Diskuse:Karel May

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 2 lety od uživatele 217.22.138.17 v tématu „Povolání

Karl Rottbaum[editovat zdroj]

Na stránkách http://maykarel.wz.cz/ (sekce Mayovy cesty do Orientu) jsem narazil na zmínku, že zdrojem informací o divokém západě, Africe a Asii, ale také Mayovy údajně perfektní americké angličtiny a arabštiny byl jeho spoluvězeň z Waldheimu, jakýsi Karl Rottbaum. Podle jedné z teorií je právě on tím Old Shatterhandem. Zajímavé je, že při vyhledávání dalších informací jsem uspěl jen na českém internetu, jinde nic. Měl by někdo nějaké odkazy, či důkazy, které by dokládaly alespoň existenci této teorie? --Aleš Tošovský 10:02, 6. 3. 2006 (UTC)

Ono ztotoznování Mayových postav se skutecnými osobnostmi je velmi sporné. Treba Vinetou je pripsován hned nekolika skutecným indiánskym nácelníkúm (napríklad Geronimo, ale i treba Kočíz nebo Joseph; u vsech na tom neco múze být, ale který z nich treba navstívil v Nemecku doma svého spráteleného spisovatele, nacez s ním podnikl následnou dobrodruznou cestu po Arábii? ;-) ). V autobiografickém svazku "Já, nácelník Apacú" (cesky) lze nalézt, ze v rozporu s názory mnohých podle jeho tvrzení on nebyl Kara ben Nemsi, ale Halef. Rekl bych, ze do rúzných postav zabudoval rúzné lidi, souvislosti se i krízí. Po té stránce se nejeví ani tak docela mimo jeho dusování, ze popisuje svoje vlastní zázitky - proste jak se odehrály prevázne v jeho hlave; z cásti ovsem i v reálném zivote, vetsinou ale zasazené do jiného prostredí. Vzpomínám si na jednu pasáz - nevím uz bohuzel kde, nejak se mi vybavuje souvislost s Ruskem - kde je pro toho, kdo zná trochu jeho zivotopis, prímo videt, ze to psal pod zivým dojmem hádky se svým nakladatelem. Není treba bez zajímavoszti, ze az na vyjímky (napr. Sam Hawkens) byli prakticky vsichni jeho významní hrdinové ciste bílé pleti - podle jeho smyslu pojmú - rodilí Nemci (kybych si jen vzpomnel, nedávno jsem cetl nejaký historický popis z doby okolo revolucního roku 1848, kde se nejaká historická osobnost vylozene nabízela jako vzor pro Klekí Petru, tusím ze to byl nejaký emigrant svýcarského púvodu). A v ceském dodatku k jeho zmínené autobiografii se mj. uvádí, ze ani jeho údajnou cestu do USA v r. 1862 nelze 100%ne vyloucit; jednak v jeho zivotopise má být z hruba tou dobou asi 1 rok díra (pas, který by to prípadne dolozil nebo vyloucil, z téhle doby se nedochoval) a jeho vdova Klara pozdeji udajne uvádela, ze na ceste po USA, kterou spolu podnikli na sklonku jeho zivota (byla základem pro román "Vinnetouovi dedicové") se setkávali s lidmi, u kterých mela dojem, ze je její manzel musí osobne znát z drívejska (ta v clánku uvedená doba maximálne 1 az 2 roky by se ale jevila prílis krátká na to, co vsechno mel v Americe údajne zazít a z obsahú vyplývá, ze jeho fiktivní prátelství s Vinetouem trvalo az do jeho "hrdinné" smrti 14 let). -- 8ohmSpeaker 7. 5. 2011, 19:02 (UTC)

Myslím, že by měl heslo někdo zeditovat[editovat zdroj]

Jeví se mi jako nepříliš objektivní. Např. "údajná krádež" - vnucuje čtenáři ničím nepodloženou myšlenku, že Karel May ty hodinky ve skutečnosti neukradl. Přitom z dalšího článku vyplývá, že se Karel May drobných krádeží běžně dopouštěl - autor to omlouvá duševní chorobou (opět nepodloženě). Nemám nic proti Karlu Mayovi - právě naopak - přečetl jsem jeho dílo skoro celé (až jsem s tím měl problémy, když jsem si v 80. létech tato hrdě napsal do seznamu četby k maturitě, a naší čestinářce se to nelíbilo), ale zastávám názor, že encyklopedie by měla být přísně objektivní a držet se čistě faktů, nikoliv přání či sympatií autorů článků.

