Diskuse:Mnichovská dohoda

Celkově zpochybněno

Dávám šablonu {{celkově zpochybněno}}, důvody

obecně: faktické nepřesnosti, neutralita článku, speklace aj.

konkrétně:

• už úvodní věta označována také jako Mnichovská zrada či Mnichovský diktát je poněkud POV (je ale pravdou)
• Mnichovská dohoda byla završením činnosti Sudetoněmecké strany Konráda Henleina a vyvrcholením snah Adolfa Hitlera rozbít demokratické Československo, což bylo jedním z jeho postupných cílů k ovládnutí Evropy. - zdroj, příliš zobecňující (možná doložit Norimberským tribunálem)
• sekce == Příčiny == - styl (poněkud neecykl., příliš hodnotící věta Tomuto nebezpečí se Československo snažilo čelit jak budováním silné moderní armády a pohraničních opevnění,...
• sekce == Československo a jeho mezinárodní smlouvy == zase styl..., doložit zdroji, nebyla schopna vojensky postavit Německu. - doložit
• sekce == Dopady na Československo == no nevím, styl... zase POV
• sekce == Neplatnost Mnichovské dohody == spekulace, případně vlastní výzkum, doložit uklizeno
• sekce == tzv. "Dálněvýchodní Mnichov" == to sem asi nepatří... --Wikipedista:BobM _d|p 10. 10. 2011, 12:38 (UTC)

Úpravy

Provedl jsem následující úpravy:

• odstranění (diff) sekce == tzv. "Dálněvýchodní Mnichov" == - neověřený vlastní výzkum,
• odstranění spekulací v sekci Neplatnost Mnichovské dohody (viz dále) --Wikipedista:BobM _d|p 11. 3. 2012, 08:11 (UTC)

Neplatnost Mnichovské dohody

Pročistil jsem obsah sekce o některá problematická tvrzení (diff):

• Briand-Kellogův pakt: V roce 1938 byli všichni signatáři dohody, i Československo, taktéž signatáři Briand-Kelloggova paktu, ve kterém byla válka jako prostředek pro řešení mezinárodních sporů a neshod odsouzena. - uniká mi souvislost textu sice pravdivého ale nesouvisejícího s textem, viz další spekulace,

• Pakt Společnosti národů - Mnichovská dohoda byla v rozporu se závazky uloženými Paktem Společnosti národů. Na základě článku 10 mají všichni členové respektovat a hájit územní celistvost a politickou nezávislost smluvních států proti každému vnějšímu útoku. Dále se strany zavázaly, že neuzavřou smluv neslučitelných s Paktem Společnosti národů. Pakt měl vyšší právní sílu než ostatní mezinárodní smlouvy. Článek 20 rušil všechny dohody mezi členy Společnosti národů, které byly neslučitelné s Paktem. Protože Mnichovská dohoda zjevně porušila články 10 a 20 Paktu, můžeme na ni nahlížet jako na nicotnou ex tunc - neověřitelná spekulace. Pakt povahou věci nebyl relevantní (Itálie a Německo již nebyli členy, samotné jednání bylo vedeno mimo Společnost národů). Sama dohoda byla sice vnucena hrozbou války ale pakt nebyl dohodou flagrantě porušen.

• Pařížský akt z roku 1928 odmítl válku a hrozbu násilím jako povolený právní prostředek. Díky tomu můžeme považovat za nicotné mezinárodní smlouvy, které byly vynuceny násilím nebo pod pohrůžkou násilí vůči cizímu státu.^[zdroj⁠?] Mnichovská dohoda byla Československu vnucena pod hrozbou války. - spekulace, pakt nebyl flagrantně porušen pouhou dohodou.

