Diskuse:Samantha Smithová

Z hesla Samantha Smithová byla v období od 12. do 18. srpna 2019 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … americká školačka Samantha Smithová v roce 1982 napsala dopis generálnímu tajemníkovi ÚV KSSS Juriji Andropovovi, v němž vyjádřila obavy ze sovětského útoku na USA?“

Článek týdne

Tento článek byl v 26. týdnu 2022 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Recenze - Mozzan

Ahoj, nejdříve díky za hezký článek. Pár poznámek:

• Ano Když v listopadu 1982 Andropov nahradil Leonida Brežněva na postu generálního tajemníka KSSS, začaly o něm psát západní noviny a magazíny rozsáhlé články s velkými fotografiemi. – má to nějakou relevanci, že jsou tam velké fotografie? :o)

Pravda, smazáno. -Gothic2 3. 8. 2011, 13:14 (UTC)

• Ano Možná zmínit jednou větou, proč SSSR chtěl také zabránit militarizaci vesmíru (když jsem dělal před měsícem zkoušku na moderní dějiny, v Historickém obzoru a v několika publikacích o studené válce se většinou psalo, že to byla snaha SSSR těmito „mírovými aktivitami“ omezit strategické výhody lepší úrovně americké techniky oproti té sovětské, ačkoliv takhle taktika se většinou týkala přímo atomových zbraní, bohužel nejsem doma a bibliografickou rešerši nemám, jinak bych to doplnil)

Povedlo se mi dohledat zdroje, takže jsem na konec toho odstavce doplnil delší souvětí, které to vyjasňuje. -Gothic2 3. 8. 2011, 16:44 (UTC)

• Ano Mezinárodní napětí dále zvýšila účast sovětů ve válce v Afgánistánu, v níž podporovali marxisticko-leninistickou vládu Demokratické republiky Afghánistánu v boji proti jejím demokratičtěji smýšlejícím odpůrcům. – no, vzhledem k tomu, co za režim poté nastalo v Afghánistánu, nenazval bych to demokratičtěji smýšlejícím odpůrcům, buď přeformulovat, nebo dodat vysvětlující poznámku, nebo bych doporučoval zdroj přímo za tvrzení (nejlépe dva)

Souhlas, přeformulováno. -Gothic2 3. 8. 2011, 13:14 (UTC)

• Ano Co kritika? Nějaká negativní reakce, např. že se SSSR snaží využít publicity kolem mladé dívky?

Tahle problematika je v článku zmíněna, viz věta: „Ačkoliv její popularita neustále rostla, existovaly i skeptické názory, podle kterých sloužila Smithová jen jako nástroj sovětské propagandy“+dva refy. Nevím, zda k tomuto tématu říct něco více, respektive zda jsou k tomu nějaké další zdroje. -Gothic2 3. 8. 2011, 13:14 (UTC)

Jo, už to vidím. :)

• Co pavděpodobné motivy Andropova, není známo, proč se k tomu rozhodl? Co se tím snažil získat? Co kritika Samanthy samotné? Že mohla být využita pro účely sovětské zahraniční politiky?

Tuhle problematiku jsem doplnil následovnými větami (ono to vlastně přímo souvísí s předchozím bodem): Ačkoliv její popularita neustále rostla, existovaly i skeptické názory, podle kterých sloužila Smithová jen jako nástroj sovětské propagandy.[29][30] Andrij Krockhmaluk, richmondský žurnalista ukrajinského původu, například vyslovil názor, že Samanthina návštěva byla jen obratným „public relations“ manévrem Komunistické strany s cílem vylepšit sovětské image.[30] -Gothic2 3. 8. 2011, 19:17 (UTC)

• Co se týče překladu, snad si najdu chvíli a pročtu i originál (zatím jenom jedna drobná formulace)
• Ano Přidal jsem jeden požadavek na zdroj (v refu na konci odstavce se o tom nic nepíše); Samantha Smithová#Návrat domů a dozvuky návštěvy – alespoň jeden zdroj na konec odstavce by nevadil ;) Ref u citace je jenom zápis jejího projevu.

