Diskuse:Křesťanská sakrální architektura

Poznámky ke zpracování v rámci projektu Studenti píší Wikipedii (2016)

Tutor, 30. 4. 2016

• Ty nejvelkolepější a nejúžasnější stavby lidstva vyrostly kvůli náboženství.

Myslíte? A čo také banky alebo divadlá? Táto veta je dosť hodnotiaca(aj keď s ňou súhlasím), asi by bolo lepšie keby začnete klasickou formulkou: Křesťanská sakrální architektura je...

• Jejich prostřednictvím se lidé pokoušejí přiblížit k božstvu vytvořením speciálního prostoru.

Táto veta je pekná, ale neviem či sa nehodí niekde hlbšie do textu, napríklad aj na koniec odseku.

• Nejzachovalejší redukce jsou San Francisco Javier, Concepción, SantaAna, San Miguel, San Rafael a San José a kostely

Santa Ana

• Po požárubyla přestavěna v roce 1866

Po požáru byla...

• Byla postavena v letech1988-1990

v letech 1988-1990 --boris_groznyj 1. 5. 2016, 09:24 (CEST)

VŠE OPRAVENO (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:01 (CEST))

Tutor, 2. část

• převážně s lidovou zbožností pak drobné sakrální stavby jako boží muka, křížové cesty, poutní místa i kříže u cesty.

zbožnosti, pak drobné...

MYSLÍM, ŽE JE TO DOBŘE (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:07 (CEST))

• Křesťanský kostel vyjadřuje silný vztah mezi budovou a tělem: kostel symbolizuje tělo Krista, křížový půdorys kostela jeho tělo na kříži, kruhové půdorysy chrámů odkazovaly na jednotu a dokonalost Boha.

Striedanie prítomného a minulého času

OPRAVENO (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:07 (CEST))

• jeho skryté poloze, pro laické věřící nedostupné, se přisuzovala značná mystická symbolika (věřilo se, že když kněz projde za tuto zástěnu s ikonami, stává se andělem).

Veľké písmeno na začiatku.

OPRAVENO (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:07 (CEST))

• Moderní architektura již není svázána přísnými pravidly stavebních slohů, ale velký důraz na symboliku sakrálních staveb zůstal zachován, ne-li povýšen na hlavní atribut těchto staveb.

svázaná? Neviem či sú tam dobre tie dĺžne.

MYSLÍM, ŽE JE TO DOBŘE - PASIVNÍ TVAR (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:07 (CEST))

• Ta v té době sahala na západě od Milána po Kolín nad Rýnem

sahala?

OPRAVENO (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:07 (CEST))

• Syrské baziliky mívaly po stranách hlavního průčelí dvě hranolové věže, před ním dvůr se sloupovím?????? a studnou uprostřed pro občerstvení a odpočinek věřících na poutích.

Nechýba tam niečo?

MYSLÍM, ŽE JE TO DOBŘE - DVŮR SE SLOUPOVÍM JE PŘED TÍM PRŮČELÍM (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:07 (CEST))

• Za vláda Karla IV. (1346-1378) se vytvořil ucelený směr dosahující evropské úrovně

Za vlády...

OPRAVENO (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:07 (CEST))

• Rekonstrukce baziliky sv. Petra v Římě, která se stala centrem křesťanstva a cílem poutníků z celého světa, trvala celé 16. a část 17. století a podíleli se na ní

centrem křesťantví

OPRAVENO (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:07 (CEST))

• (1844-1848) nebo kostel sv. yrila a Metoděje v Praze-Karlíně (1854-1863).[33]

Cyrila a Metoděje

OPRAVENO (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:07 (CEST))

• Kromě trestanců tvořili značný počet irští katolíci, kteří jsou zde dnes zastoupeni

stejnou měrou jako příslušníci anglikánského vyznání. Potrebné spojiť vetu.

OPRAVENO (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:07 (CEST))

• Byla vybudována po vzoru anglických katedrál v tzv. dekorativním slohu z austtralského pískovce.

autralského

OPRAVENO (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:07 (CEST))

• Kostelmá dvojvěžové průčelí, vysoké 74,6 m, délka stavby je přibližně 107 m.

Kostelmá?

OPRAVENO (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:07 (CEST))

• Její čtyři masivní slouy se naklánějí v nepravděpodobných

sloupy

OPRAVENO (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:07 (CEST))

• Gaudího života ostavena přibližně z jedné pětiny, na počátku 21. století se stále ještě dostavuje.

ostavena?