• Vzhledem k tomu je Mnichovská dohoda nicotná včetně mezinárodních smluv, které tuto dohodu doplňovaly (Vídeňská arbitráž). - nepravda, první arbitráž je spíše nesouv. akt agrese Německa a Madarska, neplatná podle mírové smlouvy nikoliv nulitou Mnichovské dohody

• Podle doktríny mezinárodního práva veřejného se považují za neplatné smlouvy, které odporují ústavním předpisům - neověřené, nesmysl. Neplatnost nelze dovolávat rozporem s Ústavou nebo zákonem

• Mnozí^[kdo?] čeští právníci však dovozují, že Mnichovská dohoda je z hlediska mezinárodního práva nulitní, neplatná od samého začátku, neboť její strany nebyly oprávněny disponovat územím suverénní Československé republiky a byla Československu vnucena pod nátlakem - nedoloženo vyhýbavý vlast. výzkum

obecně jsou předkládaná tvrzení v rozporu s wp:OV a wp:ŽVV

--Wikipedista:BobM _d|p 20. 1. 2012, 15:59 (UTC)

Publikace o Mnichovské dohodě z hlediska ústavního práva

Pokusil jsem se zařadit do literatury magisterskou diplomovou práci, která pojednává o Mnichovské dohodě z hlediska ústavního práva a rozebírá také problematiku její platnosti, resp. neplatnosti. Práce byla z literatury odstraněna, a to zřejmě z toho důvodu, že její autor si dosud nezískal náležitou reputaci. Přesto se domnívám, že by mohla být k užitku čtenářům Wikipedie, už i proto, že je k dispozici online. Magisterská práce obhájená na katedře ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy jistě neobsahuje zavádějící informace. Uvádím ji tedy alespoň zde, a to včetně online přístupu:

• DVOŘÁK, Petr. Mnichovský diktát a jeho důsledky z hlediska ústavního práva. Magisterská diplomová práce. Právnická fakulta Univerzity Karlovy. Praha 2009. 81 s. Dostupné online

--78.136.161.112 26. 1. 2017, 22:10 (CET)

Rozdělení?

Spekulace na téma "Měli jsme se bránit?" by bylo vhodné oddělit do samostatného článku. Je to docela významný spor, podobně jako Spor o smysl českých dějin, a časem by se snad dal článek ozdrojovat a zlepšit. Je ale problém s názvem. Podle google testu se zdá jako očekávaný název "Měli jsme se bránit?" (131 000) Nevím však, zda obstojí jako název encyklopedického článku. --Jvs 6. 3. 2012, 19:39 (UTC)

Asi bych byl pro vydělení této části, pomohlo by to tomto článku. Dalo by se alespoň snáz vyhnout POV zabarvením všeho druhu. Název bych viděl něco jako Spekulace a rozbory na téma Mnichovské dohody. Zagothal (diskuse) 10. 3. 2012, 23:28 (UTC)

Souhlas. Zejména vojenské záležitosti přesunout jinam. --Wikipedista:BobM _d|p 11. 3. 2012, 08:08 (UTC)

Locarno a dalsi / přesnost

Jsem trochu zaskocen nekterymi castmi clanku. Zaroven nejsem veci uplne znaly, proto jsem k nim dal zatim sablonu o zdroji – nez najdu kuraz a cas editovat s odvahou.

Ve clanku je sestkrat zopakovana veta o tom, ze CSR se Locarnem zavazala ridit se arbitrazi, "jakou byla právě Mnichovská dohoda" (vcetne sestkrat doslovne zopakovane teto pasaze). Je mimochodem dokonce dvakrat v prvnim odstavci tela clanku. U zadneho samozrejme neni zdroj. Jediny zdroj, ktery byl ke tvrzeni pridan, je samotna dohoda. Ta z logiky veci nic takoveho obsahovat nemuze, tedy pokud nevlastnite stroj casu. Bohuzel i jen jediny pohled do historie editaci mi rika, ze by me vyse uvedene nemelo uplne prekvapovat. A tim nemyslim pouze to, ze by to nebyly prvni hratky s casem[1]...

Kazdopadne pri precteni textu dohody samotne mi vubec nevychazi, ze by snad MD splnovala podminky v ni uvedene. Tedy smirci soud Spolecnosti narodu, jmenovani arbitru obema stranami a tak. Nebot nejsem expert, nemenil jsem zatim obsah. Jsem vsak zvidavy, tak jsem zkusil letme googlovani – a to me privedlo na diplomovou praci[2], coz jiste neni zcela nejlepsi mozny zdroj, nicmene zminuje prakticky uplny opak soucasneho nezdrojovaneho a prapodivne opakovaneho stavu, dokonce to, ze MD byla porusenim Locarna, nikoliv jeho naplnenim. Nebyl bych uplne prekvapen, kdybych podobne pochybne casti nasel i jinde, jen tahle me ale takrikajic prastila do oci a nasledne zaskocila.

