Diskuse:Kostel svatého Martina (Brtníky)

WP:Q

OJJ

Tak ať nemám kytičku za nic:

• Nejprve bych možná zjistil, jestli se píše Brtníkách nebo Brtnících. To vypadá docela zajímavě, neboť je pomnožné, tipoval bych první variantu uvedenou v článku podle vzoru hrad, ale prozkoumat by to asi chtělo.

Komentář Klidně u soudu odpřísáhnu a přivedu sedm věrohodných svědků, kteří odpřísáhnou tutéž variantu, tedy v Brtníkách. V literatuře i na internetu to bude taky tak. Je to obecný problém místopisných názvů, které se na různých místech užívají různě. Od domorodce neuslyšíš v Brtnících, v Rumburce, ve Šluknovu, v Tomášově...

• 2X požadavek na referenci.

Vyřešeno První v pohodě, ta druhá je nedodatelná, protože není k dispozici ani čárka o osudu zvonů ve 20. století. Fiedler končí rokem 1898 a zvony za obou válek a při demolici zmiňované nejsou. Nevím, co s tím.

Už vím, co s tím, viz níže :-) Gumideck (diskuse) 1. 3. 2017, 23:29 (CET)

• Možná bych volil méně POV výrazy než Zkáza kostela, první tři kapitolky spíš začlenit do velké kapitoly Historie(?).

Vyřešeno Ok, sloučeno, slovo zkáza je fakt trochu teatrální.

• Byl bych pro mírné upřesnění některých slov, ať čtenář nemusí klikat (Kopec > osada Kopec atd.)

Vyřešeno Zrovna osadu Kopec by ovšem měli znát všichni obyvatelé naší vlasti, když je to jediné místo kde voda teče do Kopce.

• Stavba věže stála 1 200 říšských tolarů. - To bych možná začlenil do předchozí věty, takhle to působí jako pěst na oko.

Vyřešeno Sloučeno.

• O dva roky později dostal kostel novou omítku, na které rumburský malíř Pfohl obnovil sluneční hodiny. - To je zajímavá informace, že tam nějaké byly, v článku to nikde výše nevidím. Šlo by zjistit něco více? Zrovna mi to připomnělo kocourkovské sluneční hodiny, na které se chodilo v noci svítit, když nebylo vidět na věž.

Vyřešeno Víc o nich bohužel v pramenech není, doplnil jsem je i do popisu exteriéru. Mimochodem, nad kostelem dodnes stojí požární zbrojnice. A v Kocourkově kontrolovali vybavení požární zbrojnice vždy tři dny před požárem.

• Jak jsme se minule bavili o rekvizicích, tam probíhaly taky?

Vyřešeno O tom jsem psal výše, zkusím vymyslet, kde ještě pátrat, ale vážně mě už nic nenapadá.

Informace s pomocí dobrých lidí z Brtníků nalezeny a doplněny. Gumideck (diskuse) 4. 3. 2017, 11:56 (CET)

Tolik zatím k obsahu. Článek se mi líbí, stejná kvalita jako vždycky. Ale přece jenom mi tam něco chybí… --OJJ, Diskuse 25. 2. 2017, 15:04 (CET)

Děkuji za milá slova, děkuji za připomínky a hlavně děkuji za připomenutí toho nejdůležitějšího: márnice! Bez té je ten článek aušus. Naštěstí jsem před časem fotky nahrál, přidal jsem je i do článku. Pěkný den Gumideck (diskuse) 25. 2. 2017, 18:56 (CET)

Jako skoro domorodec můžu říct, že jsem nikdy nikoho neslyšel použít termín v Brtnících, vždycky jenom v Brtníkách. Jedudědek (diskuse) 25. 2. 2017, 15:13 (CET)

Už delší dobu jsem měl podezření, že nejsi v našem kraji jen náhodný kolemjdoucí. Kdybys věděl ještě o nějakém zdroji, který by se dal využít (třeba k těm zvonům), pěkně prosím o zmínku. Díky Gumideck (diskuse) 25. 2. 2017, 18:56 (CET)

Z Brtníků pochází můj táta a jezdíval jsem tam za dědou, strýc žije v Mikulášovicích a v Kopci jsme ještě nedávno mívali chalupu. Co se týká zdrojů, tak u mě se toho asi moc nenajde. Jedudědek (diskuse) 25. 2. 2017, 20:37 (CET)

Nevadí, nechám tomu volný průběh. Jen doplnění k té rodině: v tom případě jsem chodil s bratránkem do třídy :-) Pěkný večer. Gumideck (diskuse) 26. 2. 2017, 00:36 (CET)