Na téma nepodložená choroba: http://www.karl-may-stiftung.de/did1.html a na téma údajná krádež - jako je to težké, co brát za pravdivou informaci, sám May tvrdil, že si je vypůjčil, pokud vím, ale to je asi od viníka očekávané tvrzení. Čili fakta jsou taková, že byl obviněn svým spolubydlícím a odsouzen, a asi souhlasím, že by to tak mělo být v článku. Ale to s tou duševní chorobou bych zachoval s odkazem na ten text.--Ondřej Majerčík 13. 4. 2011, 18:18 (UTC)


Dovolím si poznámku k tomu negativnímu postoji cestinárky k Mayovi jako maturitní cetbe: Zjednodusene lze Maye znalé lidstvo rozdelit na príznivce a zaprisáhlé odpúrce, pricemz publikum s neutrálním, objektivním postojem, které vedle rady problémú a nedostatkú vidí i rozsáhlé nesporné prednosti, radím mezi "príznivce". To odmítání má v tomhle prípade svúj koren mj. v dobe panování komunistické ideologie. Ta s ním mela problém ze 2 dúvodú: Jednak to byla mj. oblíbená cetba i Adolfa Hitlera, který z ní cerpal predevsím myslenky - nepopiratelne se u Maye prinejmensím jako rekneme vyhrocený patriotizmus vyskytujícího - nemeckého nacionalizmu (vedle do urcité míry i dobove bezného subtilního rasizmu) a naprosto prehlízel soucasný jeho hluboký, do siroka zalozený humanizmus. A ten druhý dúvod bylo rovnez hluboké Mayovo krestanské presvedcení, které neodpovídá základním myslenkám "marxismu-leninismu a proletárského internacionalizmu", obzvlást kdyz práve v nem pramení onen jeho humanizmus, ke kterému jako takovému se komunisti ovsem zásadne hlásí taky - tudíz paradox, který nebyli v stavu rozumne vysvetlit. A z téhle nouze o patricné vysvetlení se sahalo k jiným, casto dast pochybným nástrojúm, jak tuhle literaturu snizovat. Mj. proto také, pokud byl May v téhle dobe vúbec v Ceskoslovensku publikován, tak vzdy príslusne seskrtán (vyjímkou byly snad edice z r. 1968; necetl jsem, ale myslím, ze ty cenzurované nebyly). -- 8ohmSpeaker 7. 5. 2011, 21:20 (UTC)
Musím Vás zklamat, ale Karel May byl zde po celou dobu vydáván v upravených edicích, aby byl přístupnější pro mládež. Za první republiky to ještě nebylo tak zlé, ale i zde byly mnohé pasáže zabývající se křesťanskou vírou, zkracovány, a podívejte se co Toužimský a Moravec udělali s románem Třeni díly světa Snad teprve dnešní edice nakladatelství Návrat, která uvádí, že vydává původní nekrácené znění, je (přes některé dílčí nedostatky v překladech) úplná. --Chalupa 3. 7. 2011, 07:35 (UTC)
Dekuji za upresnení mého dojmu. Je pravda, ze z onoho mnou zmíneného ceského vydání "Já, nácelník Apacú" ('Ich' + velmi rozsáhlý ceský dodatek; to 'Ich' jsem v originále bohuzel necetl, ale doufám, ze aspon to je tady v plném znení), lze vycíst, ze May byl u nás vzdy povazován za ciste dobrodruznou literaturu pro mládez a jako taková práve mnohými oznacovaná za skvár (asi na úrovni toho, co on sám odsuzoval s tím, ze to hltal v dobe svého nezralého mládí; i kdyz lze pripustit myslenku, ze práve to ho animovalo, aby sám zacal na tomhle podklade psát). Pri tom práve tyhle nábozensko-filozofické postrehy, rozbory dobové svetové situace, anylýzy postav, popisy prírody atd., pro které nezkráceného Maye mnozí nazývají rozvleklým a nudným, z nej delají mnohem víc, nez jen tu obycejnou dobrodruznou cetbu. Je ovsem taky fakt, ze já v mládí hltal ty ceské zkráceniny a teprv asi ve 30 se mi dostalo do ruky celé paperbackové vydání jeho díla v nemcine (asi polovina titulú jeho sebraných spisú) v nemcine a byl jsem tím unesen, mj. i jeho velmi svezím vypravecským stylem a bohatou, vtipnou nemcinou, coz ovsem nemusí být vzdy snadné prevést pri prekladu plne do jiného jazyka. A je pri tom i otázka, jak dalece by me vsechny tyhle veci "navíc" v detství zaujaly. Proto ríkám, kdo chce z Maye opravdu vycerpat, co se z nej vycerpat dá, mel by se k nemu vrátit ve zralejsím veku - a samozrejme k tomu nezkrácenému. A rovnez samozrejme, kdyz ríkám, ze jsem tím byl unesen, neznamená to, ze clovek musí s Mayem ve vsech bodech souhlasit. -- 8ohmSpeaker 4. 7. 2011, 23:56 (UTC)

