Diskuse:Muž z Vysokého zámku

Kniha vs. seriál

Wikipedista RiniX dnes odstranil z článku externí odkaz na záznam v recenzním agregátoru filmové a televizní tvorby Rotten Tomatoes a přenesl jej do samostatného článku, který se tomu seriálu věnuje. S touto změnou souhlasím a podporuji ji, je zcela logická. Wikipedista Chalupa však změnu bez jakéhokoli zdůvodnění revertoval. Potvrdil jsem tedy i svůj souhlas se změnou návratem k verzi kolegy RiniX a ve shrnutí poskytl vysvětlení „odebráno správně, odkaz je o seriálu, patří tedy (a byl vložen) do stránky The Man in the High Castle (seriál)“. Wikipedista Chalupa kontroval dalším revertem a obhajobou své verze včetně zbytné osobní poznámky: „O seriálu jsou tam i další odkazy, pokud hodláte začít zase editační konflikt, prosím.“ Částečně byl argument pravdivý, neboť po odstranění zbyl v sekci ještě jeden další odkaz na stránku věnovanou seriálu, všechny ostatní se věnují knize. Protože se nadále domnívám, že odkazy o knize patří do článku o knize, odkazy o seriálu do článku o seriálu, provedl jsem další komplexní úpravu, kdy jsem jednak vypustil oba odkazy věnované seriálu, jednak dále doupravil i zbylé odkazy podle zvyklostí (český překlad popisků apod.). Přesto došlo k dalšímu revertu ze strany wikipedisty Chalupy, a to bez jediného věcného argumentu, pouze s pohrůžkou: „již jsem si na Vás stěžovla na NS“. Domnívám se, že pro ponechání odkazů v předchozí podobě není žádný pádný důvod, wikipedista Chalupa žádný takový nepřinesl. --Bazi (diskuse) 8. 3. 2018, 20:01 (CET)

Bazi opět naspal rozsáhlé pojednání o tom, jak jsem špatný. Jaksi vynechal. že dříve již jeden můj odkaz editoval (nahradil šablonou) a vůbec mu to nevadilo, že jde o seriál. A teď věcně: Odkazy na seriál, o kterém je v článku zmínka, nikterak nejsou na škodu, pouze rozvíjí encyklopedickou hodnotu textu. Proto považuji Baziho reverty za účelové. --Chalupa (diskuse) 8. 3. 2018, 20:12 (CET)

Vaše osobní spory stranou, a zkrátka věcně: Ne, externí odkazy na seriálovou verzi tady jsou naprosto zbytečně, když už jsou u článku o seriálu a ten popisují. Jó kdybyste vyštrachali stránku, která popisuje rozdíly v předobrazu a adaptaci, dalo by se o tom aspoň uvažovat, i když by to taky spíš pasovalo k adaptaci. Opravdu nevím, jak hodnocení seriálové verze, herců a natočených scén rozvíjí článek o knize, na škodu není ale k užitku taky ne :) Prostě nedublovat, svůj k svému. A hlavně nedělat z toho aféry hýbající Wikipedií -- Chrzwzcz (diskuse) 8. 3. 2018, 22:39 (CET) PS: Kdybych se chtěl na něco zaměřit tak na velikost písmene "V" v názvu téhle stránky. Je to tak v románu psáno a většině odkazů na Googlu tahle skutečnost uniká? Chrzwzcz (diskuse) 8. 3. 2018, 22:45 (CET)

Díky za názor. Katalogu Národní knihovny to neuniká: vydání 1992, 2007, 2016. Stejně tak katalogu Moravské zemské knihovny: 1992, 2007, 2016. I když Databáze knih.cz pracuje s malým vysokým. iLiteratura.cz to má jednou velké, jednou malé, iRozhlas.cz velké, Rozhlas malé, Lidovky.cz malé... Ale i když jsem svolný věřit i případné variantě, že v katalogu knihovny jednou došlo k chybě a pak už byla kopírována dál, stále bych jej prozatím považoval za nejautoritativnější zdroj. Je-li někdo schopen nahlédnout fyzicky do těch knih, jak je v tiráži jejich název uváděn, bylo by to asi ideální. --Bazi (diskuse) 8. 3. 2018, 23:35 (CET)

