Diskuse:Moravština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Zdůvodnění NPOV[editovat zdroj]

Vložil jsem šablonu {{NPOV}}, jelikož článek není podložen žádnými seriózními zdroji. Jeden odkaz směřuje na blog, druhý odkaz na Britské listy (a Britské listy nejsou žádné seriózní lingvistické či obecně vědecké periodikum, zveřejňují tam široké spektrum autorů, od seriózních až po kuriózní). Článek v BL se odvolává na údajně "renomovaný akademický sborník v estonském Tartu" (ovšem na to, jak renomované to je, tak to google zas tolik nezná, šest výskytů v doméně cz, 400 výskytů v celém světě). O Zbyšku Šustkovi, autorovi článku na BL, google prozrazuje, že publikuje články na téma "Chemické obranné reakcie behúnika plstnatého", "Falzifikáty štátovky 500 Kč II 1923, typ 1 a otázka ich pôvodu", "Přičlení se Morava ke Slovensku?" čili tento člověk se zřejmě zabývá devaterem řemesel. Naopak se dočkal kritiky "Zbyšek Šustek. Šustek (1998) se svou moravskou gramatikou také. nepřesvědčil. Vyloučil sice ze svých dubletních flexí lašské tvary, ale hanácko-východomorav..." Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica, více není k dispozici, je to placená služba. Zdá se tedy, že moravština je alespoň zatím spíše svého druhu obrozenecké či hnutí rodem z přelomu 18. a 19. století.

Moravský jazyk ve smyslu jak chápeme třeba anglický, polský, slovenský nebo třeba i hornolužický jazyk zřejmě žádná kompetentnější osobnost (lingvista, spisovatel apod.) neuznává, ale moravština samozřejmě existuje jako varianta češtiny (jsou různé české a moravské verze češtiny, přičemž se asi dá hovořit i o nějakých obecnějších moravských a českých prvcích v češtině). To ale do článku psát nemohu, jelikož by to byl (můj) vlastní výzkum či POV, žádné zdroje nemám. Proto tedy dávám šablonu NPOV. --Luděk 19:18, 24. 11. 2006 (UTC)

Zpochybnění článku je poněkud přehnané. Nikdo netvrdí, že moravština je nebo byla takový jazyk jako třeba angličtina, polština, slovenština nebo hornolužičtina, to ale vůbec nic nemění na faktu, že tento pojem se v minulosti užíval a má své místo i v dnešní společnosti, byť okrajové. Co je špatného na tom, popsat, co se pod tímto pojmem skrývalo a skrývá? Jinak, informace napsané v článku pocházejí z literatury o vývoji moravanství uvedené v ostatních článcích o Moravě, tam si je klidně můžete ověřit. --Amic 20:49, 26. 11. 2006 (UTC)

Charakter článku[editovat zdroj]

Tento článek je hrůza. Zdá se mi, že si zde dali schůzku příznivci a odpůrci spisovné moravštiny. Výsledkem ovšem není vyvážený objektivní a hodnotný článek nýbrž hrozná slátatina plná nesmyslů. Obě zůčastněné strany by měly projevit více objektivní přístup! K "opravám" od uživatele "Iaroslavvs". Vážený pane rovněž od Vás očekávám více objektivity. Pokud napíšete "(za R-U nebyla žádná "moravština" vytvořena (ani oficiálně uznána, samozřejmě) – mapa tedy neoznačuje "češtinu a moravštinu za jeden celek"))" svědčí to o tom, že buď dané problematice naprosto nerozumíte anebo ji záměrně hrubě zkreslujete. Takže: máte částečně pravdu v tom, že zcela samostatný spisovný moravský jazyk, v 18. a 19. století vytvořen nebyl (nějaké pokusy byly uskutečněny, ale nebyly nikdy dotaženy dokonce a hlavně nebyly uvedeny "do života"). Na Moravě se používal stejný spisovný jazyk jako v Čechách. Nicméně se mu zprvu říkalo "moravský jazyk". Jinak se používal i název "slovanský jazyk". Rakouský jazykový "numerus clausus" obsahoval devět obcovacích jazyků: němčina, čeština - moravština - slovenština,:V německém originále „böhmisch“ (nikoliv tschechisch), „mährisch“ a „slowakisch“.--Dr. Králík 22. 7. 2008, 08:50 (UTC) polština, rusínština, slovinština, srbochorvatština, italština, rumunština, maďarština. Tudíž moravština byla oficiálně uznána, ikdyž netvořila naprosto samostatnou jednotku. Podobně na tom byla zprvu i slovenština. Tyto informace jsou obecně známy a lze je snadno vyhledat (i na internetu). Takže lze říci, že mapa označuje čestinu a moravštinu za jeden celek. Rovněž nahrazení pojmů Čechy, Morava pojmem "české země" se mi nezdá právě jako změna k lepšímu. Měli bychom respektovat objektivně danou historickou realitu - země Čechy a Morava zde byly reálně ustanoveny. Navíc vazby mezi nimi se za Rakouska poměrně hodně uvolnily. Je to tak bez ohledu na to, zda se nám to líbí, či nikoli. Naproti tomu, co v které době znamenal, či neznamenal pojem "české země" by se dalo široce diskutovat. Proti uvedení pojmu "Horní Uhry" jako dalšího dobového názvu pro Slovensko nelze nic namítat. Tuto editaci považuji za zdařilou.