Doplněno :-) –Gothic2 3. 8. 2011, 18:10 (UTC)

To je asi všechno. Ještě to pročtu a porovnám případně s originálem, když bude čas... těch recenzí se v poslední době nakupilo hodně. :-( Hodně štěstí ;) --Mozzan 3. 8. 2011, 12:42 (UTC)

Ahoj Mozzane, moc děkuju za připomínky, jak jsem už několikrát vypozoroval, víc očí víc vidí :-)) Budu se to snažit dopracovat dle tvých připomínek. Eventuelně, pokud bys byl ochoten poupravit tu kapitolu historický kontext, budu rád. Zdravím --Gothic2 3. 8. 2011, 13:14 (UTC)

Rádo se stalo ;) beru to stejně, například Václava II. jsem zbytečně uspěchal (v domnění, že je článek v pořádku) a pak na mě vyskočila spousta problémů během nominace :-/ Tak mě napadá, plánuješ taky případně nominaci, nebo DČ?

Jak říkám, literaturu bohužel nemám u sebe a ještě mít skoro měsíc nebudu, ale jestli mi zbyde trocha času, kouknu aspoň třeba na JSTOR, snad tam najdu něco použitelného. ;) Mimochodem, jak moc jsi kontroloval při překladu jednotlivé refy? Protože na wiki to je FA od roku 2005, to už je celkem dlouho, kdyžtak bych je ještě pro jistotu prošel (nebo si to nějak rozdělíme). --Mozzan 3. 8. 2011, 14:01 (UTC)

Jj, minimálně na DČ bych to určitě rád dotáhl (výhledově i NČ). Funkčnost referencí jsem kontroloval a jsou ok. Velkou část z nich jsem dodával i já, takže rozhodně nejsou otrocky převzaty jen z en:wiki :-) Docela mě překvapilo, že k tomu Samanthině dopisu královně Alžbětě II. není na netu snad žádný ref... Pokusím se dohledat zmínku v dobovém tisku. --Gothic2 3. 8. 2011, 14:15 (UTC)

Fajn, tak po splnění zbytku poznámek máš u mě hlas. ;) Pokud jde o DČ, tak by podlě mě stačilo dodat refy k té japonské cestě a nevidím důvod, proč to tam nepřidat (teda tak mě napadá ještě jednou dvakrát pročíst kvůli typos a interpunkci). Červené odkazy jsou OK, nenapadá mě nic, co by bylo potřeba kvůli NČ založit... Jo, taky už jsem se snažil něco na tu královnu najít, nic moc. A v zahraničních databázích jsem o Smithový nic nenašel, škoda :( --Mozzan 3. 8. 2011, 14:51 (UTC)

Tak refy k Japonsku doplněny, podařilo se mi najít zmínku o setkání s ministrem Jakasonem v mainských novinách Sun Journal. -Gothic2 3. 8. 2011, 15:30 (UTC)

Fajn, tu anglickou královnu si mazat nemusel, stačilo jí dát do komentáře, třeba by se později něco našlo, ale budiž. ;) --Mozzan 3. 8. 2011, 21:30 (UTC)

@Jann , @Mozzan - ono už je to zas 10 let, to je strašný... No nic, musím to konečně nějak dotáhnout, tu kapitolu historický kontext komplet předělám, máte pravdu, že na aspoň dobrý článek by to takhle stálo opravdu zaprd. --David Kennedy (diskuse) 16. 11. 2021, 11:59 (CET)

Poznámky Janna

• Velké napětí také vyvolávala snaha USA i SSSR o vyvinutí zbraní hromadného ničení, které by bylo možné odpálit z družice Šlo o konkrétní programy, nebo jen o propagandu kterou četla Samantha v novinách?

Aha, na en:wiki nemají ZHN ale jen „weapons“. Takže myslím, buď zdroj k ZHN, nebo škrtnout hromadné ničení.--Jann 4. 8. 2011, 11:46 (UTC) Americký program SDI je jmenován v článku, jméno sovětského programu rozmístění zbraní ve vesmíru mi stačí uvést zde v diskuzi.--Jann 4. 8. 2011, 12:05 (UTC)

• Ne Obě supervelmoci ovšem politiku détente zanedlouho opustily Détente snad nebylo předešlé zbrojení ve vesmíru, jak plyne z textu.