Diskuze k přesunu na Karel May[editovat zdroj]

Tedy já bych byl všemi deseti pro přesun na Karel May. Očekávané jméno je v tomto případě skutečně Karel May. Takto byl vdáván u nás od nepaměti a stále takto vydáván (až na malé výjimky) stále je. --Chalupa (diskuse) 30. 9. 2013, 09:10 (UTC)

Souhlasím, správné je sice jméno Karl, ale očekávanější je zcela jistě Karel. Dobře to shrnul kolega Chalupa zde. --G3ron1mo 30. 9. 2013, 09:28 (UTC)
Přikláním se k přejmenování na Karel May. Ať k přejmenování dojde nebo ne, rozhodně by mělo dojít ke sjednocení s názvem celé kategorie, což do této chvíle není. --LiMr (diskuse) 5. 10. 2013, 12:35 (UTC)
Je to Karl May. Karel není německé jméno, tak se to říká v česku. Takže jsem já pro Karl May! -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 92.240.173.154 (diskusebloky) 15.16, 14. října 2013‎ (CE(S)T)

Článek jsem přesunul.--Tchoř (diskuse) 14. 10. 2013, 21:04 (UTC)

Nic proti přesunu, ale rád bych upozornil na článek o jiném německém Karlovi, který je dokonce zařazen mezi dobré články. Myslím, že je to úplně stejný případ. --Jowe (diskuse) 14. 10. 2013, 21:17 (UTC)

Zatčení u Benešova nad Ploučnicí[editovat zdroj]

Zaujalo mě, že měl být zatčen pro potulku v okolí dnešního Benešova nad Ploučnicí a po zjištění identity převezen do Drážďan.
4. ledna 1869 se potuloval v Nieder Algersdorfu (dnes součást Františkova n. Pl, kde přespával ve stodolách a tam byl zatčen. Podle druhé verze byl zatčen v dnešním hotelu Jelen, kde byl na polévce. Po zadržení prohlásil, že je Albin Waldenbach, majitel plantáže z Orby na karibském ostrově Martinique. Četníci jej nakonec poznali dle fotografie. Benešovští jej vsadili do vězení pro potulku. Stačil zde napsat povídku Muž z Martinique. Tato povídka byla v Čechách v 60. letech publikována. 14. března byl May převezen do vězení Mittwaida, kde dostal za všechny možné přestupky 4 roky. (text z http://www.historiebnpl.cz/2015/12/karl-friedrich-may-v-benesove-n-pl.html) Dle https://cs.wikipedia.org/wiki/Valke%C5%99ice měl být zatčen 4.1.1870 15. 4. 2018, 06:20 (CEST)

Zraková porucha[editovat zdroj]

Jediným dokladem o tom je jeho vlastní líčení. Z lékařského hlediska je to ovšem tak, jak on to podává, bohapustý nesmysl. U dítěte, které se narodí slepé nebo oslepne brzy po narození - jak údajně on - se musí zakročit co nejdřív, protože návratnost zraku se v tomhle věku velmi rychle ztrácí. Člověk se rodí s velmi nedovyvinutám zrakem, mozek neumí signály z oka zpracovávat, musí se to teprv učit a tahle schopnost učení brzy mizí, když není uvedena v činnost. Je tedy vyloučené, aby dítě, které prvních 5 let života bylo slepé, potom najednou jakýmkoliv lékařským zákrokem prohlédlo. Múže nanejvýš nabýt schopnosti vnímat jakési světelné jevy, které ovšm nelze označit za skutečné vidění. Přitom zrak měl Karl May až do své smrti vždy přiměřeně věku dobrý. -- 217.22.138.17 18. 7. 2021, 04:42 (CEST)Odpovědět

Povolání[editovat zdroj]

»romanopisec, autor dětské literatury, scenárista, hudební skladatel a spisovatel« - Řekl bych, že byl na 1. místě spisovatel, romanopisec je podřazený pojem, psal i jednotlivé povídky. Už vúbec vidím jako zcestné uvádět spisovatel až za hudební skladatel, když složil jen pár skladbiček nevalné umělecké úrovně. A když už, tak byl i básník, oproti tomu pochybuji, že napsal scénář k nějakému filmu, když první němé filmy podle něj byly natočeny 8 let po jeho smrti. I "autor dětské literatury" je sporné, pokud vím nic nenapsal vysloveně s tímhle záměrem; ale budiž, děti to čtou rády. -- 217.22.138.17 18. 7. 2021, 04:42 (CEST)Odpovědět