Diskuse:Termodynamika

Oddíl Veličiny

uvádí pouze vybrané 4 (pravda, nejběžnější) termodynamické potenciály, formule pro vnitřní energii není obecná (platí jen pro systémy schopné konat pouze objemovou práci). Pominuty jsou další důležité termodynamické veličiny, zejména teplota, teplo, entropie. Tabulku odstraňuji a nahrazuji komentovaným výčtem s wikiodkazy. Petr Karel 9. 11. 2011, 09:34 (UTC)

Recenze – Petr Karel

Protože Limojoe požádal o recenzi, pokouším se v následujících bodech sdělit svůj názor na stávající podobu článku:

K úvodu

• Drobnost: Sadi Carnota – v češtině správně skloňujeme i křestní jména (tedy „Sadiho“)
• Drobnost: První uvedení lorda Kelvina by mělo obsahovat i rodné, zvlášť když do sněmovny lordů byl zvolen až v roce 1892, kdy už měl významné objevy v termodynamice dávno za sebou (tedy např. „William Thomson, pozdější lord Kelvin“, nebo jen „William Thomson“)
• Úvod bych doplnil ještě o vliv na další vývoj fyziky (např. „Použití termodynamických metod na elektromagnetické záření odhalilo slabiny tehdejšího poznání („ultrafialová katastrofa“) a iniciovalo vznik nového oboru – kvantové fyziky.“) a shrnutí aplikovatelnosti termodynamiky v jiných oborech (např. „Termodynamika našla uplatnění nejen v přírodních vědách (termochemie, meteorologie a klimatologie), ale i v mnoha technických oborech. Umožnila zdokonalení tepelných strojů a tím i revoluci v ekonomice a životním stylu ve 2. polovině 19. století.“) Oddíly o členění oboru a o základních zákonech snad mohou zůstat v úvodu nezmíněny.

Ke členění

• Dal bych přednost pořadí oddílů, ve kterém by oddíly o vlastní termodynamice (1., 3., 4.) předcházely oddílu o jejích aplikacích (2.), ale netrvám na tom

Obecný úvod

• První odstavec je výtečný. Snad jen u poslední věty bych byl obecnější a nemluvil jen o stavu látky („Stav látky (či obecnější termodynamické soustavy zahrnující např. i elektromagnetické pole) se popisuje…“). Ještě by to chtělo větu o termodynamických dějích a jejich trendech (zejména v nerovnovážné termodynamice si se stavovými veličinami nevystačíme).
  • Druhý odstavec se mi moc nelíbí. Uvádí jen jeden obor, který navíc nespadá do těch „nejfundamentálnějších“ (energetika, teorie vratných dějů, teorie nevratnosti a entropie, …termodynamika fázových přeměn, termodynamika záření…). Doporučuji buď doplnit nebo vypustit.

Historie

• Nemám nezávislé podklady pro posouzení správnosti, zejména u letopočtů, proto důvěřuji autorům.
• Je potřeba konkretizovat větu „V roce 1853 objevil s Joulem jev, který dnes nese jejich jména“ a doplnit wikiodkaz (aspoň červený, i když NČ by si zasloužil odkaz zamodřený přinejmenším pahýlem, např. dle enwiki). Zdaleka ne každému je Joulův-Thomsonův jev známý.
• ! Co se míní Thomsonovým jevem z r. 1856? Wikiodkaz je na termoelektrický jev (navíc ovšem odlišný, než uvádí např. Horák, Krupka, či článek teplota) – ale ten určitě není základem teorie nevratných procesů, jak se praví v pokračování věty. Nutno vyjasnit a opravit.
• chybný wikiodkaz na termodynamický potenciál

Etymologie

Nedokážu posoudit faktickou správnost. Formalita: u řeckých slov a jejich přepisů latinkou by bylo vhodné jednu z variant dát do závorek, nebo tyto varianty oddělit čárkou

Aplikace termodynamiky

• Druhá věta by si zasloužila trochu encyklopedičtější formulaci
• Drobnost: efektivní stroj -> prakticky využitelný stroj
• Drobnost: „v téže době se datuje vznik i pro…“ (vylepšit „novinářskou“ češtinu); následující slovosled by měl být: pro spalovací motory zážehové (Otto) i vznětové (Diesel)
• Drobnost: „v neposlední řadě“ dvakrát v jedné odrážce – raději zredukovat
• Drobnost: „transdukce signálu“ změnit na srozumitelnější a olinkované „buněčná signalizace“
• Jak je termodynamika významná pro pochopení genové replikace (když už enzymatickou katalýzu máme uvedenou zvlášť)? Co spíš uvést buněčné dýchání a fotosyntézu?
• „předpověď bouřek, hurikánů a tropických cyklónů“ – upravit na „předpověď bouřek a tropických cyklón“ (tropická cyklóna je obecný název meteorologického jevu lokálně nazývaného hurikán, cyklón, tajfun apod.)