Ačkoli měly obě velmoci své vlastní vývojové programy s takovým cílem, začaly tyto postupně podléhat sílícímu mezinárodnímu tlaku proti militarizaci kosmu. Zatímco ve Spojených státech čelil prezident Ronald Reagan odporu amerických vědců a zbraňových expertů, vydala sovětská vláda prohlášení: „Snaha zabránit militarizaci vesmíru je jedním z nejurgentnějších úkolů, jimž musí lidstvo čelit.“ Ale to přeci je détente! Reagan se musel držet na uzdě kvůli tlaku veřejnosti a sověti museli kvůli obavám z amerického přezbrojení dělat mírová prohlášení. -Gothic2 3. 8. 2011, 21:57 (UTC)

Bohužel tvou níže citovaná definice détente "nepřátelské národy redukují napětí diplomatickou cestou prostřednictvím dohod a jednání" nezahrnuje zpomalení zbrojních programů v důsledku vnitropolitických diskuzí v Americe. Ani (pokryteckou) kritiku americké politiky ze strany jejích sovětských nepřátel.--Jann 4. 8. 2011, 11:43 (UTC) Ostatně i jeden z refů (Soviet Union: Pen Pals) uvádí o prohlášení (ne vlády ale Andropova, který v ní neseděl): that the Soviet tactic of appealing to Western public opinion through individual letters undermined serious arms negotiations. Čili podle us tisku a vlády to prohlášení nebylo détente, jak tvrdíš, ale naopak détente=rozhovory podkopávalo. --Jann 4. 8. 2011, 11:58 (UTC)

• Ne neboť sověti rozmístili balistické rakety středního doletu SS-20 Rozmísťovali je od 1976, konec détente v letech 1979-81 je na en i ru wiki spojován s jinými událostmi, především Reaganovým obratem v politice.

Détente je všeobecný široký pojem, jeho spojování s nějakou konkrétní událostí je naprosto chybné. Viz Obecně je možné výraz aplikovat na jakoukoliv mezinárodní situaci, kde nepřátelské národy, mezi kterými nebyla vyhlášena válka, redukují napětí diplomatickou cestou. Ono ne vše, co je na en:wiki, je zcela přesné a bezchybné. -Gothic2 3. 8. 2011, 21:57 (UTC)

Ale teď je spojováno s dvěma konkrétními událostmi, první časově dosti vzdálenou. To jako budeš mazat zmínky o SS-20 ;-)? Beru diskuzi o tom co způsobilo konec détente a jak ty důvody shrnout do jedné věty: Ale odmítnutí nahradit jeden konkrétní důvod jiným s argumentem, že konkrétní důvody nemají význam, se mi hrubě nelíbí. V obecném názoru na přesnost en:wiki se shodnem, ale já dávám přednost článku Détente před Samanthou, ty asi naopak. --Jann 4. 8. 2011, 11:43 (UTC)

• Ne v řadě zemí Varšavské smlouvy V kterých, kromě SSSR?

Promiň Janne, ale tohle je článek o desetileté naivní holčičce, která prostě napsala jednomu „zlému pánovi“ ze SSSR a ne článek o rozmisťování a vývoji balistických raket. Ta kapitola "historický kontext" má tematiku jen hrubě nastínit. Nemůžeme tu přeci vyjmenovávat lokace; to bysme tu rovnou mohli uvádět kolik měly hlavice kilotun atd. atd. atd. To sem nepatří. -Gothic2 3. 8. 2011, 19:58 (UTC)

Aha, nepřesně jsme se vyjádřil, omlouvám se. Nechci vypisovat ty země do článku, jen považuji za nutné ověřit správnost tvrzení. Ono ne vše, co je na en:wiki, je zcela přesné a bezchybné. Stačí zde v diskuzi ukázat na zdroj kde ty země jsou vypočteny. (Já jsem totiž našel jen Ural, Bělorusko, Ukrajinu a to je bohužel jen jedna země.) --Jann 4. 8. 2011, 11:43 (UTC) A na en:wiki žádná řada zemí není, je to tvůj přídavek, tak nebude problém uvést zdroj.--Jann 4. 8. 2011, 12:01 (UTC)

• Podivné je spojovat zvyšování napětí v letech 1981-82 s dřívějšími akcemi Sovětů z let 1976 (SS-20) a 79 (afg. - zcela typicky se míní, že účast Sovětů napětí zvýšila a předcházející účast Američanů ne) a ignorovat právě probíhající akce americké (válčení ve střední Americe, na Blízkém východě, podpora polpotovců, letecké útoky na cíle na sovětském území tuším na jaře 83...).

