Diskuse:Laissez faire

Becker[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 8 lety3 komentáře2 lidé v diskusi

Teprve koncem 20. století se ho někteří teoretici (například Gary Stanley Becker) pokusili rozšířit i na jiné oblasti společenského života, takže mohla vzniknout i představa, že "trh vyřeší všechno". -- To se mi nějak nezdá. Za prvé o tom není jinde v článku zmínka, tak proč to dávat do úvodu. Za druhé, opravdu tohle Becker dělal? Neznám jeho dílo do velké hloubky, ale přijde mi, že Beckerovou doménou bylo aplikovat metody ekonomické vědy na mimoekonomická témata. Nevím o tom, že by byl známý tím, že by prosazoval všude Laissez faire. Prosil bych tvrzení ozdrojovat. Nazgul02 (diskuse) 5. 10. 2015, 16:25 (CEST)Odpovědět

Dík předně za to, že místo zde obvyklého revertu nejdřív diskutujete! Kdyby to dělalo víc lidí, jako je to samozřejmé na de-wiki, byla by tu mnohem lepší atmosféra. Ano, věta není dobře formulovaná. Becker byl neoliberál chicagské školy, což není totéž co laissez-faire, ale nemá k němu daleko. Pokud se pamatuji na jeho "A treatise on the family", pokusil se všechna možná lidská rozhodnutí vysvětlovat na základě úvahy o užitku a nákladech. Rozvod je výsledek takové úvahy, a když děti zlobí, má se jim snížit kapesné. Ekonomicky rozebral i soudní trestání a hledal jeho "optimální míru".

Větu jsem sem vložil proto, že předtím zde stálo: "Zastánci „laissez faire“ jsou přesvědčeni, že trh nakonec vždy nachází pro jakoukoli oblast nejvhodnější řešení." To třeba pro A. Smithe - autora Theory of moral sentiments - určitě neplatí, protože si dobře uvědomoval význam mravnosti a práva, bez nichž se ani trh neobejde, ale pokud někde tato myšlenka mohla vzniknout, mohla se nejspíš inspirovat právě u Beckera a jeho snahy vykládat nejrůznější mimoekonomická rozhodnutí pomocí kalkulu užitku a nákladů. Jeho Treatise ale nemám po ruce, abych mohl tvrzení ozdrojovat. Ještě se na to podívám. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 6. 10. 2015, 23:24 (CEST)Odpovědět

Já bych tu větu větu nejraději vypustil. Že "trh vyřeší všechno" (tj. i mimoekonomické problémy) IMHO nikdo nehlásá, pouze je to některým předhazováno.

Co píšete o Beckerovi je IMHO pravda, akorát tu nevídím tu souvislost s laissez faire. Že Becker analyzoval různé společenské jevy ekonomickými metodami, to je pravda, ale nevyplývá z toho, že by hlásal, že trh vyřeší vše. I když patřil k Chigaské škole, která je často řazená mezi liberální. Nazgul02 (diskuse) 7. 10. 2015, 20:16 (CEST)Odpovědět

Výslovnost[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 5 lety3 komentáře2 lidé v diskusi

@Sokoljan: Nevím, jak to bylo myšleno, ale přesnější výslovnost francouzštiny to není. Zdvojené -ss- se nečte zdvojeně a zavřené e (na konci těch slov) se jako jediná samohláska nikdy nečte dlouze. Matěj Orlický (diskuse) 1. 12. 2018, 21:39 (CET)Odpovědět

@Matěj Orlický: Vyjádřit francouzskou fonetiku v češtině opravdu není jednoduché. Fonetickou abecedu IPA čtenáři většinou neumějí (včetně mne), pokud nejsou zrovna fonetici, takže to nemá velký smysl, a vyjádření českou abecedou bude vždycky jen přibližné - viz např. nosovky. Přitom právě v češtině, kde se "česká" výslovnost cizích slov považuje za znak nevzdělanosti, je uvedení výslovnosti pro uživatele dost důležité.

U slov laissez a passer jste se možná přehlédl: e tu není na konci slova, následuje ještě souhláska. Takových případů je spousta, připomínám jen ten nejběžnější: výslovnost slova les se liší od singuláru le právě a jen tím, že se e vyslovuje dlouze. Výslovnost slova passer je totožná se slovem passé.

Francouzské ss se jistě nečte zdvojeně (jako eses), ale brání přechodu s ve znělé z jako ve slovech maison, raisin atd. Tomu by odpovídalo německé "ostré s", ale co v češtině? V českých slovech výslovnost s jako z nehrozí, ale v cizích a přejatých se už prosadila i do pravopisu: báze, fáze, filozofie, mauzoleum. Z vyjádření "ostrého es" pomocí "ss" také nejsem nadšený, ale napadá Vás něco lepšího? Srdečně Váš --Sokoljan (diskuse) 2. 12. 2018, 13:03 (CET)Odpovědět

Určitě jsem se nepřehlédl, protože jsem psal o výslovnosti (zavřené e), nikoli o pravopisu. Rozlišení výslovnosti urč. členu je [lə] či [l] versus [le] či [lez] pro plurál, délka samohlásek tu nemá, stejně jako téměř nikde ve francouzštině, rozlišovací funkci. Ale jinak myslím, že jste připomněl vhodné případy: les, passer a hlavně passé – ve všech se jedná ve fr. o stejnou výslovnost, krátké zavřené e. Ale protože se tato hláska nejčastěji píše písmenem stejným jako české dlouhé é, přenáší se ta česká výslovnost na francouzská slova. Například říkáme to už je pasé – a naschvál to píšu počeštěnou variantu dle SSJČ.

Ale jinak myslím není potřeba si tu českou transkripci vymýšlet, máme české slovníky, které ji používají a tam najdeme výslovnost [lese] a [pase], jen tam jsou pod e tečky značící zavřenou samohlásku, což pro potřeby encyklopedie můžeme pominout (a navíc IPA používá znak e pro zavřené e). Česká fonetická transkripce pro výuku cizích jazyků zavedli jako standard Eduard Beneš a Josef Hendrich roku 1960. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 12. 2018, 14:54 (CET)Odpovědět

Zpochybnění neutrality článku.[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 2 lety1 komentář1 člověk v diskusi

a) Zavádějící formulace textu:

„Teprve koncem 20. století se ho někteří teoretici (například Gary Stanley Becker) pokusili rozšířit i na jiné oblasti společenského života, TAKŽE MOHLA VZNIKNOUT I PŘEDSTAVA, že „trh vyřeší všechno“. Naopak zastánci klasického laissez-faire SI DOBŘE UVĚDOMOVALI zásadní význam práva pro ekonomiku a státu jako jeho garanta.“

b) Přínosnost citátu se subjektivním názorem autora bez jakéhokoliv argumentu o pravdivosti tvrzení?

„...existují oblasti, ve kterých si stát počíná lépe než soukromí podnikatelé.“

Stránka by obecně potřebovala celá upravit a doplnit. --Malcolm7529 (diskuse) 20. 4. 2022, 19:36 (CEST)Odpovědět