Diskuse:Hvězdokupa Jesličky

Článek týdne

Tento článek byl v 35. týdnu 2021 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Recenze

Mirek256

• jak v ní mohou být bílí trpaslíci, když je stáří hvězdokupy 500 miliónů let?

Vyřešeno V článku je napsáno, že pochází z hvězd spektrální třídy B. Ve zdroji Claver 2001 se píše, že původní hmotnost hvězd, ze kterých tito trpaslíci vznikli, je kolem 3 hmotností Slunce, což odpovídá lehčím hvězdám typu B (B7 až B9). Těžší hvězdy typu B mají kratší život a explodují jako supernova (např. Rigel, 17 hmotností Slunce), ale pokud se lehčí hvězda typu B ve fázi rudého obra zbaví dostatečného množství hmoty odhozením svrchních vrstev, může z ní vzniknout bílý trpaslík.

• co na vzdálenost Gaia?

Vyřešeno Doplněno, díky za donucení k dohledání čerstvých údajů!

• bílý trpaslíky dále vysvětlen, ale opravdu jen půl miliardy let žije hvězda typu B, a neexploduje jako supernova?

Vyřešeno Viz výše.

• hnědý trpaslík - ve vzdálenosti 500 světelných let je vůbec vidíme, není to výběrový efekt?

Vyřešeno Nevím, co znamená výběrový efekt, ale 600 světelných let není tak velká vzdálenost, aby dalekohledy o průměru 3,5 a 5 metrů nedokázaly rozeznat objekt v pásmu, kde září nejvíc - u hnědého trpaslíka je to infračervené záření.

To je zatím vše.Mirek256 10. 3. 2019, 11:31 (CET)

Díky za recenzi. --Pepe357 (diskuse) 13. 3. 2019, 11:50 (CET)

Utar

Pozorování

• slušně tmavé – nějak odborněji, přesněji? dal jsem tam (prozatím?) „dostatečně tmavé“

Vyřešeno Ano, to je lepší encyklopedické vyjádření. Odborněji by to bylo uvedeno jednotkami Bortleovy stupnice, ale na to nemám zdroj.

• Při dokonale průzračné a tmavé obloze je za příhodných podmínek – co ještě dál za podmínky je krom tmy a průzračnosti potřeba?

Zamítnuto Zamítnuto. No tak těch faktorů je samozřejmě mnohem víc. Pokud si tu větu přečte nějaký nadšenec v obýváku a vyběhne na balkon, tak bude mít problém vůbec vidět hvězdokupu, natož nějaké hvězdy v ní. Adaptace oka na tmu, rušivé osvětlení, výška hvězdokupy nad obzorem, dále fyzická a psychická pohoda pozorovatele, jeho zkušenost, stáří, ostrost vidění. Opravdu to nejde všechno vypsat. Něco se o tom píše například zde: Vybavení doporučené pro astronomická pozorování

• zcela rozložit – termín? jak se to liší od rozložit na jednotlivé hvězdy?

Zamítnuto Zamítnuto. Je tím zdůrazněno, že objekt nejen přestane vypadat jako mlhovina, ale už jsou v něm vidět pouze hvězdy a žádná mlha. Termín je použit např. zde: Vesmír podle Messiera. Myslím, že další věta to dostatečně vysvětluje.

• Triedr 10x50 – odkaz? nebo odkaz na něco jako Typy triedrů? někde, kde bych se dozvěděl,čeho 10 a čeho 50 ten triedr má :D

Zamítnuto Zamítnuto. A co třeba zkusit přímo heslo Triedr? Tam je popsán typ 8x50. Ovšem je to pahýl a jistě by se dal vylepšit. V článku o hvězdokupě bych to nerozváděl.

• dalekohledem o průměru 150 mm – ač vidím, že se to vyskytuje i v dalších podobných článcích, není to příliš obecné? typ dalekohledu, průměr čeho a další parametry to mohou výrazně ovlivnit, ne? nebo je dalekohledový slang, v rámci nějž se ty další parametry neuvádějí?