Stáhnul jsem si nějaké PDF, tam žádná tiráž nebyla, zato v textu 2x Vysoký zámek, 1x Vysoký Zámek. 1x Státy Skalistých Hor, 2x Státy Skalistých hor, 1x Skalisté Hory, 4x Skalisté hory. Tak schválně jestli je to takhle šíleně i v textu, pak babo raď :) Samozřejmě vyšlo to vícekrát a ve vícero překladech, takže dokonce pravdy můžou být dvě :) Chrzwzcz (diskuse) 9. 3. 2018, 19:26 (CET)

Můj třetí názor: obecně, existuje-li článek o filmu/seriálu, pak externí odkazy vztahující se k tomuto zpracování uvádět pouze v tomto článku – v článku o literární (knižní) předloze nikoliv. --Mario7 (diskuse) 9. 3. 2018, 00:15 (CET)

Kolegové, jste všichni neobyčejně moudří, takž se podvoluji. Je to sice úplně jedno, zda tam odkazy jsou nebo ne, ale když si již někdo dá tu práci a dá je tam, pak bych je tam já osobně nechal, protože vůbec ničemu nevadí. --Chalupa (diskuse) 10. 3. 2018, 11:18 (CET)

Co se týče velkého V, pak jsem jej tam dal po dlouhém přemýšlení a rozboru jaký jste učinilii Vy. jsou to také podivnosti jako je Ocelové město od Verna, kde je velké O malé m (a našel jsem i ocelové město nebo Ocelové Město) nebo Neználkovo Sluneční město. Například Monte-Christo se u nás vydává také jako Monte-Cristo. je nuto vbrat jednu variantu, tu co nejvíce odpovídá smyslu textu. A to jsme provedl, prože jde o místní název. --Chalupa (diskuse) 10. 3. 2018, 11:28 (CET)

Nojo, tak jste to pěkně nekriticky uznal :P Někdy pravopis zradí, nebo se vyvíjí v čase, nebo to není pochopeno jako oficiální název ale jakási přezdívka až obecný popis. U oceli je popsáno "Ocelové město (někdy též psáno jako Ocelové Město", i to považuju za nedostatečné. Chtělo by to míň "osobně jsem nějakou variantu zvolil", ale nějak popsat všechny varianty, kde byla použita jaká a tak. Chrzwzcz (diskuse) 10. 3. 2018, 13:10 (CET)

V běžných žurnalistických textech může být spousta chyb, kdy autor zná téma jen povrchně a není si jistý správným zápisem. Tuším, že Ocelové město není názvem v pravém slova smyslu (typu Dolní Lhota, Vysoký Dvůr, Karlovy Lázně), jako spíš přezdívkou. Malé o by taky ještě dávalo jakýsi smysl, pokud by se to používalo zobecněle (což se ovšem v knize neděje, nemýlím-li se), něco jako „Ostrava je uhelné/ocelové město“. Každopádně katalog Národní knihovny žádný výsledek s velkým M nedává, tedy ani nevím, odkud taková varianta pochází, čím je doložena (do článku jsem tedy vložil požadavek na zdroj).

V případě zdejšího článku jde podobně o otázku, zdali Vysoký zámek je název nějaké budovy, a píše se proto s velkým V, nebo je to jen popis nějaké zvýšené polohy nebo výšky budovy a měl by se psát s malým v. Psát to s velkým V i Z by dávalo smysl asi jen za předpokladu, že by to byl oficiální název nějaké obce nebo části obce. Jak se v našem článku dočítám, má se jednat o název pevnosti, v tom případě je tedy velké V a malé z na místě i podle pravidel. --Bazi (diskuse) 10. 3. 2018, 13:50 (CET)

