů žádostí na Wikipedie:Třetí názor. Ti, kteří projeví zájem, by se pak zapojili do diskuse na této stránce.) Zdraví--Svenkaj (diskuse) 28. 12. 2022, 14:59 (CET)

Vážený kolego,

souhlasím s tím že: úvodní věta nebo dvě by měly uživatele Wikipedie jednoduše uvést do problému, tedy mu sdělit jednoduchou formou nejzákladnější informaci. Pokusím se o to. Někde by tam mělo být rovněž uvedeno, že termín je typ pojmu, u něhož se vyžaduje dosažení zpřesněného významu, to je totiž důvod, proč se termíny vytvářejí. To možná až v textu.

Zdraví Kremen (diskuse) 28. 12. 2022, 18:26 (CET)

Taky jsem tu větu musel číst dvakrát, abych jí porozuměl. Určitě je poučná a souhlasím, že by v článku být měla, ale spíše např. ve druhém odstavci než v první větě (měl jsem v plánu to upravit, ale předběhli jste mě), protože podle mě ten úvod spíše rozšiřuje (doplňuje), ač zcela souhlasím, že i termíny jsou dosti vágní, a to i v těch tzv. exaktních vědách. Současnou podobu, kdy to bylo vyčleněno do samostatné kapitoly, považuji za vhodnou. --Marek Genius (diskuse) 31. 12. 2022, 11:43 (CET)