OPRAVENO (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:07 (CEST))

• věřící si sedají do bizarních dřevěných lavic.[45]

Veľké písmeno na začiatok vety.

OPRAVENO (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:07 (CEST))

• Evangelické stavby se - zvláště ve větší zástavbě) ztrácejí a jsou těžko nalezitelné.

buď pomlčky alebo zátvorky.

OPRAVENO (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:07 (CEST))

• Vlastní kostely v moderním stylu i řadové budovy připomínající obytné domy, stačí, když poskytujeí dostatek prostoru pro různé druhy sborové činnosti.

poskytují

OPRAVENO (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:07 (CEST))

• Náboženská společnost Svědkové Jehovovi - základním shromažďovacím místem je tzv. Sál Království, který je účelná (ne okázalá).

Zmena rodu.

OPRAVENO (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:07 (CEST))

• Je zbudován z betonu a jeho pestrobarevná okna jsou z umělé hmoty.

zbudován?

OPRAVENO (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:07 (CEST))

• Chrám je považován za symbol jihoamerické teologie osvobození a jedo dvě věže získaly označení "věže lidu".

jedo?

OPRAVENO (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:07 (CEST))

• Sao Paulo mmá z hlediska křesťanské víry skandální historii - v rocee 1729 zde provozoval benediktinský řád dva kláštery a tři hospice se 144 otroky.

mmá a v rocee!

OPRAVENO (Po.moc (diskuse) 2. 5. 2016, 22:07 (CEST))

--boris_groznyj 2. 5. 2016, 19:26 (CEST)

Vyučující

• Vyčerpávající, zevrubně zpracovaný článek!

Za to vyčerpání se omlouvám (Po.moc (diskuse) 20. 5. 2016, 21:59 (CEST))

• Zvětšil jsem obrázky, zdály se mi malé.

Děkuji (Po.moc (diskuse) 20. 5. 2016, 21:59 (CEST))

Bylo upraveno do základního formátu jiným wikipedistou s odůvodněním, že to na jiných monitorech s jiným rozlišením či nastavením může dělat problémy (Po.moc (diskuse) 29. 5. 2016, 19:52 (CEST))

• Je zapotřebí doplnění odkazů: Vladimir, Kyjev, Novgorod. Možná pár dalších.

Doplněno (Po.moc (diskuse) 20. 5. 2016, 21:59 (CEST))

• Varoval jsem před slovníky symbolů, varuji před nimi i nadále. Snaží se najít jednoznačný překlad, rovnítka. Ale např. ryba má v křesťanství mnoho významů a někdy vůbec nevíme jaký. V některých raně křesťanských vyobrazeních vůbec neodkazuje na Krista, spíš na společné jídlo, které mohlo samo být chápáno různě, apod. Byl bych ohledně rovnítek ryba = Kristus apod. opatrný.

Doplnila jsem tam větu, že v závorce uvedené významy symbolů jsou nejčastější, ale ne jediné. Nerada bych to mazala, myslím, že tyhle symboly jsou důležitou součástí křesťanské architektury, aspoň některý z nich najdete na každé stavbě. (Po.moc (diskuse) 20. 5. 2016, 21:59 (CEST))

• Geografické vymezení římské říše má zvláštně pojaté světové strany (Řecko je jih, Sýrie východ) a neodpovídá vložené mapce.

Smazala jsem, byl to zbytečný údaj (Po.moc (diskuse) 20. 5. 2016, 21:59 (CEST))

• Pozor na chybějící vysvětlení, že současná bazilika sv. Petra a Pavla v Římě není ta starověká (článek v tomto čtenáře uvádí na scestí, když ji uvádí i u starověku bez vysvětlení).

Doplněno (Po.moc (diskuse) 28. 5. 2016, 16:54 (CEST))

• "Typickou sakrální stavbou tohoto období byla katedrála": katedrála je spíš status chrámu (biskupský chrám) než typ stavby. Toto tvrzení bych proto doporučoval revidovat.

Zrevidováno (Po.moc (diskuse) 20. 5. 2016, 21:59 (CEST))

• U jednotlivých staveb (v seznamech) je třeba zkontrolovat, zda nemají svůj článek (u některých jsem odkaz již přidal).

