Přeskočit na obsah

Digitální demence

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Digitální demence je moderní označení pro poruchy v poznávání a snížení mentálních schopností, způsobené dlouhodobou závislostí na digitálních médiích, zejména na počítačích, tabletech a chytrých mobilních telefonech. Týká se to i nadměrného sledování televize. Jedná se např. o závady soustředění pozornosti, závady samostatného myšlení nebo o postupnou ztrátu každodenních vzorců chování a schopnosti zapamatovat si některé důležité detaily používané v běžném životě.[1]

Původ pojmu

[editovat | editovat zdroj]
Dr. Manfred Spitzer, autor knihy Digitální demence

Termín digitální demence se objevil v roce 2007 v práci jihokorejských vědců, kteří spojili ztrátu schopnosti zapamatovat si různá přístupová hesla a telefonní čísla s intenzívním užíváním mobilních telefonů a malých kapesních počítačů typu PDA.[2][3] Tímto problémem se zabývali i mnozí jiní[4] a zpopularizoval jej zejména německý neurolog a psychiatr Manfred Spitzer, když v roce 2012 vydal svou knihu Digitale Demenz. Wie wir uns und unsere Kinder um den Verstand bringen. Ta byla brzy na to přeložena do různých jazyků včetně češtiny.[5]

Kniha vyvolala velký ohlas a je jí věnována celá řada recenzí, a to i českých.[6][7][8][9][10] Spitzer je kritikem současné digitalizace společnosti. Tvrdí např.: "Steve Jobs a Bill Gates neměli iPad v pěti a laptop v sedmi. Kdyby je tenkrát měli, nic by nikdy nevymysleli."[11] Mentální úpadek těch, kteří se více než na svůj mozek spoléhají na digitální technické prostředky, demonstruje na řidičích, kteří se spoléhají výhradně na navigace GPS a ochabují tak svůj orientační smysl. Něco podobného potvrzují i výsledky výzkumu pracovníků Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech.[12] Ti zjistili, že chodci, kteří pro svou orientaci používali chytré brýle s navigací GPS, vykazovali již po třech měsících sníženou míru konektivity hipokampů s jinými oblastmi mozku. (Hipokampus je součástí velkého mozku a hraje významnou úlohu při prostorové orientaci.) Povrchní zpracování informací snižuje také schopnost kritického myšlení a s ním související vyhledávání relevantních informací a jejich hodnocení.[13]

Spitzerovy úvahy o digitální demenci vyvolávají vedle souhlasných hodnocení také kritické reakce.[14] Spitzer je přesvědčivý zejména tam, kde se uplatňuje jako odborník – neurolog. Věrohodné je třeba jeho vysvětlení, jak se rozvíjí mozek, když navazujeme sociální vztahy. Když však kritizuje videohry (zejména násilné) a sociální sítě, dopouští se paušálních odsudků.[15][16] Se Spitzerovými závěry je rovněž v rozporu Flynnův efekt. Americký politolog a ekonom James Flynn totiž tvrdí, že inteligence populace v industriální společnosti měřená pomocí IQ od počátku 20. století trvale roste. Problémem může být jednak to, že Spitzer vidí kauzální souvislosti i tam, kde se může jednat o pouhou náhodnou korelaci některých jevů, a další otázkou je, jak inteligenci definujeme a jak ji měříme.[17]


  1. Pojem digitální demence ve slovníku cizích slov ABZ.cz [online]. Dostupné online. 
  2. SOMMER, Michael. What exactly is “digital dementia”? [online]. Helsinky: Elm (European Lifelong Learning Magazine; ISSN 2489-5865, 28. 09. 2015. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-16. 
  3. CHUNG-A, Park. Digital Dementia Troubles Young Generation [online]. The Korea Times, 8. 6. 2007. Dostupné online. 
  4. CARR, Nicholas. Is Google Making Us Stupid? What the Internet is doing to our brains. [online]. The Atlantic, July/August 2008 Issue. Dostupné online. 
  5. SPITZER, Manfred. Digitální demence. První. vyd. Brno: Host – vydavatelství, s.r.o., 2014. 343 s. 
  6. NOVAK, Eva. Kniha Digitální demence Manfreda Spitzera [online]. Český rozhlas Vltava, Mozaika, 4. 10. 2012. Dostupné online. 
  7. ŘEZNÍČEK, Václav. Digitální demence [online]. Acta Informatica Pragensia, 2013. S. 125–127. Dostupné online. DOI 10.18267/j.aip.40 Sekce /. 
  8. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Digitální média – pomáhají nebo škodí?. Rodinné listy. Červen 2014, s. 33–34. Dostupné online. 
  9. TESAŘÍK, Bohumil. Jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum [online]. Matematika - fyzika – informatika, Vol. 24 (2015). S. 239 – 240. Dostupné online. 
  10. CÍLEK, Václav. Digitální demence: zranitelné děti, chudí i nejistí [online]. Dostupné online. 
  11. SPITZER, Manfred. Proměny světa - rozhovory 50 osobností. Edice Echo.. Rozhovor D. Kaisera s prof. Spitzerem na univerzitní klinice v Ulmu v červnu 2014: "Digitální demence je duševní úpadek zaviněný digitálními médii": Echo Media, a. s., 2021. 589 s. ISBN 978-80-907406-5-5. S. 147–157. 
  12. FAJNEROVÁ, Iveta, et al. Could Prolonged Usage of GPS Navigation Implemented in Augmented Reality Smart Glasses Affect Hippocampal Functional Connectivity?. S. 10 pages. BioMed Research International [online]. 13. June 2018. S. 10 pages. Article ID 2716134. Dostupné online. 
  13. DOMANJA, Jindřich. Výuka (základů) informatiky na vysokých školách v ČR [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky, 2015. Dostupné online. 
  14. APPEL, Markus; SCHREINER, Constanze. Leben in einer digitalen Welt: Wissenschaftliche Befundlage und problematische Fehlschlüsse [online]. Universität Koblenz-Landau, 2015. Dostupné online. 
  15. FEŘTEK, Tomáš. Inkvizitor digitálního věku [online]. Respekt, 2014. Dostupné online. 
  16. FEŘTEK, Tomáš. Recenze Digitální demence Manfreda Spitzera [online]. EDUin, 9. 5. 2014. Dostupné online. 
  17. HÖSCHL, Cyril. Jak to vidí … psychiatr Cyril Höschl. Trpíme digitální demencí, nebo lidstvu naopak roste inteligence? [online]. Archiv pořadu ČR Dvojka, 11. 6. 2014. Dostupné online.