Diskuse:Plzeňská radnice

Původ výzdoby fasády je bezesporně doložen na právě probíhající výstavě v Západočeském muzeu. Nemohla se stát inspirací Antonínu Wiehlovi, který šest neděl nato zemřel. --Uacs451 (diskuse) 9. 5. 2019, 08:41 (CEST)

@Uacs451: Díky za zájem a pozornost, avšak jste si zřejmě neuvědomil, že se "bavíme" o stejné Plzeňské radnici, avšak v rozmezí více než 50 let (Wiehl studia v Plzni dokončil 1856 a dále se sem studijně vracel, kromě studia teoretického) v této době samozřejmě radnice byla - byť ve zchátralém stavu v původní renesanční podobě. Pokud jsem v článku AW uvedl, že byl již v době středoškolských studií do r. 1856 ovlivněn architekturou Plzeňské radnice, tak je snad samozřejmé, že mám na mysli podobu z roku 1856 a nikoli po roce 1910 (!). Koulovo autorství současné podoby fasády z let 1902 - 10 rozhodně nezpochybňuje skutečnost, že Wiehl po dobu cca 50 let ve své tvorbě uplatňoval charakteristické prvky monumentální stavby Plzeňské radnice. U Vašeho dotazu na zdroj u článku Antonín Wiehl jsem zatím doplnil poznámku, která tuto problematiku vysvětluje:

"Wiehl se v době studia v Plzni měl možnost seznámit s původní renesanční podobou plzeňské radnice. Nutno zdůraznit, že Koulova rekonstrukce (1902–1910) vzhled průčelí radnice příliš nezměnila. Důvodem bylo mj. i zadání města Plzně jako investora, aby byl co nejvíce zachován renesanční styl budovy. Příkladem bylo zachování charakteristických tří štítů, které Koula původně zamýšlel odstranit z důvodu jejich havarijního stavu. Stejně tak nedošlo ke změnám na oknech a na mohutné bosáži přízemí. Zbytky původních renesančních malby mezi okny prvního poschodí (Stvoření člověka, Kain a Ábel, Šalamounův soud, Adam a Eva) Koula nahradil typickými obrozeneckými motivy, které však dokázal provést v podobě připomínající charakteristickou renesanční výzdobu radnice z 2. poloviny 16. století. Příkladem pro srovnání může být průčelí renesanční Staré radnice v Prachaticích (1570 - 1571). Toto pojetí plně konvenovalo výtvarnému názoru Wiehla na všech jeho stavbách v Praze (v době přípravy a realizace Koulovy rekonstrukce Plzeňské radnice se Wiehl ze zdravotních důvodů již nevěnoval architektonické tvorbě). Typickým příkladem je Dům čp. 1682 Na Poříčí (1885 - 1886). Wiehlova autorita a užití prvků původní radnice v Plzni se projevilo i tím, že jej město Plzeň určilo jako jediného rozhodce k výběru ze dvou anonymně předložených návrhů. Wiehl ve svém rozhodnutí ve prospěch Koulova projektu zdůrazňuje, že lépe vyhověl požadavku "archeologickému" (i když zároveň zhodnotil i Balšánkův projekt jako cenný). Tyto skutečnosti dokládá Koulův projekt rekonstrukce (pozůstalost v archivu NTM), dokumentace stavu před rekonstrukcí (Archiv města Plzně - „Stav průčelí radnice král. města Plzně r. 1904") a dobové snímky radnice. V literatuře se významem Plzeňské radnice v české architektuře renesanční a novorenesanční věnoval např. Jiří Kropáček, Jan Muk, Jarmila Krčálová, Zdeněk Fišera, Karel Kibic a další. Významným zdrojem je tvorba významného plzeňského historika a muzeologa Ladislav Lábka. Problematiku dokreslují i teoretické práce obou protagonistů soutěže na rekonstrukci radnice Jana Kouly a Antonína Balšánka."

Domnívám se, že je nejasnost vysvětlena. Problém spatřuji spíše v tom, že stav a rozsah článku o Plzeňské radnici neodpovídá jejímu významu (podobně se původní radnicí inspiroval například Jan Vejrych a v podstatě i Koula ve svém projektu. V každém případě je zřejmé z literatury, Wiehlovy pozůstalosti a hlavně Wiehlových staveb v Praze (dle dat jejich vzniku), že ovlivnění Wiehla renesanční radnicí v Plzni je prokázáno. Proto revert neodpovídá skutečnosti. Takže hlavně pořádný článek o PR. Zdraví --Renesance (diskuse) 12. 8. 2019, 12:13 (CEST)

Dík za úpravu a upřesnění. Šlo o to, že napsat v článku o Wiehlovi pod fotku současné podoby PR, že byla Wiehlovi inspirací, je silně zavádějící; mám osobní zkušenost, že mnoho Plzeňáků vůbec netuší, že sgrafitová výzdoby je novodobá, a Wikipedie by je v tom neměla podporovat. --Uacs451 (diskuse) 12. 8. 2019, 13:26 (CEST)

Obdobně zdejší článek říkal, že "Budova a zejména výzdoba její fasády se stala významnou inspirací Antonínu Wiehlovi...", přičemž skutečnost, že vypadala jinak, nebyla vůbec zmíněna. To prostě nejde. Koulův projekt i podklady, ze kterých vycházel, jsou právě vystaveny a viděl jsem je. Mnoho výzdoby na fotce z roku 1904 vidět není. --Uacs451 (diskuse) 12. 8. 2019, 13:36 (CEST)