Koukám, je ten svět ještě menší, než si o něm léta myslím :-) Onehdá jsem v práci někomu psal doklad a pozastavil jsem se nad adresou doručení Mikulášovice a po krátkém hovoru jsem zjistil, že paní byla učitelkou mé sestřenice. Až zas pojedu na sever, můžu dát vědět a bude-li zájem, můžeme spáchat takový malý severočeský Wikisraz. Posledně jsem ho páchal s Mirkem256, ale to už je nějaký pátek. Jedudědek (diskuse) 26. 2. 2017, 08:42 (CET)

Určitě jsem pro a když se přidá i Mirek256, bude to už nefalšovaná wikikonference :-) Gumideck (diskuse) 26. 2. 2017, 12:25 (CET)

Jan Polák

Díky za další pěkný článek. Přesto si dovolím několik poznámek:

• Mobiliář pocházel povětšinou z doby po požáru, který vypukl roku 1774 – jakém požáru/požáru čeho? V úvodu o něm do té doby, než se objeví tato věta, nemáš ani zmínku.

Vyřešeno Přepsáno.

• Matrika míšeňského biskupství z roku 1495 (mylně datovaná 1346) v Brtníkách uvádí filiální kostel lipovského kostela svatého Šimona a Judy – tomuhle příliš nerozumím. Jako že je v té matrice psáno, že je v Brtníkách kostel, ale ve skutečnosti se pisatel spletl a popisuje stavbu v Lipové?

Vyřešeno Jde o to, že všechny vlastivědné publikace 19. a 20. století se odvolávají na tuto listinu jako na první zmínku, a to v roce 1346. Ve skutečnosti pochází až z roku 1495, což je relativně nový objev. Podle toho jsem musel poopravit i další články, snažil jsem se napsat tutéž myšlenku pokaždé jinak a tentokrát to zrovna nevyšlo srozumitelně Opraveno.

• V následujících letech probíhaly na kostele průběžné opravy – následující po čem? Po vybudování kostela? Po působení faráře Donatha?

Vyřešeno Pokusil jsem se přeformulovat.

• Obraz světce z roku 1840 pocházel od jiřetínského malíře Johanna Birnbauma (1793–1872) – víš jakého světce?

Vyřešeno Nechtěl jsem Jana Nepomuka zmiňovat dvakrát po sobě, ale ono to asi jinak nepůjde, protože je to pak nejasné.

• Ze starého hřbitova se dochovala pouze hrobka místní továrnické rodiny Klingerových – on byl ještě i nějaký nový hřbitov?

Vyřešeno Starý hřbitov byl kolem kostela, nový hřbitov postavila obec kousek výš. Srozumitelnější než starý a nový hřbitov tedy určitě bude kostelní a obecní.

Toť asi vše, až doplníš navíc ještě i referenci pro tvrzení Další osudy zvonů prameny neuvádějí, pak by se článek mohl, myslím, stát dobrým. --Jan Polák (diskuse) 28. 2. 2017, 22:48 (CET)

Moc děkuji za přečtení, za poznámky a za úpravy. Hanba mě fackuje za tu hrubku, ale snad postupně zapadne v historii Tu nešťatsnou větu o chybějícím osudu zvonů jsem smazal. Chtěl jsem tak vyjádřit, že nikde není napsáno, co se stalo se zvony během válek a po demolici, ale nějak se nepovedlo. Ze Spolku Zeidler mi navíc napsali, že dva zvony a minimálně jeden obraz z kostela jsou uložené v rumburské Loretě. Zapátrám tam a věřím, že budu moci doplnit lepší věty s referencemi. Přeji pěkný večer. Zdraví Gumideck (diskuse) 1. 3. 2017, 23:29 (CET)

Podařilo se najít informace ke zvonům v rumburské Loretě, doplnil jsem je tedy. Snažil jsem se vypořádat s několika nesrovnalostmi, napsal jsem proto na „patřičná místa“, abych nehlásal bludy :-) Gumideck (diskuse) 4. 3. 2017, 11:56 (CET)

Mirek256

Ahoj, opravdu je travnatá plocha, na které stál kostel, majetku římskokatolické farnosti Brtníky? Reference to nedokazuje, a dle katastru nemovistostí jsi myslím, že majitelem je Obec Staré Křečany, stejně jako jí patří hřbitov, vedle které kostel asi stál.--Mirek256 4. 3. 2017, 12:31 (CET)

Děkuju za upozornění, koukal jsem na to a vlastník je skutečně obec. Vlastnictví vždycky kontroluji v katastru, musel jsem se tehdá před rokem ukliknout na jinou parcelu, na chudáky šotky to svádět nebudu :-) Jdu to napravit. Pěkný zbytek dne. Gumideck (diskuse) 4. 3. 2017, 17:34 (CET)