Zamítnuto Zamítnuto. Správně by se mělo napsat „objektiv“, ale hovořit u amatérskými hvězdáři hojně používaného zrcadlového dalekohledu Newtonova uspořádání o objektivu mi přijde poněkud podivné, protože okulár a pozorovatel se nachází blíže k pozorovanému „objektu“ než „objektiv“. Článek o dalekohledech určuje jako základní parametry dalekohledu světelnost a zvětšení, ale např. zde jsou to průměr a ohnisková vzdálenost. Zvětšení totiž závisí na použitém okuláru a světelnost se vypočítá z ohniskové délky a čeho? No přece průměru! :-) Dalekohledy se obvykle vyrábí s průměrem zrcadla odstupňovaným v jednotlivých palcích (6 palců je asi 150 mm) a výrobce ani nezaručuje, že vyrobil zrcadlo o průměru PŘESNĚ 150 mm. Nechal bych to takto obecně napsané.

Složení

• Při pohledu očima je nejjasnějším členem – při pohledu něčím jiným je nejjasnější jiná hvězda? má to být, že je nejjasnější ve viditelném světle nebo co se tím myslí?

Vyřešeno Přesně tak, ale radši jsem to upravil.

• čtveřice hvězd šesté magnitudy – uvést jména těch čtyř hvězd, jsou-li nějaká významnější

Vyřešeno Významnější nejsou, ale pro úplnost dopsáno.

• Hmotové rozdělení – přidal jsem odkaz, má to nějaký jiný název?

Vyřešeno Anglicky Mass segregation, na wiki je článek pouze anglicky, italsky, rusky a čínsky. Tento nepříliš rozšířený pojem zatím nemá ustálenou podobu v češtině a dal by se krkolomně poprat jako přeuspořádání podle hmoty.

• takzvaném halu – Halo (hvězdokupa)? Galaktické halo je asi zas něco trochu jiného, tedy zastřešující Halo (astronomie)?

Otázka Halo neboli koróna. Spíš by se hodil rozcestník, kde by byl odkaz i na halové jevy, ale nevím, jestli jsou to encyklopedicky významné pojmy.

• neradiálně pulzuje – odkaz? poznámka?

Vyřešeno Přidána poznámka

Rentgenové pozorování a srovnání s Hyádami

• Výsledek tohoto výzkumu odporuje závěrům – jakým?

Vyřešeno Vysvětleno

• hmotové funkce – prostě průběh grafu hmotností? nebo lze i nějaký odkaz?

Vyřešeno Vysvětleno

• vrchol funkce – peak? maximum?

Vyřešeno Vrchol funkce je běžně používané označení toho, co se dá méně česky vyjádřit jako peak nebo maximum.

Poznámky

• 23,5°N vs. 23,5°S vs. +19° 50′ – v článku používat jeden styl

Vyřešeno Sjednoceno

Literatura

• ideálně upřesnit strany, kde hledat

Vyřešeno První knihu se mi podařilo vyřešit, ostatní lituji, nemám.

--18. 3. 2019, 00:14 (CET), Utar (diskuse)

Díky za recenzi! --Pepe357 (diskuse) 4. 4. 2019, 13:08 (CEST)

(Pozorování) Díky za ta vysvětlení, nechme to tedy takto.

(peak) Ano, takto je to lepší než původní „Vrchol funkce výskytu těchto hvězd má u Jesliček vrchol“.

Zbývá asi tedy už jen výhledově odkázat na nějaké obecné halo, které nebude vázané na Slunce či galaxie, to ale DČ nebrání. Ostatní připomínky již byly též odbaveny, i některé reference z úvodu byly posunuty do textu, uzavírám. --7. 4. 2019, 23:58 (CEST), Utar (diskuse)

Packa

Osobně mi hodně vadí to množství refů v úvodu. Úvod má být – zvlášť u delšího článku – shrnutím něčeho, co se podrobněji popisuje dál. Proto by refy měly být až ve vlastním textu, ne v úvodu, kde dost ztěžují čtení. Samozřejmě mohou být výjimky: třeba něco, co už moc nejde rozepsat dál. Nebo ti někdo "nadával" za nerefování v úvodu? --Packa (diskuse) 30. 3. 2019, 19:31 (CET)

Vyřešeno Počet zdrojů v odkazu zmenšen. Díky za upozornění. --Pepe357 (diskuse) 4. 4. 2019, 13:08 (CEST)