Myslím, že proti „uvedení pojmu "Horní Uhry" jako dalšího dobového názvu pro Slovensko nelze nic namítat“ lze namítat mnohé. Mimo jiné to, že Horní Uhry nejsou totožné s územím Slovenska. (Jak pěkně napovídají i vrcholy Fatry, Tatry, ale i Mátry pod patriarším křížem na státním znaku jak Slovenska, tak Maďarska).--Dr. Králík 21:12, 7. 7. 2008 (UTC)

Původně jsem měl v úmyslu článek vylepšit a objektivizovat. Avšak to bude možno pouze v případě, že ostatní autoři (bez ohledu na politické postoje) projeví vstřícný postoj. Uvidíme.

Microeditor 22:56, 25. 6. 2008 (UTC)

Tento útok se mi silně nelíbí. Děláš ze mě hlupáka, aniž by si svá tvrzení nějak podpořil. V čem jsem vlastně chybil? Dle Tebe v těchto bodech:
  1. „moravština“ nebyla oficiálně uznána X Ty tvrdíš, že ano; prý je to obecně známo a lze to dohledat na i-netu: kde, prosím?
  2. nahrazení pojmů Čechy, Morava pojmem „české země“ považuji za oprávněné, protože se tím jednak zkrátí velmi dlouhý popisek obrázku (o což jsem se svou editací snažil) a jednak se tím zahrne i oblast Slezska, kde také žili česky mluvící (a cítící) lidé! (pomíjím teď „Moravce“ – o nich mapa není; jsou navíc zmíněni v článku) V poslední čtvrtině 19. stol. se také všechny 3 korunní země, resp. jejich slovanské obyvatelstvo, (ač vídeňskou vládou udržované až do zániku R-U jako samostatné správní jednotky) velmi sblížily – proto má smysl označovat je souhrnným názvem a není to žádné hrubé zkreslení X Ty mi podsouváš (nacionálně motivovanou?) zaujatost a snahu „popírat historickou realitu“ – ani náznakem jsem o nic takového nikdy neusiloval! (viz historii mých editací)
  3. „česko-slovenská“ jazyková větev se má psát se spojovníkem (nejde o jeden „československý“ jazyk, jak se tvrdilo za 1. republiky) X Ty jsi opravil mou editaci na „československá“ – proč?
Navíc: Tvé tvrzení „nicméně se mu zprvu říkalo 'moravský jazyk'“ jsem svou editací popisku nijak nezpochybňoval; v článku je tato skutečnost zmíněna. Problémem ovšem je, dokdy platilo to zprvu. Stojím si za tím, že v 80. letech 19. století už se jazyku Moravanů říkalo (a to výhradně) čeština a oni sami se považovali za Čechy – myslím, že např. ŘEPA, Milan. Moravané nebo Češi? Vývoj českého národního vědomí na Moravě v 19. století. Brno: Doplněk, 2001. ISBN 80-7239-084-8.  o tom vypovídá více než přesvědčivě... Shrnuto – když jsi mě tak „pěkně“ podnítil slovy „Vážený pane, rovněž od Vás očekávám více objektivity“, tak já zase očekávám odpověď na mé otázky. A konec nesmyslného obviňování a výkřiků do tmy. --Iaroslavvs 16:18, 1. 7. 2008 (UTC)