Doplněno. U staveb, které nemají přímo svůj článek, jsem našla většinou aspoň odkaz na fotografie (Po.moc (diskuse) 28. 5. 2016, 13:00 (CEST))

Externí odkazy z referencí byly vymazány jiným wikipedistou s odůvodněním, že jich tam je moc. Níže na diskusi jiní wikipedisté píší, že bych měla externí odkazy z článku vymazat a nahradit je červenými. Mám to tak udělat? (Po.moc (diskuse) 29. 5. 2016, 19:52 (CEST))

• Šlo by zahrnout nějaké příklady funkcionalistické křesťanské architektury, třeba z Brna? Alespoň jednu stavbu s obrázkem?

Funkcionalistická stavba v Brně v článku uvedená byla (Husův sbor v Brně), jen jsem doplnila obrázek a zmínku s odkazem, že jde o funkcionalistickou stavbu. Ještě bych tam mohla uvést brněnské krematorium, ale nejsem si jistá, nakolik jde o sakrální stavbu a taky by se moc nehodilo do té struktury, jak jsem sakrální architekturu v ČR ve 20. století pojala (podle jednotlivých církví). (Po.moc (diskuse) 28. 5. 2016, 17:32 (CEST))

David.Zbiral (diskuse) 20. 5. 2016, 17:54 (CEST)

Tutor 28.5.2016

Hypertextové odkazy: Umiestnil by som hypertextový odkaz v definícii na slovo rituál, Boh, v poslednej vete definície na slovo kríž. Symbolika v kresťanskej architektúre: hypertextový odkaz na baziliku v Chartres, Nový zákon, ostatné odkazy sa mi zdajú byť OK, aj keď musím sa priznať, že sa mi pri ich revízii zatočila hlava. Vašej kolegyni som napísal, aby v niektorých prípadoch vytvorila hypertextový odkaz na mestá, ktoré spomína, avšak vo vašom prípade mi to nepríde optimálne. Mate tam dosť relevantnejších odkazov a zbytočne ho týmto zahlcovať nechceme. Teraz naopak, chýbajú odkazy na Váš článok v iných heslách. Zmeniť môžete napríklad heslo kostel, a dopísať doň, že je to kresťanská sakrální stavba a vytvoriť hypertextový odkaz. Ďalej odkaz do kapitoly „souvisejíci stránky“ pri heslách: katedrály, baziliky, kostely, kaple, rotundy, modlitebny, kláštery (pri tých drobných sakrálnych stavbách je to asi nadbytočné), raně křesťanská architektura. Ešte kúsok z mojej pripomienky pre slovenskú verziu hesla:

Otázka je ako sa zachovať ku konkrétnym stavbám. Minimálne pre tých najvýznamnejších (bazilika sv. Petra) by som bol za to, aby sa v ich vlastných heslách vložil odkaz na Vaše heslo. Avšak asi nie všade. Tento výber nechám na Vašom vlastnom posúdení...

To isté navrhujem aj Vám. Ak by ste mala vkladať odkaz na heslo na všetky dôležité stránky, bolo by to príliš veľa roboty. --boris_groznyj 28. 5. 2016, 17:44 (CEST)

ODKAZY V ÚVODNÍM ODSTAVCI JSEM DOPLNILA - ALE MEZITÍM MI NĚKDO TEN ÚVOD ZCELA PŘEPSAL, TAK NEVÍM, CO S TÍM.

DOPLNILA JSEM I ODKAZY DO JINÝCH HESEL, I U VĚTŠINY STAVEB. (Po.moc (diskuse) 28. 5. 2016, 23:00 (CEST))

Změny v článku od jiných wikipedistů

V článku byly provedeny změny jinými wikipedisty - především v úvodu článku, změněn formát obrázků na standartní velikost (prý to na jiných monitorech s jiným rozlišením či nastavením může dělat problémy) a smazané externí odkazy (prý jich bylo moc - šlo o odkazy k jednotlivým stavbám, které neměly odkaz přímo na wikipedii nebo byly jen v anglické wikipedii a přímý odkaz na cizojazyčnou wikipedii mi nešel uložit). Týká se to věcí, které po mně chtěl tutor a vedoucí projektu (v úvodu nejdřív popsat, co je to architektura, než přejdu ke stavbám; zvětšit formát obrázků; stavby provázat s odkazy) a dalo mi to dost práce - ptám se, co s tím dál. Odmítnout jejich úpravy, nebo mají pravdu a je to takhle lepší? (Po.moc (diskuse) 28. 5. 2016, 23:25 (CEST))