Já nezpochybňuju, že by to nemělo logiku psát velké V. Jen že článek opomíjí poznamenat, že v obrovském množství odkazů se o knize referuje s malým v, takže by se nějaká poznámka o volbě té správnější ač méně častější varianty mohla do článku naškrábnout :) A můžeme si krátit dlouhou chvíli taky tím, jestli má být velké M ve slově muž, když se nemluví o knize ale záhadné postavě z románu. Mimochodem Ocelové město, Sluneční město - tyhlety pohádkové názvy se moc nedaří napasovat na oficiální pravopis :) Takové "Město v Oblacích" vypadá podivně. Chrzwzcz (diskuse) 10. 3. 2018, 14:44 (CET)

Ale nemá smysl zohledňovat časté špatné zápisy ve výsledcích Googlu jenom na základě jejich existence. Mělo by smysl to zohledňovat, pokud by ta kniha vyšla s různým pojmenováním, protože to už je skutečná volba vydavatele, ne jen chyba nějakého pisálka, který nerozumí pravopisu nebo si neověřil správný zápis. Bohužel až příliš často lidé píšou nespisovně, dělají chyby. A především se mi jeví, že víc se správný zápis hlídá v tištěných textech než na internetu, což by zohlednění prostého výskytu ve výsledcích gúglování úplně ignorovalo.

Když třeba přepisujeme cizí ženské příjmení a řešíme při tom otázku přechylování, pak má smysl uvést, jak je to cizí jméno často v textech uváděno (ovšem opět doporučuju zohledňovat texty kvalitní, ne plošně cokoli, co kdy někdo napsal na internet). Jestliže ale píšeme o knize, tak ta kniha má oficiální originální název a pak má oficiální český název, pod kterým byla vydána. To je poměrně snadno ověřitelné, jde o oficiální překlad nebo prostě pojmenování zvolené vydavatelem (zatímco jméno osoby nějaký oficiální překlad nemá, proto pátráme po obvyklém uvádění v textech). --Bazi (diskuse) 10. 3. 2018, 15:19 (CET)

No dobrý, ale zatím nemáme potvrzeno, jak se ta kniha oficiálně jmenuje (a jestli při všech 4 vydáních stejně). A fakt, že snad žádné internetové knihkupectví to nemá s velkým V, to už je docela síla, a to včetně samotného vydavatele! [1] Ano, velké V uvádí Národní knihovna. Chrzwzcz (diskuse) 10. 3. 2018, 15:35 (CET)

Máme potvrzeno, jak je uváděna v katalozích Národní knihovny. Internetové knihkupectví není autoritativnějším zdrojem než knihovní katalog. Sám nakladatel už je přece jen autorita, mám ale bohužel špatné zkušenosti právě s přístupem k internetovému publikování, kdy i firmy poměrně dost kašlou na správnost zápisu na internetu, tam jim to často dělají nějací nedostudovaní ajťáci (doufám, že se tím nikoho nedotknu, jde o nadsázku) nebo lidi z prodeje, nejsou to texty, které by procházely jazykovou korekturou. Obzvlášť v případě, kdy na titulní straně je název psaný verzálkama, někdo to prostě přepíše a nezamýšlí se nad správností velkých a malých písmen. Někdy je ta webová úroveň fakt docela smutná. Proto raději ověřovat i třeba v tištěných katalozích nebo nejlíp v tiráži knihy. Chceme-li uznat web vydavatele jako dostačující, pak asi doplňme alternativu do úvodu s tím webem jako zdrojem. --Bazi (diskuse) 10. 3. 2018, 16:18 (CET)

No od vydavatele se to zjevně rozšířilo do knihkupectví. Vydavatel Argo tak nazývá obě svá vydání. Chalupa je zjevně expert na Dicka, třeba nám rád prozradí, jak to v těch knihách je zapsáno, když už ne v tiráži (kde by použili třeba všechna písmena velká) tak aspoň v textu jinde. Chrzwzcz (diskuse) 10. 3. 2018, 17:59 (CET)