Dionysio Miseroni
| Dionysio Miseroni | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 1607 Praha |
| Úmrtí | 1661 (ve věku 53–54 let) Vídeň |
| Povolání | umělec |
| Děti | Ferdinand Eusebius Miseroni |
| Rodiče | Oktavián Miseroni z Lisonu |
| Rod | Miseroniové z Lisonu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dionysio Miseroni (počeštěně též Dionýz Misiron, 1607, Praha – 29. června 1661, Praha[1]) byl český glyptik, brusič a fasér drahých kamenů, po otci původem z italského rodu Miseroniů, po matce Čech.
Život a činnost[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Praze do rodiny zlatníka a glyptika Ottavia Miseroniho, kterého z Itálie povolal do svých služeb císař Rudolf. Vyučil se v dílně svého otce, po němž převzal správu uměleckých sbírek císaře Rudolfa II. a vedení brusičské dílny s Císařským mlýnem v Bubenči. Kromě toho byl šacmajstrem,(něm. der Schatzmeister) tedy přísežným znalcem, oceňujícím drahokamy; s drahokamy také obchodoval.
Jako správce pokladnice na Pražském hradě v roce 1648 švédskému generálu Königsmarkovi vydal klíče, ale většinu artefaktů stihl před lupiči včas ukrýt. Byl kvůli této aféře vyslýchán, ale poté, co se ukryté klenoty našly, z obvinění očištěn[2] V roce 1653 byl za své postoje a zásluhy povýšen do českého rytířského stavu. Po smrti císaře Ferdinanda III., jemuž roku 1641 zhotovil raritní smaragdovou nádobku na balzám, se z Vídně vrátil do Prahy, kde zemřel a 1. července 1661 byl pohřben v kostele sv. Marie Magdalény na Malé Straně[1], tj. v dnešní vstupní hale Českého muzea hudby. V otcově odkazu pokračoval Dionysiův druhý syn Ferdinand Eusebius Miseroni.
Skupinový portrét[editovat | editovat zdroj]
Dionýsia Miseroniho jako čtyřicetiletého otce rodiny s druhou manželkou Marií Majorovou z Grosenau a dětmi zachytil Karel Škréta okolo roku 1653 na rozměrném plátně Podobizna řezáče drahokamů Dionysia Miseroniho a jeho rodiny, kde jsou kromě členů rodiny zachyceny v pozadí také těžké brusy poháněné mlýnskými koly a některá Miseroniho díla (včetně Pyramidy). Z Miseroniových kamenů provedla jeho nebo Castrucciho mozaikářská dílna Škrétův erb technikou florentské mozaiky.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Vzniklo v období pozdního manýrismu s vlivy raného baroka. Zahrnuje především luxusní nádobí pro světské stolování, řezané z horského křišťálu, z českého křišťálového skla, jaspisu či topasu, také oltáříky nebo šperky. Důležité byly konvice a věžovité vázy z broušeného horského křišťálu, s vázami je u regálu vyobrazen jeho syn Eusebio na rodinném portrétu (typ Pyramida); většina klenotů se s císařskou klenotnicí Habsburků dostala do Vídně a jsou tam vystaveny v Uměleckohistorickém muzeu. Brousil a řezal také poháry, číše a misky vykládal své nádoby českými granáty ve zlatých montážích.
- Nádobka na balzám nebo slánka, řezaný smaragd, zlatá mmontáž, Kunsthistorisches Museum Vídeň
- Vázy z horského křišťálu ve formě pyramidy, Kunsthistorisches Museum Vídeň
- Křestní souprava mísy a konvice, lapis lazuli, Kunsthistorisches Museum Vídeň
- Pár oltářních váz s tulipány, achát, jaspis a topas, ucha stříbrný filigrán, Kunsthistorisches Museum Vídeň
- Miska na nožce s figurkou tritona, jaspis, bílý email a zlato; Walters Art Museum Baltimore
- Přívěsky s kamejí ve zlatém rámečku
Při opravách Pražského hradu Miseroni působil také jako císařský inspektor, což byl stavební dozor, například roku 1642 při stavbě nové hradní kaple v obydlí císařovny.[3] O životě a díle Dionýsia Miseroniho se dochovaly bohaté archivní prameny, které ještě nebyly kompletně zhodnoceny.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Stanislav Urban, Řezáči drahých kamenů. UPM Praha 1976, s. 90–95.
- Eliška Fučíková, Beket Bukovinská, Ivan Muchka: Umění na dvoře Rudolfa II.. Odeon Praha 1991
- Rudolf Distelberger, Manfred-Leithe-Jaspers: The Kunsthistorisches Museum in Vienna, the imperial and ecclesiastic Treasury. Vienna 1997, p. 7.
- Dana Stehlíková, Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví. Libri Praha 2003, s.308–309.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dionysio Miseroni na Wikimedia Commons - Podobizna řezáče drahokamů Dionysia Miseroniho a jeho rodiny na db.skreta.cz
- Miseroniové z Lisonu Archivováno 14. 6. 2018 na Wayback Machine.
