Diskuse:Plutonium
Přidat téma
| Kvalita: střední | Tento článek dosáhl střední úrovně, protože již téma zpracovává důkladněji. Stále však nesplňuje kritéria pro dobré články. Můžete WikiProjektu Chemie pomoci tím, že tento článek rozšíříte a posunete ve stupnici výše. |
Toxicita[editovat zdroj]
No nevím, jak moc nadhodnocené jsou konkrétní odhady, ale osobně bych se divil kdyby některá anorganická látka byla horší než radioaktivní těžký kov. Má k tomu někdo nějaké údaje ? -- Hkmaly 21:34, 10. 1. 2006 (UTC)
- Já té toxicitě taky věřím, ve škole nás to učili ale už to pár let. Na en. wiki je to směs protichůdých tvrzení a když jsem zkoušel hledat jinde na netu, nenarazil jsem na jasný a dokladovaný údaj o konkrétní toxicitě a proto jsem tam z opatrnosti přidal tu poslední větu. Možná až zbytečně. --Karel 21:43, 10. 1. 2006 (UTC)
- V anglickém článku mluví převážně o organických jedech (ano, organické jedy jsou nebezpečnější než anorganické - hlavně proto, že anorganické jedy působí na celé tělo stejně, zatímco organické si mohou "vybírat"). Jinak se zmiňují pouze o rádiu, ale to tuším netvoří prášek a tedy se obtížněji dostává do krve ... no chtělo by to odborníka. -- Hkmaly 22:42, 10. 1. 2006 (UTC)
- Nejsem v této oblasti odborníkem, pouze uvádím co jsem našel na Německé wikipedii [1]: LD50 pro psa je 3.2 mg/kg, což by nebylo nijak tragické - kdyby šlo o klasický chemický jed. Jedovatost Plutonia je dána hlavně jeho radioaktivitou. Už 40 nanogramů vdechnutého 239Pu má způsobovat radiační riziko na hranici hygienických norem. Takže 1 vdechnutý mikrogram 239Pu údajně bezpečně zajistí, že člověk dostane rakovinu. Z toho vychází, že o jedovatosti Pu jako prvku nemá vůbec smysl mluvit, protože jedovatost různých izotopů Pu se bude zásadně lišit podle poločasu a způsobu jejich rozpadu. --Pteryx 21. 3. 2011, 09:24 (UTC)
- V anglickém článku mluví převážně o organických jedech (ano, organické jedy jsou nebezpečnější než anorganické - hlavně proto, že anorganické jedy působí na celé tělo stejně, zatímco organické si mohou "vybírat"). Jinak se zmiňují pouze o rádiu, ale to tuším netvoří prášek a tedy se obtížněji dostává do krve ... no chtělo by to odborníka. -- Hkmaly 22:42, 10. 1. 2006 (UTC)
_________________________________________________________
Pu-239 má specifickou aktivitu 2,3E+09 Bq/g => 1 ng má 2,3 Bq.Inhalační koeficient pro Pu-239 (částice 1 mikrometr) je 4,65E-05 Sv/Bq => 1 ng způsobí dávku cca 0,1 mSv.
Limit pro radiační pracovníky (dle vyhl. č. 307/2002 Sb.) je 20 mSv / rok (po započtení konverzního faktoru vychází limit pro inhalaci cca 430 Bq/rok). Z toho vyplývá, že inhalace 200 ng Pu-239 je na úrovni limitu 20 mSv.
Pokud je LD(50) pro psa 0,3 mg/kg - bude mít toto množství aktivitu cca 690 kBq, které by při inhalaci způsobilo dávku 30 Sv. Vzhledem k vysoké specifické aktivitě se budou spíše projevovat radiotoxické účinky, než otrava tímto těžkým kovem.
_________________________________________________________
Já četl o výbuchu v Nagasaki a tam nebylo použito plutonium,ale uran238.
- Jádro bomby bylo tvořeno plutoniem 239, okolo něj byl U-238. --hugo (diskuze) 30. 10. 2010, 17:19 (UTC)
Děkuji za zlepšení mích znalostí.
- Myslím, že při výbuchu se Plutonium a Uran pravděpodobně "spálí" na jiné prvky, je to paradoxní, ale do prostředí se pravděpodobně dostane jen velmi nepatrný zlomek toho co je v bombě. --Pteryx 21. 3. 2011, 09:24 (UTC)
Myš "in papyro"[editovat zdroj]
Letální dávka LD50 byla pro myš uvedena i.p., tj. "in papyro". Tzn. že autor odhadl že pro myš by LD50 mohlo být 1750 mg/kg, ale nemá klinickou studii. Je nesmysl tu publikovat takové dohady, ruším to z článku. --Pteryx (diskuse) 6. 8. 2013, 08:33 (UTC)