K danému se zatím bez podrobných zkoumání nebudu vyjadřovat, nicméně apeluju na zkrácení popisu obrázku, takto to vypadá hrozně a je to velmi nepraktické /mapř. pro lidi, co si texty stahujou mimo net/; navíc mám podezření, že to způsobuje tu mezeru mezi sekcema. Klidně pro ten obrázek a prolbém vytvořte samostatnou sekci. --Nolanus C E 15:11, 2. 7. 2008 (UTC)

To je to, oč jsem se svými editacemi snažil. Ovšem, jak je vidět, je sakra težké to udělat, aniž by si člověk nevysloužil obvinění z neobjektivnosti, předpojatosti a nedostal se do EV... :( --Iaroslavvs 06:44, 3. 7. 2008 (UTC)


Odpovědi pro editora Iaroslavvs

1. Opravdu vždy nelze čerpat informace jen internetu. Nicméně objevují se i zde! Možná jsem to příliš neodhadl, když jsem napsal, že se dají vyhledat SNADNO. Uplatnil jsem své zkušenosti, protože jsem se s těmito věcmi v minulosti setkal. Ovšem pro ostatní uživatele internetu to tak snadné být nemusí.

Jazyky v Rakousku jsou zmíněny například v tomto článku: http://www.bruntal.net/view.php?cisloclanku=2005061604 . Ale ještě jednou podotýkám, že nelze čerpat pouze z internetu.

2. K výrazu "České země" mám výhrady proto, že to není historicky jasně definovaný pojem. Písemně je tento pojem doložen již roku 1731 (je docela možno, že se vyskytl i dříve). Například v onom roce 1731 se pod tímto pojmem skrývalo i SLEZSKO V PLNÉM ROZSAHU (tedy i dnešní polské). Je tedy polské Slezsko českou zemí?

Podobným pojmem je "Země koruny české". Pojem "České země" je patrně odvozenina od tohoto pojmu. V podstatě oba pojmy jsou souhrnným názvem pro České království a jeho léna. Pokud se tyto pojmy používaly, tak v každé době znamenaly něco jiného. Vždy to, co česká koruna momentálně ovládala. Tedy například i Braniborsko. Ale občas je v tom trochu zmatek. Napřílkad v roce 1635 byla ztracena Lužice (bylo to za 30. války). Habsburkové si udrželi vládu nad vetšinou Zemí koruny české, ale Lužici ztratili. Jenže ona se oficiálně stále považovala za zemi koruny české. Je tedy Lužice stále českou zemí?

Ale mám dojem, že někteří neodvozují pojem "České země" od historických vazeb, ale od jazyka. Pak je v tom už úplný chaos a není jasné, co to "České země" vlastně jsou.

3. Já jsem se setkal spíše s pojmem československá jazyková větev psaným bez pomlčky. Ovšem čerpám ze starších materiálů. Možná se to zase píše jinak. Takže tuto otázku řešit nebudu.

Microeditor 08:41, 8. 7. 2008 (UTC)

Názvy měsíců[editovat zdroj]

K opakovaným revertům: Pokud se domníváte, že jsou názvy měsíců podnětem k diskuzi o moravštině a obsahu tohoto článku, napište sem nějaké otázky, teze, argumenty apod. Má-li tu být uvedena jen tabulka s ekvivalenty, není o čem diskutovat. Můžeme si tak akorát říct: „Ano, nějaké periodikum ty novotvary používá. A co s tím?“ Daniel Šebesta {diskuze | příspěvky} 26. 8. 2008, 12:35 (UTC)

