Diskuse:Julius Fučík

A co jeho stejnojmenný strýc - hudební skladatel proslulý svými vojenskými pochody? Taty to bude chtít nějak rozlišit... Miaow Miaow 16:33, 10. 4. 2005 (UTC)

No joo, to jsem, ale b-b. přesunu na J.F(spis). Díky Vrba 16:39, 10. 4. 2005 (UTC)

Já bych se nerad Fučíka zastával, ale rozhodně bych tam nechal, to že odmítla kritiku SSSR, protože některé Fučíkovi články nelze brát jako že by odmítl jakoukoli kritiku SSSR. Dokonce někde projevil i výhrady k názoru, že kritika má být soudružská a kladná, ale psal něco o tom, že by měla být věcná. Nicméně v době o které mluvíme odmítl kritiku stalinských procesů. Vrba 08:11, 30. 4. 2005 (UTC)

Julius Fučík

Myslím(a mám celkem i potvrzeno).že jeden z důvodů jeho glorifikace bylo to,že to byl hezký a sympatický (fotogenický)mladý muž-komunista.

Jistě, ale největší výhodou bylo, že byl mrtvý, byla jistota, že neudělá průser a nepostaví se na "špatnou" stranu, jako někteří jinak dobří komunisté :-)). Vrba 20:42, 17. 7. 2005 (UTC)

Odstranění textu

V kritikách divadelních i jiných vždy zásadně postupoval podle stranických direktiv a vlastní názor si nepřipouštěl. Nejlépe o tom svědčí "proměna" jeho postoje k inscenacím Divadla D, které vedl Emil František Burian. Když se Burian "opovážil" kritizoval moskevské procesy, v nichž sověti soudili avantgardního divadelníka Vsevoloda Mejercholda za umělecké "výstřelky". Fučíkův postoj k Burianovu dílu se rázem změnil o 180 stupňů - všechny jeho následné inscenace (Hamlet III., Evžen Oněgin, Utrpení mladého Werthera) byly náhle "vzdálené lidu a době"...

Není to pravda, např. názory J. F. nebyly na nacistické německo rozhodně nelze nazvat jako v souladu stranickou linii (pozdeji se linie zmenila), navíc nelze říci, že se slepě řídil stranickou direktivou vůči Déčku, protoze byl jednim z tech kdo tuto direktivu prosazovali. To, že nemám rád komunisty neznamená, že JF byl nemyslící kritik. Vrba 08:26, 30. 9. 2005 (UTC)

Upravy v »Reportazi psane na opratce«?

Co je uvedeno na http://www.spisovatele.cz/julius-fucik nevyzniva zrovna v tomhle smyslu. –– 84.227.212.181 22:07, 27. 3. 2008 (UTC)

Pokud vím, bylo vynecháno jen několik stránek, ale důležitých pro vyznění celého díla. Text na uvedeném odkazu je příliš nekonkrétní: „Zkoumání historických okolností vzniku Reportáže psané na oprátce i rukopisného originálu nezávislou komisí historiků potvrdilo autentičnost textu a vyvrátilo smyšlenky, které se kolem knihy v minulých letech nakupily.“ –-Jvs 10. 4. 2010, 09:40 (UTC)

Jef a Besi

A co dětské knihy napsané spolu se "Slívovou?" pod společným pseudonymem "Jef a Besi", které jsou doplněné výbornými ilustracemi a jsou naprosto báječné i dnes? Petr.Rorejs@seznam.cz

Fučíkovská legenda

Souhlasím se začleněním ozdrojovaných informací z Fučíkovské legendy do tohoto článku a smazáním Fučíkovské legendy. Je rozdíl mezi tím že byl legendou (což asi těžko někdo zpochybní) a že existuje encyklopedicky významný pojem Fučíkovská legenda. --Packa (diskuse) 18. 5. 2015, 11:55 (CEST)

@Packa:Sloučeno. --Valdemar (diskuse) 1. 8. 2016, 09:09 (CEST)

Chybějící zdroje

Proč je v tom článku tolik výroků bez uvedení zdroje? Úmysl? 217.196.113.155 14. 6. 2017, 12:14 (CEST)

mechanická zábrana znemožňující útěk

kde jste vzali ten nesmysl o mechanické zábraně zabraňující útěku? kde je alespoň jeden zdroj?

217.30.74.133 17. 6. 2017, 09:57 (CEST)Jiří

PKOJF

Stálo by jistě i za zmínku, že podle J.F. bylo přejmenováno pražské Výstaviště na Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) a během dlouhých desetiletí tohoto stavu se pod tímto jménem, resp. pod od něj odvozenými zkracujícími přezdívkami - především Fučikárna - vrylo do povědomí asi nejen Pražanú, souvislost s "donátorem" jména se přitom z tohoto povědomí do značné míry vytrácela. Se zmíněnou přezdívkou tak mnohdy, hlavně u pamětníkú, zústává dané zařízení (nesloužící konec koncú zdaleka jen výstavám) v povědomí do dnes. Za normalizace v 1970. letech byl před hlavním vstupem do areálu instalován pomník ve formě sochy J.F. na vysokém podstavci, který byl po sametové revoluci spolu s navrácením názvu "Výstaviště" opět odstraněn. -- 145.40.209.251 4. 10. 2023, 14:32 (CEST)

re anonym: Editujte s odvahou. Nezapomeňte na uvádění zdrojů (viz Wikipedie:Ověřitelnost).

Poznámka: asi by stálo za to obecně doplnit kapitolu Fučíkovská legenda o subkap. týkající se hmotných projevů od portrétu Maxe Švabinského přes filmy a divadlo po přejmenovávání ulic a institucí. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 4. 10. 2023, 16:22 (CEST)

Děkuji za povzbuzující výzvu :). Rád bych editoval, ale právě ověřitelné zdroje jsou tady múj největší problém. Mým osobním nejspolehlivějším zdrojem je vlastní paměť, která se sice jistě v těhle věcech shoduje se vzpomínkami jiných pamětníkú a dělá snad i na další čtenáře věrohodný dojem - potažmo vyrústal jsem v blízkosti PKOJFu - nárokúm Wikipedie v tomhle směru ale bohužel neodopvídá. Proto jsem ten text umístil jen do diskuse v naději, že se najde někdo, kdo bude v stavu ho odpovídajícími zdroji doplnit a vložit do článku. -- 145.40.209.251 5. 10. 2023, 04:54 (CEST)

Re anonym: Dobrý den, to častý problém, nepochopení principů vzniku Wikipedie. Samozřejmě, že pravdu máte, i já si pamatuji, jak se Výstaviště dlouhá léta jmenovalo. Ale prohlášení, že si něco pamatuji, nemá pro Wikipedii cenu, i když bývá pravdivé. Toto je případ jednoduchý, nic by se nestalo, kdyby poznámka o jménu PKOJF byla včleněna bez zdroje. Ale jsou případy problematičtější, kde je třeba tvrzení doložit.

Encyklopedické by bylo napsat, kdy k přejmenování došlo a kdy byl název zrušen a co dalšího neslo Fučíkovo jméno. To už je komplexnější činnost, chtělo by to uvést zdroje, aby nedošlo k omylu. Podívejte se na stránku Wikipedie:Ověřitelnost, tam o tom něco je. Julia Fučíka jsem si poznamenal, snad časem nezapomenu doplnit článek kapitolkou o tom, jak po něm bylo pojmenováváno kdeco, nejen Výstaviště (včetně uvedení zdrojů, odkud informace pocházejí). Zdraví--Svenkaj (diskuse) 5. 10. 2023, 16:38 (CEST)