Rovnovážná a nerovnovážní termodynamika

• Chybný wikiodkaz kruhem u rovnovážné termodynamiky
• „Rovnovážná termodynamika se zabývá se studiem termodynamických systémů blízko rovnovážného stavu“ – upravit. Rovnovážná termodynamika si postuluje, že systém jsou (přinejmenším na začátku a na konci daného děje) přímo ve stavu termodynamické rovnováhy. S „blízkostí“ je potřeba zacházet opatrně – znamená něco jiného v nerovnovážné termodynamice.
• „…závislost zobecněných termodynamických toků na silách“ -> na zobecněných silách
• „stavy systému vzdálenému od rovnováhy nebo systému v silně nerovnovážném stavu“ -> „stavy systému vzdáleného od termodynamické rovnováhy“

Mikro a makrohled

(je to vůbec česky? - přeformulovat nadpis)

Je to lepší?

Termochemie

Zařazení v oddílu Členění termodynamiky je silně nesystematické. Nejraději bych ji viděl v samostatném článku (pahýlu)

Základní zákony termodynamiky

• Nehodlám se pouštět do názvoslovných debat, zda je lepší říkat hlavní věta, zákon či princip termodynamiky (je mi to jedno, ani jedna varianta mě nepobuřuje, ale viděl jsem nedávno některé editace, zastávající silně vyhraněný postoj)
• ! Formulace nulté věty se potácí mezi obecným a speciálním. Tepelný kontakt či termodynamická rovnováha může být nastolena nejen vedením, ale např. zářením, proto rozhodně vypustit „s tepelně vodivými stěnami“. Slušelo by udělat wikiodkaz na samostatný článek (pahýl), který by shrnoval variantní formulace (jedna např. v článku teplota)

  P.S.: Tak jsem trochu brouzdal a ejhle - ten článek už tu máme. Petr Karel (diskuse) 21. 3. 2012, 08:52 (UTC)

• ! Formulace první věty je otřesná: směšuje několik fyzikálně čistých formulací, je češtinářsky velmi neobratná a obsahuje i hrubé chyby
• ! I u druhé věty není formulace šťastná (jsou různé způsoby, jak axiomaticky budovat termodynamiku či zavést entropii; podstata druhé věty lze vyjádřit jednodušeji a výstižněji; směšuje několik fyzikálně čistých formulací)
• ! Ani třetí věta nezůstává pozadu: Namísto obecné termodynamické formulace uvádí (navíc nepřesně) důsledek, tedy že lze pro speciální druh systému postulovat, že entropie je nulová (obecná formulace mluví o změnách entropie, ne o její absolutní hodnotě, a nepotřebuje se omezovat na krystalickou látku).
• Celý oddíl je tedy nutno zásadně přepracovat; ve stávající podobě by na DČ neměl nárok. (Zdrojem problémů je zdrojování referencí, která se zabývá speciálním případem (termodynamika materiálů) a obecné termodynamické věty neformuluje, ale komentuje pro své účely.)

Důležité veličiny

O.K., jen upravit odkaz (Gibbsova volná energie) a odčervenit Chemický potenciál aspoň stručným pahýlem (např. dle enwiki)

Reference

Nechápu, proč některé reference obsahují závorku (čeština). Domníval jsem se, že u českých referencích se daný údaj neuvádí, a když, tak ve tvaru (česky). Týká se i následujícího oddílu Literatura.

