Diskuse:Městské opevnění (Slavkov u Brna)

Recenze WP:Q

Matijak

Dobrý den / ahoj, na první pohled článku takřka nemám co vytknout. Dobře strukturovaný a ozdrojovaný, doplněný názornými obrázky a mapami.

Pár drobností:

• kapitola Rybník: "v druhé půli 17. století" - na mne působí lehce zastarale, já osobně bych spíše napsal "ve druhé polovině"
• drobný překlep v předposlední kapitole jsem opravil
• reference [19] a [31] spolu zřejmě souvisí, ale došlo tam k překlepu a prohození jejich pořadí (Pernes 1978/1987 atd.)

A jeden historický dotaz: Proč zámek po revoluci připadl městu? Pálffyové již neměli zájem, nebo nebyli potomci, kteří by ho chtěli získat zpátky?

Zdraví --Matijak (diskuse) 21. 3. 2024, 18:40 (CET)

Díky moc za recenzi. K těm jednotlivostem:

• Příručka slovo "půle" jako zastaralé nehodnotí a běžně to používají i masmédia, která přitom dbají na používání svěžího moderního jazyka: iRozhlas, iDNES (soukromě tipuju, že tak činí mimo jiné proto, že je to slovo výrazně kratší než "polovina", a tak se jim dobře vejde do titulků, nebo prostě to můžou prostřídat, aby neomílali pořád dokola tu polovinu - např. zprávy z fotbalu i jiných sportů hraných na poločasy toho musí být plné). Ale nemám s tím problém, polovina je stejně tak dobrá.
• Díky.
• Ach ano, to je překlep, víc než dva Pernese jsem v článku nepoužíval (a ten druhý je 2007).

Hm, zajímavá otázka s tou revolucí. V článku sice píšu jen obecně, že byl Pálffyovým zámek po válce zabaven, ale bylo to samozřejmě na základě Benešových dekretů. Co po revoluci? V tomto seznamu nám sice Slavkov figuruje, Pálffyové jsou tam s otazníkem a zdrojem k tomu všemu je nejspíš tato stránka, čerpající prý z databáze NPÚ. Ale já jsem zatím nikde na tu informaci nenatrefil, ani v celém archivu Slavkovského zpravodaje, ani v Pernesově (nové) knize (kde ovšem polistopadovou éru psala kronikářka města, a ne Pernes coby historik). Úplně nejpřímočařeji na webu zámku v historii tahle věc prostě chybí, je tam jen, že v roce 2008 byl prohlášen národní kulturní památkou a "dnes je ve vlastnictví města Slavkov u Brna". Takže momentálně opravdu netuším, jak to s nějakými případnými restitucemi bylo. Zkusím ještě zapátrat. --Bazi (diskuse) 21. 3. 2024, 21:17 (CET)

Podzemnik

Hezký, vyčerpávající článek o velmi úzkém tématu. Podobně jako Redlichova vila jsou některé kapitoly (Éra německých rytířů (13. a 14. století)) spíše kontextové, nicméně u takto úzkých témat snad i očekávané. Přečetl jsem, líbí se mi, zdroje dobré, sloh pěkný, nevidím důvod pro nezařazení mezi DČ. --Podzemnik (diskuse) 11. 4. 2024, 03:28 (CEST)

Díky moc. Je pravda, že jsem dost přemýšlel, od čeho vlastně začít, protože ty prvopočátky nejsou moc zdokumentované. Ale přišlo by mi divné začít psát historii hradeb až od fáze jejich postupné likvidace. :) Ta počáteční kapitola je nakonec docela rozsáhlá na to, jak málo informací přímo o opevnění samotném obsahuje, ale je to všechno nějaký ten základ, od kterého se odvíjí další etapy, v kterých bych to stejně musel nějak zpětně uvádět do kontextu. Třeba že křižovatka cest se promítá do os městské zástavby a samozřejmě i umístění bran v opevnění. A někdejší tvrz zase byla po mém soudu součástí fortifikace, takže sem taky patří. Celá vysvětlovaná významnost města a řádové komenty v oněch dobách pak má vliv na samotnou skutečnost, že a jak vzniklo opevnění. Takže ano, podobně jako u Redlichovy vily je to celé pojednáno poněkud ze široka, ovšem s cílem uvést téma do souvislostí potřebných pro pochopení dalších informací. --Bazi (diskuse) 11. 4. 2024, 19:43 (CEST)