Disk z Nebry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Disk z Nebry
1600 Himmelsscheibe von Nebra sky disk anagoria.jpg
Základní informace
Vznik 1600 př. n. l.
Vlastnosti
Medium bronz
patina
zlato
Umístění
Umístění Sasko-anhaltské zemské archeologické muzeum
Status
Památkový status Paměť světa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Disk z Nebry je velmi dobře zachovaný bronzový kotouč o průměru asi 32 cm se zlatými inkrustacemi Slunce, Měsíce a hvězd, který pochází ze starší doby bronzové, patrně ze 16. století př. n. l.. Byl součástí pokladu, nalezeného roku 1999 poblíž městečka Nebra (Sasko-Anhaltsko), asi 60 km západně od Lipska. Je to nejstarší známé zobrazení oblohy a jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů poslední doby. Poskytuje také nový náhled na astronomické znalosti a techniky té doby.

Od roku 2002 je disk exponátem Sasko-anhaltského zemského archeologického muzea (Landesmuseum für Vorgeschichte Sachsen-Anhalt) v Halle.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Bronzová zhruba kruhová deska o průměru asi 32 cm, uprostřed 4,5 mm a na kraji 1,7 mm silná, váží asi 2 kg. Materiál, slitina mědi a asi 2,5 % cínu, pochází z okolí Salzburgu (Rakousko). Na zoxidovaný zelený povrch jsou přitepány zlaté inkrustace, znázorňující patrně sluneční kotouč, měsíční srpek a 30 malých kotoučků, z nichž sedm patrně znázorňuje Plejády. Kromě toho byl stejnou technikou dole znázorněn jakýsi oblouk a na protilehlých okrajích dva zhruba stejné segmenty (levý segment dnes chybí). Zlato pochází patrně ze Sedmihradska. Okraj desky je pravidelně perforován 40 otvory o průměru asi 3 mm.

Nález[editovat | editovat zdroj]

Deska byla součástí pokladu, který kromě ní obsahoval bronzové meče, sekery, dláto a zlomky spirálovitých náramků. Nepatrný kousek březové kůry, uvízlý na jednom z mečů, byl radiokarbonovou metodou datován do 16. století př. n. l. Poklad objevili hledači pokladů v červnu 1999 a snažili se jej prodat na černém trhu. Pracovníci muzea v Halle se o nálezu dozvěděli a po dobrodružném pátrání poklad získali. Poprvé byl publikován roku 2002. Po důkladném zkoumání, na němž se podíleli archeologové, chemici i kriminalisté několika zemí, se podařilo doložit, že jednotlivé předměty pokladu pocházejí z téhož místa (vrch Mittelberg v pohoří Ziegelrodský les, odkud pochází mnoho archeologických nálezů) a byly uloženy ve stejnou dobu. Bronz všech předmětů vykazuje podobné složení.

Historie disku[editovat | editovat zdroj]

Podrobné zkoumání ukázalo, že před uložením prošel disk několika proměnami. Vzhledem k tomu vědci předpokládají, že byl původně vyroben někdy mezi roky 2100 př. n. l. a 1700 př. n. l..

  • V prvé fázi nesl jen inkrustované Slunce (nebo úplněk?), Měsíc a hvězdy a nebyl na okraji perforován.
  • Ve druhé fázi přibyly oba segmenty na okraji desky, o nichž se soudí, že sloužily k určování roční doby, slunovratů a rovnodenností. Když se deska správně orientovala na blízký vrcholek Brocken, určoval segment rozptyl možné polohy východu a západu Slunce (82 stupňů) a dalo se tedy podle něho zjistit, jak se blíží slunovrat nebo rovnodennost. Pokud tato domněnka platí, plnila by deska podobnou úlohu jako patrně některé kamenné stavby ze starších dob.
  • Ve třetí fázi přibyl dolní oblouk, jehož smysl není patrný. Někteří soudí, že by mohl znázorňovat „sluneční bárku“, jak je známa z jiných oblastí. Pravděpodobnější ovšem je, že se jedná o Mléčnou dráhu.
  • Konečně dostala deska perforace na okraji, které snad sloužily k upevnění nebo přišití.

Materiál (zlato) jednotlivých fází vykazuje rozdílné složení.

Účel a význam disku[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od dalších předmětů, mečů a seker, které odpovídají jiným nálezům z této doby a prostředí (tzv. Únětické kultury), astronomický disk z Nebry je zcela jedinečný a není tedy snadné zjistit, k čemu sloužil. Britský archeolog Harrison zpočátku dokonce pochyboval o jeho pravosti. Překvapivá je jak technická dokonalost provedení, tak i prostota tvarů. Je-li výklad druhé fáze správný, svědčí o nečekané vyspělosti astronomických znalostí, jaké se v této době dají doložit snad jen ve starověkém Egyptě a Babylonii. Na druhé straně původní podoba tomuto účelu nesloužila a o určení lze jen spekulovat. Toho se ihned ujali různí lovci záhad a senzací. Vědci se shodují jen v tom, že disk není import, nýbrž že byl vyroben někde ve Střední Evropě a že patrně sloužil rituálním a reprezentačním účelům.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • (německy) Ute Kaufholz: Sonne, Mond und Sterne – Das Geheimnis der Himmelsscheibe, Anderbeck, Anderbeck 2004, ISBN 3-937751-05-X
  • (německy) Harald Meller: Die Himmelsscheibe von Nebra – ein frühbronzezeitlicher Fund von außergewöhnlicher Bedeutung, Archäologie in Sachsen-Anhalt 1/2002, str. 7-20
  • (německy) Wolfhard Schlosser: Zur astronomischen Deutung der Himmelsscheibe vom Nebra, Archäologie in Sachsen-Anhalt 1/2002, str. 20-23
  • (německy) Frank Hagen von Liegnitz: Die Sonnenfrau, WeserStrom Genossenschaft, Brémy 2002
  • (německy) Harald Meller a kolektiv: Der geschmiedete Himmel – Die weite Welt im Herzen Europas vor 3600 Jahren, Theiss-Verlag, Stuttgart 2004, ISBN 3-8062-1907-9
  • (německy) National Geographic Deutschland 1/2004, str. 38-61
  • (německy) Uwe Reichert: Der geschmiedete Himmel, Spektrum der Wissenschaft 11/2004, str. 52-59
  • (německy) Der Sternenkult der Ur-Germanen, Der Spiegel 48/2002
  • (německy) Ernst Pernicka, Christian-Heinrich Wunderlich: Naturwissenschaftliche Untersuchungen an den Funden von Nebra, Archäologie in Sachsen-Anhalt 1/2002, str. 24-29

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]