Literatura

**Proč jsou ke jménům autorů udělány wikiodkazy – neřekl bych, že se (prozatím) jedná o encyklopedicky významné osoby, navíc červených odkazů by v DČ mělo být minimum

• • V českém prostředí by stály za doplnění následující publikace
    • Moore W. J.: Fyzikální chemie, 1. vydání. SNTL, Praha 1981 (velmi solidně zpracované termodynamické kapitoly, na úrovni úvodního VŠ kursu, navíc obsaženo mnoho okrajových aplikací termodynamiky v chemii, pevných látkách apod.
    • Svoboda E., Bakule R.: Molekulová fyzika, 1. vydání, Academia, Praha 1992, ISBN 80-200-0025-9 (kvalitní úvodní vysokoškolský kurs ve stručnějším zpracování, směšuje obecnou termodynamiku s kinetickou teorií – dobré pro názorné pochopení, horší pro ilustraci obecné termodynamiky)
    • Kvasnica J.: Termodynamika, 1. vydání. SNTL, Praha 1965 (zdánlivě stará ale nikoli zastaralá publikace teoretické termodynamiky se systematickým výkladem a širokým záběrem, asi neexistuje podobně systematická česká monografie o termodynamice; nevýhodou může být pro někoho zastaralý systém jednotek)

Související články

• nevhodná velká písmena ve výčtech,
• překlepy (Mariottov, zachovaní, Poisonova),
• opakování (termodynamický systém = termodynamická soustava, skupenská přeměna má odkaz na fázový přechod, stejně jako fázová přeměna),
• pozor na slova „zákony“, „konstanty“ („Poissonova konstanta už podle normy není „konstanta“)
• šíření tepla je termokinetika, ne termodynamika
• veličiny také raději zredukovat na podstatné (proč tepelná roztažnost?, proč aktivita (chemie), navíc s chybným odkazem na rozcestník…)

Co mi chybí

• Oddíl věnovaný termodynamické soustavě, jejích stavech, termodynamických procesech a o termodynamické rovnováze (vše je např. v článku na enwiki) – my máme něco ve zvlášť článcích, ale jako jeden oddíl by to mělo být i v článku Termodynamika a sice před základními zákony, aby bylo jasné, jaké věci termodynamika studuje
• Nemyslím, že je nutné pro DČ mít oddíl věnovaný axiomatizaci termodynamiky, ale potěšil by mě

Závěr

Před přihlášením k recenzi Limojoe pravděpodobně nepročetl důkladněji všechny oddíly, sotva by mu unikly mnohé formální, ale zjevné nedostatky. Některé další faktické připomínky jsou uvedeny výše, za nejdůležitější považuji 2 zásadní neformální nedostatky:

• absenci oddílu věnovanému popisu vlastního předmětu studia termodynamiky – termodynamickému systému a dějům v něm probíhajícím,
• velmi neuspokojivé zpracování oddílu o termodynamických zákonech.

Dobré by bylo i odčervenění některých důležitých wikiodkazů a početnější refování. U DČ je také zvýšenou měrou dbát o pojmovou správnost a o formální náležitosti.

Doufám, že jsou mé připomínky jakž takž srozumitelné, kdyžtak mě upozorněte zde nebo na mé diskusní stránce. Hodně elánu k dotažení článku do podoby DČ přeje Petr Karel (diskuse) 20. 3. 2012, 16:03 (UTC).

Díky za připomínky budu postupně odškrtávat ve Vašem seznamu pro přehlednost. --Limojoe (diskuse) 21. 3. 2012, 23:28 (UTC)

Malá "recenze"

Opravil jsem pár překlepů a neobratností a mám několik poznámek:

• „Historie“ by měla začínat Carnotem
• „pojem kruhových (1854), nevratných procesů“ - to vypadá, jako kdyby to byla synonyma, což asi nejsou?
• řecká dynamis je v základním významu moc i síla (F. Lepař, Nehomérovský slovník řecko-český. Reprint: Praha, Rezek 2008, str. 310).
• „je-li zájmem jejich složení“ - nesrozumitelné
• „dqSTδ ≥ 0“ - vyložit, opravit?

Zdraví --Sokoljan (diskuse) 17. 7. 2012, 15:43 (UTC)

Škrtnuté věci jsou zapracované. Díky za recenzi.--Limojoe (diskuse) 2. 8. 2012, 08:31 (UTC)

Externí odkazy či reference byly změněny (září 2018)

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 1 externí odkazy či reference na stránce Termodynamika. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

• Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20090430200028/http://www.ent.ohiou.edu/~thermo/ do http://www.ent.ohiou.edu/~thermo/

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 5. 9. 2018, 19:23 (CEST)

Doplněna znění zákonů a citace

Doplnil jsem pro přehlednost znění td. zákonů a citace, zejména výstižnou a málo známou formulaci 3. td. zákona od G. Falka (1959). Časem v tomto ohledu doplním i jednotlivé zákony. --JOb (diskuse) 20. 11. 2018, 01:03 (CET)