1) Co si myslíte o "moravských" názvech některých měsíců? Nyní by všechny končili na "-en". 2) Jsou "Moravské listy" a podobné aktivity moravských nacionalistů hodnověrným zdrojem pro údajně odlišné pojmenovávání měsíců na Moravě? 3) Budou se tato slova užívat? Užívala se někdy v historii? 4) Co říkáte pravopisu slova "sňežen" (změkčené "n"). A co slovu listen/ listopad, které v češtině znamená "metamorfovaný (přeměněný) list, z jehož úžlabí vyrůstají květy nebo větve květenství"?-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 195.113.47.25 (diskuse)

Pro snazší zodpovězení jsem k předchozímu příspěvku přidal číslování otázek. Moje odpověď:
  1. Wikipedie není diskuzní fórum, dotaz naprosto nesouvisí s článkem.
  2. Ne, bylo by nutné hodnověrnými nezávislými zdroji doložit běžné užívání těchto slov alespoň v rozsahu hodném nějaké zmínky. To že si nějaký nacionalista na své stránky napíše nějaké rádoby moravské novotvary je z encyklopedického hlediska naprosto nezajímavé a nepodstatné.
  3. Wikipedie není diskuzní fórum, dotaz naprosto nesouvisí s článkem.
  4. Wikipedie není diskuzní fórum, dotaz naprosto nesouvisí s článkem.
Jedudědek 10. 11. 2008, 12:01 (UTC)

Moravské názvy měsíců (dle e-zinu Moravské listy)[editovat zdroj]

Moravsky Česky
sněžen (sňežen) únor
lipen červenec
jesen září
listen listopad
studen prosinec

Pěkný nesmysl - joj ! --MiroslavJosef 10. 11. 2008, 11:01 (UTC)

Sněden úhoř. Vezem buben. Svět ten čert vem! Na věnec lupen. Lháři, lži jen! Tys dopad! Blázinec
— Christian Morgenstern
Ty názvy měsíců zní tak poeticky a krásně, nemůžu si pomoct, ale tohle se mi hrozně líbí. Na druhou stranu to považuji za velmi nepraktické, pragmaticky to podle mě mají udělané Slováci. --Millenium187 (diskuse) 28. 3. 2012, 17:36 (UTC)

K TÝM MESIACOM... Mýlite sa, tie mesiace v roku Slováci nemajú na svedomí. Na 100%. My používame, narozdiel od Čechov a Poliakov, názvy mesiacov také ako Angličania, Nemci alebo Rusi (t.j. január, február, marec... zatiaľ čo vy leden, únor, březen...), akurát ten(tá) jesen sa podobá na slovenskú "jeseň" (podzim), ale to je ročné obdobie nie mesiac, ešte by ma zaujímalo ako pomenovali dni v týždni. BTW, myslím si že Slováci majú iné problémy ako kodifikáciu moravského jazyka (napr. nezamestnanosť alebo dokazovanie že sme skutočný národ a nie "Maďari ktorí si pozmenili češtinu vo svoj prospech" ako radi hovoria naši južní susedia :)

Literatura[editovat zdroj]

  • MEZIHORÁK, František: Hry o Moravu : Separatisté, iredentisté a kolaboranti 1938-1945. Mladá fronta, Praha, 1997, 143 s. ISBN 80-204-0675-1.
  • PERNES, Jiří: Pod moravskou orlicí aneb Dějiny moravanství. Barrister & Principal, Brno, 1996, 285 s. ISBN 80-85947-12-9

Moravský jazyk ve sčítání lidu[editovat zdroj]

V tomto článku bylo původně (od verze z 10. 1. 2007) uvedeno, že Do konce 19. století lidé běžně udávali moravštinu jako "obcovací jazyk" ve sčítání lidu a něteří lidé pociťovali jazykovou rozdílnost jako závažnou. Toto neozdrojované tvrzení bylo zaměněno uživatelem Dr. Králík (Verze z 15. 6. 2008; finální verze z 22. 7. 2008) za rovněž neozdrojované tvrzení V žádném ze sčítání lidu na území dnešního Česka nebyla uváděna moravština jako samostatný obcovací jazyk (tzv. Umgangssprache v rakousko-uherských sčítáních lidu), ale byla v jedné skupině s „jazykem Čech“ (v německém originále böhmisch). - toto tvrzení nebylo dodnes ozdrojováno a je naprosto nesprávné. V minulém týdnu jsem namátkově prověřil, jaký jazyk je uváděn při sčítání lidu v několika etnicky homogenních vesnicích středovýchodní Moravy:

Rok Sledovaná položka Bořenovice Chomýž Martinice Lukov Osíčko
1880 Umgangssprache/Jazyk v obcování český (moravský) moravský moravský český moravský
1890 Umgangssprache/Řeč obcovací česko-moravská česká českomoravská českomoravská českomoravská
1900 Umgangssprache/Řeč obcovací česká česká česká česká česká

Pro ověření hypotézy,že by zapisování moravského jazyka bylo úředním pokusem oslabit "český živel" na Moravě, jsem ověřil i sčítání r.1880 ve městě s výraznou německojazyčnou menšinou (Kroměříž), německý sčítací komisař zapisoval jazyk bömisch, ti, kdo se zapisovali sami, psali většinou jazyk moravský, vyjímečně český. Výsledný dojem je takový, že terminologický posun moravský->českomoravský->český byl určován centrálně (stanovení uznávaných jazyků), než že by šlo o změnu názoru u jednotlivců. --Honzula 19. 4. 2010, 21:37 (UTC)

Tvrzení je naprosto správné. Např. pro rok 1891 byl obsah sčítacích formulářů stanoven nařízením ministerstva vnitra (Nařízení ministeria věcí vnitrných, jak konati se má sčítání lidu roku 1891) z 9. srpna 1890, č. 162 předlitavského říšského zákoníku (Zákonník říšský pro království a země v radě říšské zastoupené). Můžete si najít zde, znění formuláře je na str. 363 ("řeč, které užívá obyčejně v obcování, avšak jenom jedna z řečí následujících ... česko-moravsko-slovácká ..."). ("Česká" je v německém originále "böhmisch", nikoliv "tschechisch" a všimněte si též, že jde o "řeč", nikoliv "řeči".) A jako pikanterii Vám sděluji, že "slovácká" označuje nářečí Moravských Slováků (dnes se jim říká východomoravská nářečí), nikoliv slovenštinu (v uherské části monarchie byl režim zjišťování národnosti odlišný a tato úprava se vztahovala pouze na předlitavské příslušníky).
Co se týče pokusů oslabit český živel na Moravě, zdroj je zde ("Německý sčítací komisař Josef Wank z moravského Mošnova se navýšení počtu Čechů v českých zemích rozhodl zabránit svérázně, když v dotaznících škrtal českou řeč a nahrazoval ji moravskou s lapidárním zdůvodněním: "Češi žijí v Čechách a Moravci na Moravě."").
Ale jinak z Vaší strany zajímavý vlastní výzkum, máte takový až leonardovský záběr.--Dr. Králík (diskuse) 22. 7. 2022, 09:30 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Nevím, zda taková ironie patří do článku[editovat zdroj]

Čechy (mně se například zdá zábavné a povedené tady tohle, ale přesto je to skutečnost)

Díky Milleniu187 za příklady "oficiální spisovné moravštiny" a referenci na novou (tříčlennou) autoritu - ÚJM. Polechtalo mi to bránici. Zejména ta rúže je fakt povedená. Přesto by však tato ironie měla z článku zmizet, mohla by se dotknout některých wikipedistů či čtenářů wikipedie, kteří to s moravskou národností myslí vážně - berme na ně, prosím, ohledy.Petr Karel (diskuse) 27. 3. 2012, 13:19 (UTC)