Tolik jen vysvetleni meho "oblepeni" sablonami – ale zaroven i prosba na historicky/pravne zdtatnejsi editory, aby pripadne otazniky vyvratili, nebo naopak potvrdili. Pokud si to tady nekdo nekdy vubec precte. Jeste me napadlo dovolit si pingnout @BobM: a @Jvs: coby drivejsi autory rozsahlejsich casti clanku (pripadne souvisejicich), jestli by nemohli pomoci, co – jestli vubec neco – s tim. --CCCVCCCC (diskuse) 24. 10. 2016, 22:41 (CEST)

Pokud se dívám, tak tam [3] byla dohoda o arbitráži. Zatím označuji šablonou {{Přesnost}} (bid jako porušení je uvedeno až napadení a okupace ČSR). --Wikipedista:BobM _d|p 26. 10. 2016, 14:06 (CEST)

Věta je špatně formulována ČSR a Německo měli dohodu o arbitráži, takže vázáno bylo i Německo. --Wikipedista:BobM _d|p 26. 10. 2016, 14:12 (CEST)

Větu jsem snad přesněji upravil. Locarnské dohody skutečně neobsahovali garanci hranic ČSR. --Wikipedista:BobM _d|p 26. 10. 2016, 14:18 (CEST)

Když už jsem u toho jsou zde tvrzení v úvod, která bych určitě odstranil:

• Podle Matěje Spurného,[2] Jana Urbana,[3] Ivo Cermana[4] a Jana Tesaře[5] byla Mnichovská dohoda završením politických a diplomatických selhání československé vlády. - tohle může snad být pravda, proč je však uvedeno v úvodu? Nejedná se o historický fakt ale názor,

• Podle mezinárodněprávní teze Hermanna Raschhofera, uveřejněné v roce 1953, byla Mnichovská dohoda pouze prováděcí dohodou zásady odstoupení Sudet, kterou československá vláda údajně přijala již 21. srpna 1938, a je tudíž platná. - což je nesmysl, vedle údajnosti přijetí takové zásady, nic nemění na protiprávnosti dohody (což je právě důvod její neplatnosti). Vážně tady musí být sudetoněmecká propaganda?

• Obdobné stanovisko zastává sudetoněmecká interpretace, podle které nese československá politika sama odpovědnost za zničení státu - vážně? a hrozba války ze strany nacistů není nic? --Wikipedista:BobM _d|p 26. 10. 2016, 14:25 (CEST)

Odstavec Mnichovská dohoda se řídila pravidly mezinárodního právního aktu, který bylo Československo vázáno podle Locarnských dohod,^[zdroj?] kde se zavázalo vzájemné spory řešit prostřednictvím arbitrážních smluv jakou byla právě Mnichovská dohoda^[zdroj?] a vzájemné spory řešit prostřednictvím plnomocníků, Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti, Rozhodčího soudu, Stálé smírčí komise nebo spor předložit Radě Společnosti národů odstranuji. Žádná arbitráž neproběhla, mnichovská konference se arbitrážní dohodou neřídila. Tím porušením si nejsem jistý, celý odstavec je ale určitě zavádějící. --Wikipedista:BobM _d|p 26. 10. 2016, 14:32 (CEST)

jakou byla právě Mnichovská dohoda. - mnichovská dohoda nebyla arbitráž!!! porovnání je nesmysl. --Wikipedista:BobM _d|p 26. 10. 2016, 14:44 (CEST)--Wikipedista:BobM _d|p 26. 10. 2016, 14:44 (CEST)

Osobně bych zmínky o Locarnu odstranil, s dohodou souvisí jen vzdáleně. --Wikipedista:BobM _d|p 26. 10. 2016, 14:53 (CEST)

Diky moc za prispevek, ono se staci podivat do nedavne historie clanku, jak a od koho se tam vyse uvedene veci vzaly. Sice o tematu moc nevim, ale v kombinaci prave s touhle skutecnosti a s letmym hledanim a zjistenim, ze se o tom jinde pise uplne jinak, jsem zacal mit pochybnosti. Ted jsem jen odstranil jeste nektere ty duplikaty vyse zminenych veci, co tam zbyly. Ale s nazory historiku a sudetonemecke strany jsem nehybal. Ani jsem nijak neupravoval zminky o Locarnu, jak jsem rikal, moc do tematu nevidim – mozna premistit/smazat z uvodni casti ("Priciny...") a nechat v mezinarodnich smlouvach CSR? Ted je v one sekci takovy bez kontextu. --CCCVCCCC (diskuse) 26. 10. 2016, 20:56 (CEST)