Dobrý den. Také patřím k těm wikipedistům, kteří obdivují rozsah vaší práce na článku o sakrální architektuře. Na druhou stranu musím ihned odpovědět i za ostatní na vaši výše položenou otázku, a sice tím, že Wikipedie je sice otevřené místo, kam mohou příspívat všichni, ale to neznamená, že by tu nepanovala nějaká pravidla a zvyklosti, protože bez toho by byly články každý pes jiná ves. Tato pravidla si navíc nerčuje každý sám, neurčují je dokonce ani vedoucí studentských prací (váš tutor), nýbrž určuje je celá komunita aktivních přispěvatelů české Wikipedie, do které sice jako přispěvatel nyní také patříte, ale jejíž práce je založena na hledání konsenzu. Zkoušení nových cest a hledání nových řešení je sice vítáno, ale svůj názor (na fakta v článku ani na jeho konkrétní podobu) zde není možné vynucovat silou – v případě, že ostatní budou jiného názoru, můžete se je snažit přesvědčit v diskuzi, ale pokud se většina shodne na jiném řešení, bude aplikováno toto. Pod každým editačním oknem, než do Wikipedie cokoliv uložíte, se nachází upozornění na to, že uložením svého textu jej zpřístupňujete ostatním za podmínek, které umožňují s ním jakkoliv dál nakládat – včetně možností dalších úprav (které jsou dokonce pravděpodobné – na tom je celá Wikipedie založena, nic tu z podstaty věci není tak říkajících „definitivní“) nebo dokonce úplného smazání (pokud např. informace není ověřitelná z jiných zdrojů). Tím nechci nijak shazovat vaše úpravy ani vás odrazovat od dalšího přispívání (ba naopak, moc se mi líbí, jak vám to jde), ale pouze naznačit, že rady zkušenějších wikipedistů je dobré si vzít k srdci – a v případě potřeby klidně upozornit na tento můj text i vašeho tutora, pokud by vás nutil doporučení ostatních nerespektovat. Wikipedisté jsou obecně rádi, když se v rámci školní výuky a různých kurzů podporuje rozvoj Wikipedie, na druhou stranu je však součástí studentského poznávání a učení se při psaní právě i to, že Wikipedie je živý organismus se svými pravidly a zvyklostmi, které je třeba poznávat a brát na ně ohled. --Blahma (diskuse) 29. 5. 2016, 02:02 (CEST)

P.S. Nemáte sice vyplněnu svou uživatelskou stránku, ale z některých vašich textů výše jsem vytušil, že jste žena, takže se omlouvám, že jsem svůj vám adresovaný text výše napsal v mužském rodě. --Blahma (diskuse) 29. 5. 2016, 02:04 (CEST)

Dobrý den. Děkuji za milou odpověď a vstřícný přístup. Chci Vás ujistit, že vůbec nemám v úmyslu si vynucovat za každou cenu svoji verzi článku a pokud jsem porušila nějaká zdejší pravidla, bylo to neúmyslně - víte, tohle je můj první článek na wikipedii a těch pravidel a zvyklostí je tu fakt hodně. Je mi také jasné, že wikipedie je živý organismus a obecně s tím nemám problém - ale teď mi to trochu komplikuje fakt, že tahle moje studentská práce nebyla zatím ještě vyučujícím přijata. Proto ta moje otázka na něj, co s tím mám dál dělat... (Po.moc (diskuse) 29. 5. 2016, 02:35 (CEST))

V článku jsem přehodila odstavce, tak aby se úvod shodoval s názvem článku, což jste asi při úpravách postrádala. Doufám, že takto to bude lépe odpovídat zažitým pravidlům i Vaší původní představě.

Zdraví --Janet11 (diskuse) 29. 5. 2016, 13:16 (CEST)

Děkuji! Já už jsem na to navzdory heslu "editujte s odvahou" tu odvahu nějak neměla (Po.moc (diskuse) 29. 5. 2016, 17:39 (CEST))

Dobrý den. Já jsem také jeden z těch, kdo Vám do článku zasáhl. Wikipedie je dílo kolektivní. Jedna z nejpřednějších zásat zde je Wikipedie:Předpokládejte dobrou vůli. Všichni ti, kdo Vám do článku zasáhli jsou zkušení wikipedisté a jediné, co sledovali, bylo pomoci Vám článek vylepšit.