Ano, souhlasím, dopracuju. -Gothic2 4. 8. 2011, 09:02 (UTC)

• Ne linkovány jsou nesouvisející triviality (noviny, kultura, plavání, tanec, projev...) zatímco propaganda by byla velmi vhodná při vysvětlení jak mohla Samantha dospět k absurdnímu názoru o snaze Sovětů o dobytí USA, potažmo světa.

Ahoj Janne, díky za připomínky. Pochopit ve „vyšším“ věku uvažování desetiletého dítěte je dost složité. Podobně byses mě pak mohl zeptat na způsob, jakým dospěl Reagan na názor, že SSSR je „říše zla“... myslíš, že na to existuje racionální odpověď? -Gothic2 3. 8. 2011, 19:56 (UTC) PS: navíc je to přeci naprosto jasně pochopitelné z kontextu. Na začátku je přeci řečeno: Většina článků o Andropovovi psala spíše negativně a nahlížela na něj jako na hrozbu stabilitě západního světa. a dále pak: V takto vypjaté atmosféře bylo dne 22. listopadu 1982 vydáno nové číslo amerického magazínu Time s velkou fotografií Jurije Andropova na titulní stránce. Když Samantha Smithová uviděla zmíněnou titulní stranu, dotázala se své matky: „Když se ho všichni tak bojí, proč mu někdo prostě nenapíše dopis a nezeptá se ho, jestli válku chce nebo ne?“[9] Matka jí odpověděla: „Tak proč to neuděláš ty?“ Ten kontext je tedy přeci naprosto jasný. Média informovala o Andropovi ne moc lichotivě. Samantha pak samozřejmě, jako častá čtenářka magazínu Time, byla těmito informacemi ovlivněna a když pak uviděla šklebícího se Andropova na titulní straně, tak se rozhodla, že mu napíše. No a určitě musela jako malá slyšet od rodičů i o tomhle... ruku na srdce, já být dítě, žít v té době, slyšet o tomhle a vidět ty sovětské šklebící se obličeje z titulních stránek, tak si myslím to co ona. Co na tom není jasné?? Ještě k otázce triviálních odkazů... ono to téma samo o sobě je poměrně triviální, odpovídají tomu tedy i odkazy.

Mě naopak její uvažování přijde pochopitelné a jednoduché. Ty šklebící se obličeje je právě propaganda, vyvolávání strachu. Zde ovšem slovo propaganda nepoužíváme, pouze ji zde neutrálnějšími slovy opakujeme. Sovětské aktivity okolo Samanthy jako propagandu ústy amerického kritika výslovně označíme. Její další využití americkými médii opět pouze popisujeme. Líbilo by se mi mít slovo propaganda zmíněné ve všech třech případech. Reagan/říše zla - výborné a efektivní heslo, to nesouvisí s názory kohokoliv --Jann 4. 8. 2011, 11:43 (UTC)

To je k věcné stránce asi tak všechno. --Jann 3. 8. 2011, 19:26 (UTC)

Každopádně má Jann pravdu ve dvou věcech – 1) odkazy jsou někdy trošku přehnané (já to nechal být, nebral jsem to jako zase takovou strašlivou chybu); 2) možná by přece jenom bylo fajn podívat se blíž na pozadí, projít dvě tři knihy o studené válce, resp. kapitoly vztahující se tak k letům 1975-1983 (já bohužel tak detailní znalosti o rozmístění raket apod. nemám, jsem středověkář :-/ ); přesto bych upozornil, že napětí vnímané mezi diplomatickými kruhy, z hlediska historika a z hlediska tehdejšího tisku může být dost rozdílné. Rozhodně by bylo lepší nahradit ref na konci věty o napětí mezi státy něčím lepším, než Sun Journalem... :-/ Co se týče zbytku, raději bych nezacházel tak do podrobností. Fakticky by to mělo být samozřejmě správně, ty důvody napětí mohly být ve skutečnosti jiné, než jak to je napsané v textu, ale např. zbrojní programy apod. tam nutné psát není, ne? Vzhledem k tomu, že se do určité míry v kapitole jedná o motivy, které k napsání dopisu vedly. --Mozzan 3. 8. 2011, 21:30 (UTC)

V podstatě s tebou souhlasím, Mozzane. Ale ten Sun Journal bych nezpochybňoval, vždyť jsou to standardní noviny viz [1] To, že název nezní honosně jako The New York Times neznamená, že to je nějaký bulvární plátek. Z en:wiki: The Sun Journal is a daily newspaper published in Lewiston, Maine, USA, covering western Maine.