KDO prosim vas napsal heslo Mnichovska dohoda na W.??Radim ,smazte to vsechno,jsou to proticeskoslovenske kecy.--31.31.234.251 24. 4. 2017, 21:08 (CEST)

Kdo se na hesle podílel, je vidět v historii článku. Pokud chcete Wikipedii pomoci, uveďte konkrétní připomínky a podložte je věrohodnými zdroji. --Jvs 25. 4. 2017, 11:55 (CEST)

Ty názory z úvodu jsem přesunul níže a upravil je. Podle mne to z těch jejich vyjádření tak jednoznačné není a byly zjednodušeny. Je otázka, zda patří do úvodu, asi spíše ne či jak co. Většinou se ale asi nejedná o převládající názor. Nestrávil jsem nad tím, ale tolik času, kolik jsem chtěl, mohlo mi něco uniknout, nejsem také z problematikou tak seznámen. --Remaling (diskuse) 2. 10. 2017, 00:30 (CEST)

chybejici text

povazuji prinejmensim za podovne ze ve clanku o mnichovu neni nijak zverejnen cely text mnichova. chtel by ho nekdo doplnit ?

no a pak to ze mnichov vedl primo k videnske arbitazi by taky stalo za zminku. --2A00:1028:9198:E50E:C19A:7B52:B144:5214 15. 3. 2018, 22:16 (CET)

Měli jsme se bránit?

Tato otázka se druží s otázkou, zda jsme se mohli bránit. Zde je odpověď jednoduchá - mohli jsme se bránit, protože nám to nikdo nezakázal a armádu jsme měli. Zda jsme se měli bránit je těžší otázka. K té poznamenávám:

1. V dané době nás nikdo nenapadl, takže se nebylo možno bránit. Představa útoku na Německo z vlastní iniciativy je iluzorní.
2. Geopolitická situace byla nevhodná. Tři sousední státy vůči nám měly územní požadavky.
3. Národnostní složení obyvatelstva bylo nevhodné. Měli jsme u nás skoro 25% Němců, dost Maďarů a také trochu Poláků. V případě vojenského odporu při napadení by to vadilo.
4. Hranice s Rakouskem nebyla chráněna pevnostmi.
5. Vojenský průmysl byl v blízkém dosahu strategického bombardování se strany Německa. Jak dlouho by asi trvalo, než by se továrny přesunuly do skrytějších míst?
6. Okamžik napadení by určilo Německo v době pro ně nejvýhodnější.
7. Naše letectvo bylo v r. 1938 zastaralé. Stíhačky Avia B 534 byly dvojplošníky bez kanonové výzbroje na rozdíl od jednoplošných Messerschmidtů Bf 109 s kanónem v ose vrtule. Ještě horší to bylo s bombardéry. Taktické bombardéry byly rovněž dvojplošné, jednoplošné byly sovětské licenční SB 3, kterých bylo málo, strategické byly francouzské licenční MB 200, naprosto zastaralé a prakticky nepoužitelné. Bombardér Aero 300 byl teprve vyvíjen. Nahrazování poškozených letadel by bylo hodně obtížné.
8. Německé továrny, které by musely být napadeny, byly poměrně vzdálené.
9. Dobře jsme na tom byli s pěchotními zbraněmi a dělostřelectvem. Letecký personál byl také na výši, ale se stávající technikou měl jen omezené možnosti.

--Miroslav Šulc (diskuse) 14. 4. 2023, 09:20 (CEST)

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

Kabinet Rudolfa Berana

Dovolím si zpochybnit větu 4. října tzv. „Vláda obrany republiky“ Jana Syrového rezignovala. Nový kabinet sestavil Rudolf Beran. Ke zdroji se nedostanu, ale přestože vláda Jana Syrového rezignovala, až do prosince 1938 zde vládla Druhá vláda Jana Syrového, prosím někoho o opravu. Nakolik je potřeba upravit znění, ověřit zdroj a případně nějaký dodat, nejsem s to upravit to osobně. --GuestOneR (diskuse) 7. 5. 2023, 08:01 (CEST)