• Pokud chcete, aby Vám do článku po dobu tvorby nikdo nezasahoval, prosím umístěte na začátek šablonu pracuje se. Tím dáváte ostatním najevo, že jste ještě neskončila a že Vám do něj ostatní nemají zasahovat.
• Pokud je článek součástí nějakého studentského projektu, pak by měl být na diskusní stránce označen šablonou Šablona:Studenti píší Wikipedii.
• S těmi obrázky je to fakt pravda.
• Externí odkazy by měly být použity jako reference a nikoliv jako odkazy přímo z textu, viz doporučení Wikipedie:Externí odkazy.

Podtrženo, sečteno: vzala jste si rozsahem i obsahem mimořádně velký a náročný úkol a to i pro zkušeného wikipedistu, natož pro začátečníka. Držíme Vám všichni palce a těšíme se na konečný výsledek. Pokud byste si s čímkoliv nevěděla rady (dobře vím, že nápovědy člověk nečte, leda je k tomu donucen) rádi Vám poradíme a pomůžeme. Hodně zdaru a víc radosti z tvorby než problémů s formalitami Vám přeje --Gampe (diskuse) 29. 5. 2016, 14:58 (CEST)

Dobrý den,

diskuse má nadpis "Poznámky ke zpracování v rámci projektu Studenti píší Wikipedii (2016)", myslím, že je z toho jasné, že jde o studentský projekt.

Ty externí odkazy mě docela mrzí, protože samotný název stavby tomu, kdo ji nezná, nic neřekne. Chtěla jsem, aby co nejvíc staveb mělo odkaz ideálně na vlastní článek na wiki, a když ho nemá, tak aspoň na anglický (většinou zahraniční stavby) nebo na fotku... netušila jsem, že do textu externí odkazy nepatří, když tam jdou vkládat. Původně jsem je měla i v referencích (některé do textu ani vložit nešly, pokud byly z cizojazyčné wikipedie), ale byly mi smazány s tím, že jich tam bylo moc. Mám je tedy z textu smazat a dát je do těch referencí?

Díky za rady a pomoc. Nápovědy ne že nečtu, ale zdají se mi hodně složité...(Po.moc (diskuse) 29. 5. 2016, 17:39 (CEST))

Dobrý den. Také bych se přimlouval za odstranění externích odkazů z textu, neb tam nepatří. Je vhodné je nahradit vnitřními odkazy na články na české Wikipedii (nikoli jinojazyčné). Vůbec přitom nevadí, že některé z nich třeba zatím neexistují a že tedy budou v červené barvě, to značí, že jde o encyklopedicky významné téma, a že ho proto někdo tady dříve nebo později napíše. Červený odkaz ho navíc může k napsání inspirovat ihned. Jinak je na místě externí odkazy v textu převést na reference. Ať se daří. --Vlout (diskuse) 29. 5. 2016, 15:17 (CEST)

Dobrý den,

k externím odkazům jsem se snažila vysvětlit v odpovědi výše (pro wikipedistu Gampe), proč pro mě byly v článku důležité. Děkuji za vysvětlení a radu. (Po.moc (diskuse) 29. 5. 2016, 17:39 (CEST))

Dobrý den, k úvodu článku bych měla ještě jedno řešení (s referencí), které předkládám k úvaze:

Křesťanská sakrální architektura vyrostla z pořeb prvních křesťanů setkávat se za účelem společných bohoslužeb věřících v boha Ježíše Krista. Tyto bohoslužby se konaly nejprve na otevřených prostranstvích, později v soukromých domech. S rozrůstajícím se společenstvím se začaly stavět stavby přímo určené k bohoslužbám.[1]

Cílem křesťanské sakrální architektury je snaha vyvolávat v lidech určité představy, citová hnutí a myšlenky, neboť prostřednictvím zvláštního prostoru sakrálních (posvátných) staveb se pokoušejí přiblížit se k božstvu. Každé náboženské společenství s vyhraněnou soustavou názorů a teorií mělo a má svou vlastní specifickou architekturu, která se díky použité symbolice stává jeho výrazem. Pro její hlubší pochopení je potřeba znát vůdčí, formativní ideje daného společenství.... atd. Zdraví --Janet11 (diskuse) 30. 5. 2016, 12:40 (CEST)