Dík, :) ale každopádně tady nejde vyloženě o to, jaké jsou to noviny, ale spíš, že dvě, tři knihy napsané historikem jsou pro mě přece jenom lepší alternativa, než novinový článek. O:-) Navíc jak už jsem psal – jedna věc je doba, tma je to vcelku vystiženo dobře a řekl bych, že je to i postačující vzhledem k charakteru článku; druhá věc je to mít faktograficky správně. Případně můžu stáhnout nějaké odborné články z databází a přepsat pár vět podle nich, kdybys chtěl. ;) Rozhodně bych se ještě pořádně podíval na chronologii těch událostí, které k tomu vedly! --Mozzan 4. 8. 2011, 08:58 (UTC)

Jinak Janne, já vím, že tě vojenská tématika a celkově Rusko hodně zajímá a máš v tomto oboru velký přehled. Ale musíme si dát pozor, aby ten článek neuhnul někam úplně jinam. Co se týče toho „přelinkování“, nechal bych to tak, jak je. Nemyslím si, že by zmíněné odkazy něčemu vadily. Kdyby byly červené, tak bych musel souhlasit. Proč ale s hrdostí neukázat, že je cs:wiki již tak rozsáhlá, že má zpracovány i takové triviální detaily? To se mi právě hrozně líbí! Určitě víš, že mi sebekritičnost rozhodně nechybí. To se ukázalo u nominace na NČ Wernera Mölderse, při které jsem měl sice docela nepříjemnou roztržku s Algernonem, za tu ale dle mého názoru mohl jeho nepříjemný tón komunikace. Článek už byl v hlasování na NČ, když právě Algernon přišel s několika podstatnými poznámkami. Když jsem si uvědomil, že mé časové kapacity na to nestačí, stáhl jsem článek nominace a to i přes to, že by nejspíš poměrně v pohodě prošel (v tu chvíli byl stav hlasů cca 10 pro a 1 proti). -Gothic2 4. 8. 2011, 09:38 (UTC)

Pamatuju, s Algernonem jsem se nezávisle taky setkal, brr. Linkování, bez problému, beru tvůj názor, kdyby byly odkazy (slovy kolegy) „strašlivá chyba“, už bych je vyničil. Co se týče ostatního, nechtěl bych bobtnání úseku Kontext, jen přesnost. Na en:wiki je to mimochodem lepší.

@Mozzan: Kdyby byly odkazy strašlivá chyba, už bych je vyničil. V ostatním zcela souhlasím, o motivy, které k napsání dopisu vedly právě, v článku splývají reálné kroky vlád zvyšující napětí (zdůrazněny jsou imho okrajové) a jejich propagandistická interpretace v americkém tisku (...říše zla, kolegovy šklebící se tváře), kterou viděla Samantha.

Ještě úplný začátek:

• Ano Svou cestu za postem vůdce Sovětského svazu zde (tj. v Maďarsku) započal snahou upevnit vliv tajné služby KGB a represemi maďarských disidentů A to se ve zdroji píše kde? Imho jde o komentář k sovětské vnitřní politice roku 1983. Sovětská vnitřní politika ovšem nesouvisí s předmětem článku, leda že by se chtělo tvrdit, že pronásledování disidentů v Moskvě podle amerických médií ohrožovalo stabilitu Západu. Navíc cokoliv co následovalo Samanthin dopis má beztak jen okrajový význam.

Ohledně těch represí se píše na straně 3, ale uznávám, že to je moje chyba, protože jsem měl do ref. šablony uvést číslo strany, opravím to. Viz.: Mr. Andropov substituted moral and political terror for the physical brutality meted out by most of his 12 predecessors as head of the secret police, hounding dissidents into psychiatric hospitals, labor camps or exile and overseeing a rapid expansion of the organization's abilities to penetrate the governmental and industrial secrets of the West. [2] A potom ty represe... no ono to přeci s předmětem článku naprosto souvisí. Tyto Andropovovy činy a jeho jednání nám nastiňují jeho osobnost a čtenáři vlastně objasňují, proč vlastně na západě (potažmo v Samanthě) vzbuzoval takové obavy... vlastně jsi to vystihl. -Gothic2 4. 8. 2011, 13:40 (UTC)

• Andropov tehdy (tj. roku 1956 v Maďarsku!?) prohlásil, že: „Takzvaný boj za lidská práva byl imperialistickým komplotem, jehož cílem bylo podkopat základy sovětského státu Spíš to byl komentář k Carterově propagandě než k Maďarsku.

