Diskuse:Budapešťské memorandum

Co to je memorandum[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 7 lety12 komentářů4 lidé v diskusi

Tento článek byl až do dneška napsán bez zohlednění některých encyklopedických zásad. Nehledě na problematický výběr zdrojů se dosavadní autoři pustili do posunování významu jednoho důležitého pojmu, zaběhnutého v mezinárodní politice a diplomacii. Memorandum neboli francouzsky aide-mémoire (česky: pomůcka pro paměť) není již podle své definice na 100 % závaznou mezinárodní smlouvou. Je to úmluva mezi státníky určitých zemí, která má de facto ne zcela závazný charakter. Smutným faktem je, že memoranda se dodržují do té doby, dokud se to jejich signatářům hodí. Samozřejmě by závazky vyplývající z přesného znění memoranda neměly být vědomě porušovány. Je však zjevné, že použitím této formy úmluvy si státy ponechávají určitý manévrovací prostor. Je to takříkajíc diplomatický trik. V případě budapešťského memoranda daného manévrovacího prostoru využívá v současné době Rusko. Otázku závaznosti tohoto memoranda ve všech jeho bodech lze diskutovat. Rusko neporušilo všechny body memoranda, ale vyložilo si memorandum po svém a anexí Krymu (kterou deklarovalo jako legální) ukázalo, že chce a je schopno využít ve svůj prospěch ty manévrovací prostory, které se mu naskýtají. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 11. 2016, 12:56 (CET)Odpovědět

Neozdrojované dojmy názorově zaujatého účtu. Anexe cizího území, napadení cizího státu, z toho se nelze refaktorizováno!--Cechblog (diskuse) 16. 11. 2016, 13:36 (CET)Odpovědět

Cechblogu, tady se nepřeme o to, co dělá nebo nedělá Rusko, ale o význam samotného slova a jeho výklad.--AnkaElektro (diskuse) 16. 11. 2016, 14:10 (CET)Odpovědět

Mimochodem Mezinárodní trestní soud označil ve své zprávě konflikt na Krymu za rusko-ukrajinskou válku, přičemž rozhodující pro posouzení byla okupace cizího území. --Palu (diskuse) 16. 11. 2016, 13:45 (CET)Odpovědět

Nechte toho, Cechblogu. Čtěte memorandum. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 11. 2016, 13:55 (CET)Odpovědět

Palu má pravdu, soud to uznal jako válečný konflikt, což ale ani tak neposunuje význam memoranda jako nezávazné dohody, jak kolega Zbrnajsem upřesnil. To je oč tu běží.--AnkaElektro (diskuse) 16. 11. 2016, 14:10 (CET)Odpovědět

Závaznost samozřejmě ne, porušení ale ano. --Palu (diskuse) 16. 11. 2016, 14:13 (CET)Odpovědět

Vladimir Putin dnes podepsal rozkaz, aby se Rusko stáhlo z Mezinárodního trestního soudu (ICC), poté co tento soud rozhodnul, že Rusko je ve válečném konfliktu s Ukrajinou.[1]--Cechblog (diskuse) 16. 11. 2016, 14:48 (CET)Odpovědět

Je naprosto fantastické, Cechblogu, jak Vy čtete zdroje, které sám citujete. The Independent píše, že důvodem stažení se Ruska z Haagu je Sýrie, a ne Ukrajina. Jiné zdroje mluví o haagských obviněních Ruska kvůli Jižní Osetii. Odvykněte si ty desinterpretace, prosím. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 11. 2016, 15:44 (CET)Odpovědět

Já tedy pro Cechblogovo tvrzení oporu vidím. --Palu (diskuse) 16. 11. 2016, 15:47 (CET)Odpovědět

Kolego Palu, ve zdroji, který jste uvedl, je doslovně napsáno Patrně tak reagoval na úterní rozhodnutí ICC charakterizovat vzhledem k situaci na Krymu vztah Ruska a Ukrajiny jako válečný. Už jen slovo patrně je neklamnou známkou toho, že jde o doměnku, nikoliv o fakt. Vzhledem k tomu, že jiná světová média podávají jiné zprávy, zatím bych to nechal být, dokud nebude z ruské strany nějaké oficiálnější stanovisko.--AnkaElektro (diskuse) 16. 11. 2016, 16:14 (CET)Odpovědět

Vidíte tu oporu ale jinde, Palu, ne v tom zdroji, který Cechblog citoval.

Krom toho je tu nutno poukázat na další okolnosti. V článku o Mezinárodním trestním soudu na en:wiki je napsáno, kdo všechno se na něm nepodílí a tedy nemá právní závazky vůči tomuto soudu. Poté, co se Rusko k tomu přidalo, stojí všechny tři dnešní nukleární supervelmoci mimo tento soud, tedy USA, Rusko a Čína. K tomu i Indie a Izrael. Přečtěte si to tady, Cechblogu:

Three signatory states — Israel, Sudan and the United States — have informed the UN Secretary General that they no longer intend to become states parties and, as such, have no legal obligations arising from their former representatives' signature of the Statute.[20][22] 41 United Nations member states[19] have neither signed nor acceded to the Rome Statute; some of them, including China and India, are critical of the Court.[23][24] Ukraine, a non-ratifying signatory, has accepted the Court's jurisdiction for a period starting in 2013.[25]

Celkově prosím nechme článek o budapešťském memorandu v tom vyváženém stavu, v jakém je teď. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 11. 2016, 15:58 (CET)Odpovědět