Dobrý den. Děkuji moc za Váš návrh, ale ne, radši bych to nechala tak, jak to je teď. Ta první věta je dost kostrbatá (navíc křesťanský Bůh není jenom Ježíš Kristus, to se mi zdá zavádějící - uctívají přece celou Trojici). Pár vět o raně křesťanské architektuře je v úvodu kapitoly "Starověk", je to podobně formulované jako zbytek Vašeho prvního odstavce a myslím, že je to v tom původním znění a umístění logičtější. Taky bych řekla, že tyto dva odstavce na sebe nenavazují tak hezky jako ty, které tam jsou teď. (Po.moc (diskuse) 30. 5. 2016, 14:44 (CEST))

To je naprosto v pořádku, byl to jen návrh (také se zajímám více o architekturu a v křesťanské nauce, přizám se, mám určité mezery). I proto jsem ráda za váš článek, který se této problematice podrobně věnuje. Zrovna jsem narazila na článek o typologii skarálních staveb a z toho vyplynula moje poznámka. Ale teď, když znovu čtu váš článek, souhlasím, že nejlépe bude ponechat stávající úvod. Přeji vám hodně úspěchů a odvahy do další práce na wikipedii i mimo ni. --Janet11 (diskuse) 30. 5. 2016, 15:31 (CEST)

Dobrý den, v návaznosti na výše uvedené doporučení (viz Wikipedista: Blahma, Vlout) jsem v oddílu Starověk - Evropa doplnila odkazy na ještě neexistující články (na české wiki). Takto by se mělo pokračovat i v dalším textu. Nelze směšovat odkaz na město ve kterém stavba stojí, případně osobu (světce), kterému je zasvěcena. Je potřeba uvést předpokládaný název článku, který bude věnován určité stavbě.

Chápu, že je pro vás těžké skloubit pravidla pro reference v kvalifikační (studentské) práci, kde se uvádějí třeba pod čarou nebo na konci práce, s pravidly platnými na wikipedii. Rozhodně vás nechci poučovat, ale osobně by mne velmi mrzelo, kdyby z důvodů formálních nedostatků nemohl článek, obsahově kvalitní, na české wikipedii zůstat.

Zdraví -- Janet11 (diskuse) 31. 5. 2016, 09:49 (CEST)

Děkuji za radu. Postupně to upravím. (Po.moc (diskuse) 31. 5. 2016, 19:05 (CEST))

Ještě k tomu směšování odkazů na město, ve kterém stavba stojí - většinou jde o stavby pro dané město významné, proto je jim v článku o tomto městě věnována pozornost (např. v kapitolách Historie města, Pamětihodnosti atd.), bývá tam popis stavby, její historie i fotografie, i když celý článek není věnován primárně té stavbě. Ale budiž, upravím to, když to vadí, a nechám ten odkaz jenom na město. (Po.moc (diskuse) 31. 5. 2016, 20:43 (CEST))

Dávám vám tip: Lze se odkazovat i na jednotlivé sekce článku, podle jejich nadpisu. Takže třeba Brno#Média vede přímo na sekci o brněnských médiích. Nevýhoda je, že pokud se ta sekce časem přejmenuje nebo spojí s jinou, přímé propojení se ztratí, nicméně odkaz dál bude funkční a povede aspoň na článek samý (nahoru). V praxi se to používá a pokud byste to mohla využít, tak jen do toho. --Blahma (diskuse) 31. 5. 2016, 23:33 (CEST)

Super, díky, zkusím to. (Po.moc (diskuse) 1. 6. 2016, 07:35 (CEST))

Ještě poznámka: vnitřní odkazy samozřejmě nemusíte dělat u všech staveb, jen u těch nejdůležitějsích, ostatní mohou zůstat ve formě prostého textu. -- Janet11

Zdravím a omlouvám se, že jsem vstoupila do článku a ještě jsem si nepřečetla další diskusní příspěvek. V závěru jsem opravila vaši editaci směřující v Pise na sekci Město a pamětihodnosti (trochu jste to přehodila). Jinak už do článku vstupovat nebudu, jste určitě na správné cestě a těším se na výsledek. A pokud, jak jste psala, práci ještě nepřijal váš vyučující, tak na wikipedii bude určitě v bezpečí :-) -- Janet11 (diskuse) 1. 6. 2016, 16:06 (CEST))

Nebylo by to po posledním doladění i k navržení jako článek měsíce, článek kategorie nebo podobná ocenění? David.Zbiral (diskuse) 1. 6. 2016, 21:12 (CEST)