Ahoj.--Jann 4. 8. 2011, 11:43 (UTC)

Historický kontext – přepracování

@Jann: Celou tu nešťastnou kapitolu jsem přepracoval, bylo to celé dost kostrbaté a zacházelo to do až zbytečných detailů, mrkni na to prosím. Děkuji --David Kennedy (diskuse) 16. 11. 2021, 21:44 (CET)

Díky, podívám se o víkendu. Měj se pěkně, --Jann (diskuse) 18. 11. 2021, 20:30 (CET)

Literatura z JSTORu

Tohle jsem zatím sehnal, něco by se snad z toho udělat dalo, i když bych přece jenom radši byl pro nějaké syntézy:

• Kampelman, Max M., Politics and the Human Dimension: Hubert Humphrey and Ronald Reagan, Political Science and Politics, Vol. 38, No. 3 (Jul., 2005), pp. 387-390, Published by: American Political Science Association, Article Stable URL: http://www.jstor.org/stable/30044322
• Wernicke, Günter, The Race to Tip the Scales: Nuclear Paradox for the Eastern Bloc, Journal of Peace Research, Vol. 40, No. 4, Special Issue on Peace History (Jul., 2003), pp. 457-477, Published by: Sage Publications, Ltd., Article Stable URL: http://www.jstor.org/stable/3648293
• Wittner, Lawrence S., The Forgotten Years of the World Nuclear Disarmament Movement, 1975-78, Journal of Peace Research, Vol. 40, No. 4, Special Issue on Peace History (Jul., 2003), pp. 435-456, Published by: Sage Publications, Ltd., Article Stable URL: http://www.jstor.org/stable/3648292
• Plous, S., The Nuclear Arms Race: Prisoner's Dilemma or Perceptual Dilemma?, Journal of Peace Research, Vol. 30, No. 2 (May, 1993), pp. 163-179, Published by: Sage Publications, Ltd., Article Stable URL: http://www.jstor.org/stable/425197
• Ward, Michael D. – Rajmaira, Sheen, Reciprocity and Norms in U.S.-Soviet Foreign Policy, The Journal of Conflict Resolution, Vol. 36, No. 2 (Jun., 1992), pp. 342-368, Published by: Sage Publications, Inc., Article Stable URL: http://www.jstor.org/stable/174479

Když by vás něco zaujalo, dejte vědět. ;-) případně můžeme kouknout na tu en:wiki, ale radši bych se spoléhal na vlastní zdroje. Našel jsem i řadu věcí z roku 1983, ale nevim, jestli se budou dát použít. :( --Mozzan 4. 8. 2011, 12:09 (UTC)

Zajímavost

Nedá mi to kolegové, ale musím se s vámi o něco podělit. :-) Tento článek o Samanthě Smithové jsem napsal proto, že mi její čin s dopisem strašně připomíná mě samotného. Když mi bylo osm let, zachvátilo mě jakési ekologické nadšení s neodbytnou představou (nevím z čeho přesně pramenila), že naše místní cementárna strašně ničí přírodu. Zburcoval jsem tedy celou školní třídu II. A a napsali jsme panu řediteli této cementárny poměrně ostrý dopis, který zněl asi nějak zhruba takto:

• Vážený pane řediteli, my, žáci II. A ZŠ Blažkova, Vám zasíláme tento dopis a ptáme se Vás, co děláte proto, aby vaše cementárna tím strašným kouřem neničila naši přírodu a naše město? Máte na komínech nějaké filtry?