Každopádně bych tuto ukázku neodstraňoval, mám za to, že by to spíš chtělo rozšířit a detailněji vysvětlit o co vlastně jde. Jinak mohl byste mi prosím vysvětlit co je na tom podle vás vlastně zábavného, a taky jakým způsobem by se to mohlo někoho dotknout? A taky by mě zajímalo jak jste proboha došel k závěru, že jedná o oficiální spisovnou moravštinu? Co se týká vážnosti a naděje na úspěch takovýchto snah, tak k tomu nemám co říct, ale zdá se mi to být velmi ambiciozní, možná příliš, ale celkově tomu z odborného hlediska nerozumím (pravděpodobně stejně jako vy). --Millenium187 (diskuse) 28. 3. 2012, 14:53 (UTC)
Domníval jsem se, že jste to myslel jako ironii. Myslíte-li to vážně, uvědomte si, že skutečnost, že se tři ogaři prohlásí za Ústav jazyka moravského a navrhnou moravská slova jako rúže, bude působit hloupě, komicky či jako povedená ironie (tak jsem to chápal já) mnoha čtenářům a solidním moravistickým snahám to na vážnosti nedodá. Chtěl jsem jejich serióznost naopak chránit a proto navrhl tuto domnělou ironii odstranit. Ambicióznost ne vždy působí důstojně. Ale jak je libo. Petr Karel (diskuse) 28. 3. 2012, 15:36 (UTC)
V podstatě s vámi souhlasím, ale přesto bych to neodstraňoval. Podívejte se například na spisovnou Slovenštinu, kde k vydání prvních pravidel slovenského pravopisu došlo až v roce 1931 (a pak 1953 reforma pravidel), před tím slovenština nějakým způsobem sice existovala, ale nebyla nijak jasně kodifikovaná (aspoň co vím já). A možná za první republiky mohly pokusy její kodifikaci mnoha lidem také připadat směšné a hloupé, začátek je vždy těžký a často se to nepovede. Ale i přesto jsem přesvědčen, že by takové snahy neměli předem být terčem posměchu. Co když se jim to skutečně podaří? Navíc, když už se tam píše o pokusech o kodifikaci "moravštiny" tak i kdyby to byla opravdu úplná hloupost (což já nedokážu posoudit) tak je to pořád ověřitelná skutečnost, kterou má čtenář právo se v této části článku dozvědět. Mimo to Morava jako historická země evidentně má jisté národností ambice a tedy pokusy o zformování spisovného moravského národního jazyka k tomu asi přirozeně patří, takže jako ironii bych to spíš nebral, ale zároveň tady nechci nějak propagovat jakési ÚJM, o.s. Co se týká slov jako je rúže, nevím co je na tom špatného, kdyby tam psali úplné hlouposti, u kterých je jasně patrné, že si z toho dělají srandu, jako třeba drevokocúr apod., tak pak bych to také odsuzoval, ale rúže mě nijak nepohoršuje, krom toho slova jako: naša (naše), tvoja (tvoje), moja (moje), mi naopak připadají rozumná, zase mi tam chybí typické tož (no) a su (jsem), také se tam dá snadno najít řada divných věcí a celkově to vypadá dost nedokončeně. --Millenium187 (diskuse) 28. 3. 2012, 17:33 (UTC)

@Petr Karel, Harold: Vypadá to, že v článku zase máme něco podobného. OJJ, Diskuse 27. 1. 2019, 17:01 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Politika?[editovat zdroj]

Úryvek z knihy Moravské národní písně (z roku 1832) není politika, ale jen úryvek ze sbírky písní. A to jakési ÚJM, o.s. pokud vím taky není politická skupina. Tak o co tady jde, propaguje se tady snad nějaká politická strana nebo tak něco? --Millenium187 (diskuse) 6. 4. 2012, 13:09 (UTC)

Externí odkazy či reference byly změněny (srpen 2018)[editovat zdroj]

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 3 externí odkazy či reference na stránce Moravština. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 21. 8. 2018, 14:35 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Externí odkazy či reference byly změněny (srpen 2018)[editovat zdroj]

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 1 externí odkazy či reference na stránce Moravština. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 1. 9. 2018, 00:11 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

probicon business services[editovat zdroj]

Dlouho jsem zde nebyl a nevěřím svým očím. Jako zdroj toho, že moravština je "slovanský jazyk používaný na Moravě" je uváděna obecná informace jisté berlínské překladatelské kanceláře (!), která je navíc slušně zkreslena (v originále "Die im östlichen Teil Tschechiens gesprochene Umgangssprache bezeichnet man als als Mährisch., tedy "Hovorový jazyk, kterým se mluví ve východní části Česka, se nazývá moravština.", toto vše uvedeno v části "Sprachen" a podčásti ""Tschechisch"). To je síla. --Dr. Králík (diskuse) 22. 7. 2022, 09:52 (CEST)Odpovědět[odpovědět]