Díky Vám všem za rady a pomoc, článek už mi vyučující přijal. Z článku jsem pak ještě podle výše uvedených rad smazala externí odkazy a nahradila jsem je odkazy červenými (pokud neexistuje článek na wikipedii) a taky jsem upravila kolize mezi odkazy na stavyby a města. Doplnila jsem kapitolu Související články s několika odkazy. Z mé strany považuji článek za hotový.(Po.moc (diskuse) 5. 6. 2016, 21:00 (CEST))

Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita

Faigl.ladislav

Nevím, zda se dostanu k plnohodnotné recenzi, ale několik rychlých postřehů:

• V textu nepoužíváme externí odkazy (viz WP:EO).

Myslela jsem, že už tam žádný není - našla jsem 2, smazala jsem je, tak snad už tam teď opravdu žádný nezbyl.(Po.moc (diskuse) 13. 6. 2016, 10:35 (CEST))

• Pro opakované odkazování na různé stránky jednoho zdroje (např. knihy) se citační šablona použije pouze jednou, doplní se do ní parametr „poznámky = Dále jen: XY“, kde XY může být buď autor nebo titul (ten se uvádí kurzívou). Na dalších místech, kde budete odkazovat na jiné stránky tohoto zdroje, nevyužívejte šablon, pište jen „XY, s. YZ.“ (viz WP:REF). Příklad naleznete třeba v článku Sára Aaronsohnová#Reference. --Faigl.ladislav (diskuse) 12. 6. 2016, 16:55 (CEST)

Zkusila jsem to u odkazů 2 a 3 - je to tak správně? Ale potřebovala bych poradit, jak mám udělat, aby v tom "Dále jen" ve 2. odkazu byl ten titul kurzívou? (Po.moc (diskuse) 13. 6. 2016, 10:35 (CEST))

Tak, nakonec se mi to povedlo, citace jsou upravené podle vašich připomínek. (Po.moc (diskuse) 13. 6. 2016, 14:27 (CEST))

Juandev

Dobrý den,

díky za článek v oblasti humanitních věd. Nejprve uvedu postřehy, které mi vytanou při běžném prolistování:

• chybí mi tam nějaký oddíl, který by se věnoval vymezení pojmu - možná tam je, ale není nazván tak, že by to bylo na první pohled jasné.
• KSA je nějaký termín? Já vím, že se to učí na škole, ale je to nějaký terminus technikus?
• moc obrázků vpravo, občas bych strčil i vlevo
• určitě by se dalo zapracovat na typografii, to znamená upravit seznami. Ale je otázka jestli tam ty seznamy vůbec musí být
• jsou tam špatné pomlčky
• otázka je, jestli takové čerpání z encyklopedické literatury, není jejich vytěžováním, tedy dle autorského zákona porušením autorských práv

Čtení:

• věta  V závorkách uvedené vysvětlení uvádí pouze nejčastější význam těchto symbolů, nikoliv jediný. by měla být uvena spíše v poznámce
• zbavil bych se složitých slov typu:  profánního, modulové,
• takže např. ten první výčet je tam tak jako znenadání, není nijak uveden. nevíme jestli se jedná o příklady, nebo nejvýznamější stavby. Až budeme vědět co to je, můžeme se dále odpíchnout a říci si, jak to encyklopedicky zapracovat.

--Juandev (diskuse) 20. 8. 2016, 20:50 (CEST)

Drobnosti

Vadí mi, že úvodní obrázek uvádí "nějakou" anonymní katedrálu v Praze. Snad má jméno? Celkově obsahuje článek absurdní množství červených odkazů. Obávám se že není v silách původní autorky všechny červené odkazy zamodřit alespoň pahýlem. Přece jen jde o dosti specializovanou tématiku. Uvedení jmen, která jsou dnes červenými odkazy, v běžném textu přece nijak neomezuje možnost následného zamodření. Z vlastní zkušenosti a úplně jiné oblasti vím, že červené odkazy skoro nikoho k zamodřování nemotivují. A jedna pecka: u Catedral Metropolitana, Rio de Janeiro je uvedeno, že má okna z umělé hmoty. To je co? Má plastová okna jako panelák? Navíc umělá hmota se neříká, to je šeredný germanismus (Kunststoff), když už tak plast. --Leotard (diskuse) 22. 8. 2016, 09:32 (CEST)