Asi po měsíci jsme dostali odpověď na hlavičkovém papíře s pozváním celé školy na exkurzi!! O našem dopise dokonce myslím vysílala i tehdy ještě Československá televize! Nepřipomíná vám to tak trochu Samanthu? :-)) -Gothic2 4. 8. 2011, 13:56 (UTC)

Hezké. Děcka jsou všude stejná :-))) --Jann 4. 8. 2011, 17:43 (UTC)

Závidím, :) jediná akce, ke které jsme se dopracovali na základce, bylo zatáhnout kolektivně hodinu tělocviku, abychom viděli zápas hokejistů v Naganu. :P :)) --Mozzan 4. 8. 2011, 18:07 (UTC)

@Jann: právě, uvažování dětí je někdy fakt kouzelné :-D @Mozzan: Nagano bylo skvělý, já byl v brněnském Bobby centru sledovat ten finálový zápas na obřím plátně. Když dal Svoboda vítězný gól, tak všude stříkalo šampaňský a všichni z toho meli úplně slepené vlasy :-D -Gothic2 4. 8. 2011, 18:58 (UTC)

Faigl.ladislav – recenze

Tak a jde se na to. Článek jsem už zmerčil, když jsi ho zveřejnil, ale teď pěkně oficiálně :)) Pár poznámek bych měl:

• co infobox?
• sekce „Historický kontext“
  • Ten začátek téhle sekce by chtěl přepsat. Působí zmatečným dojmem. Přestože je v jeho úvodní pasáži klíčový Andropov, dává zbytečný důraz na Maďarsko, které je v kontextu článku marginální. Sám jsem na to z kraje koukal a musel přemýšlet jestli to nemá nějaký skrytý smysl.
  • „Obě supervelmoci ovšem politiku détente zanedlouho opustily“ → „Obě supervelmoci ovšem politiku uvolňování napětí zanedlouho opustily“ – chápu, že politika détente je terminus technicus, ale je zde možnost použít český ekvivalentní popis, který ušetří čtenáře, aby klikl na odkaz a zjišťoval co to détente je. Přiznám se, že ani já nevěděl, která bije a zbytečně to odpoutává od hlavního textu.
  • „Zároveň se během tohoto období, kdy se po celé Severní Americe a Evropě konaly masívní protijaderné demonstrace, stalo odvysílání televizního katastrofického sci-fi dramatu Den poté[11] z roku 1983 jednou z nejvýznamnějších kulturních událostí dané doby.“ – přílišně složitě psané souvětí; chtělo by srozumitelněji přepsat, bohužel mě zrovna nic nenapadá
• koukal jsem, že jsi z en.wiki přejal blockquotový styl; co místo toho použít šablonu {{Citace}}?
• co vytvořit heslo na wikicitátech?

Článek byl přelinkován (koukal jsem, že podobná připomínka padla již výše), takže jsem jej v tomto ohledu trochu proklestil. Je zbytečné odkazovat na články typu strom, pohřeb, úcta apod. Jinak je článek moc pěkný a po zapracování připomínek jsem určitě pro stříbrný puzzlik :) --Faigl.ladislav _slova^činy 5. 8. 2011, 20:57 (UTC)

Dohady o smrti Samanthy

Nevim,ale sesty smysl,ktery je nam dan jeste z sera davnoveku mi napovida,ze jeji smrt NEBYLA nahodna.....nic vic nic min k tomuto nedodavam,ale neverim v technickou chybu...--84.16.109.249 28. 12. 2012, 22:36 (UTC)--84.16.109.249 28. 12. 2012, 22:36 (UTC)

Externí odkazy či reference byly změněny (září 2018)

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 5 externí odkazy či reference na stránce Samantha Smithová. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

• Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20130507102107/http://www.samanthasmith.info/timenov22-1982.htm do http://www.samanthasmith.info/timenov22-1982.htm
• Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20080313113944/http://www.samanthasmith.info/samantha's_letter1.htm do http://www.samanthasmith.info/samantha's_letter1.htm
• Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20060927010325/http://samanthasmith.info/kobe,_japan.htm do http://samanthasmith.info/kobe,_japan.htm
• Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20080316234157/http://www.samanthasmith.info/History1.htm do http://www.samanthasmith.info/History1.htm
• Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20131103093057/http://ok.artek.org/?ID=102109 do http://ok.artek.org/?ID=102109

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 4. 9. 2018, 00:11 (CEST)

WP:Q

Podzemnik

Nejdříve musím uznat obdiv autorovi, který se dokázal vrátit k tématu po 10 letech. Tohle bude patrně nejdéle trvající recenze v rámci WikiProjektu Kvalita! Článek jsem prošel a pár věcí upravil / opravil. Článek už v podstatě WP:Q prošel, jen to nebylo dotáhnuto. Teď, když to autor dotáhl, nevidím důvod pro nezařazení mezi DČ. S pozdravem, --Podzemnik (diskuse) 30. 12. 2021, 03:08 (CET)