Digitální demence

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Jako digitální demence se označují poruchy v poznávání a snížení mentálních schopností, způsobené dlouhodobou závislostí na digitálních médiích, zejména na počítačích, tabletech a chytrých mobilních telefonech. Týká se to i nadměrného sledování televize. Jedná se např. o závady soustředění pozornosti, závady samostatného myšlení nebo o postupnou ztrátu každodenních vzorců chování a schopnosti zapamatovat si některé důležité detaily používané v běžném životě.[1]

Dr. Manfred Spitzer, autor knihy Digitální demence

Termín digitální demence se objevil v roce 2007 v práci jihokorejských vědců, kteří spojili ztrátu schopnosti zapamatovat si různá přístupová hesla a telefonní čísla s intenzívním užíváním mobilních telefonů a malých kapesních počítačů typu PDA.[2][3] Tímto problémem se zabývali i mnozí jiní[4] a zpopularizoval jej zejména německý neurolog a psychiatr Manfred Spitzer, když v roce 2012 vydal svou knihu Digitale Demenz. Wie wir uns und unsere Kinder um den Verstand bringen. Ta byla brzy na to přeložena do různých jazyků včetně češtiny.[5]

Kniha vyvolala velký ohlas a je jí věnována celá řada recenzí, a to i českých.[6][7][8][9][10] Spitzer je kritikem současné digitalizace společnosti. Mentální úpadek těch, kteří se více než na svůj mozek spoléhají na digitální technické prostředky, demonstruje např. na řidičích, kteří se spoléhají výhradně na navigace GPS a ochabují tak svůj orientační smysl. Něco podobného potvrzují i výsledky výzkumu pracovníků Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech.[11] Ti zjistili, že chodci, kteří pro svou orientaci používali chytré brýle s navigací GPS, vykazovali již po třech měsících sníženou míru konektivity hipokampů s jinými oblastmi mozku. (Hipokampus je součástí velkého mozku a hraje významnou úlohu při prostorové orientaci.) Povrchní zpracování informací snižuje také schopnost kritického myšlení a s ním související vyhledávání relevantních informací a jejich hodnocení.[12]

Spitzerovy úvahy o digitální demenci vyvolávají vedle souhlasných hodnocení také kritické reakce.[13] Spitzer je přesvědčivý zejména tam, kde se uplatňuje jako odborník – neurolog. Věrohodné je třeba jeho vysvětlení, jak se rozvíjí mozek, když navazujeme sociální vztahy. Když však kritizuje videohry (zejména násilné) a sociální sítě, dopouští se paušálních odsudků.[14][15] Se Spitzerovými závěry je rovněž v rozporu Flynnův efekt. Americký politolog a ekonom James Flynn totiž tvrdí, že inteligence populace v industriální společnosti měřená pomocí IQ od počátku 20. století trvale roste. Problémem může být jednak to, že Spitzer vidí kauzální souvislosti i tam, kde se může jednat o pouhou náhodnou korelaci některých jevů, a další otázkou je, jak inteligenci definujeme a jak ji měříme.[16]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pojem digitální demence ve slovníku cizích slov ABZ.cz [online]. Dostupné online. 
  2. SOMMER, Michael. What exactly is “digital dementia”? [online]. Helsinky: Elm (European Lifelong Learning Magazine; ISSN 2489-5865, 28. 09. 2015. Dostupné online. 
  3. CHUNG-A, Park. Digital Dementia Troubles Young Generation [online]. The Korea Times, 8. 6. 2007. Dostupné online. 
  4. CARR, Nicholas. Is Google Making Us Stupid? What the Internet is doing to our brains. [online]. The Atlantic, July/August 2008 Issue. Dostupné online. 
  5. SPITZER, Manfred. Digitální demence. První. vyd. Brno: Host – vydavatelství, s.r.o., 2014. 343 s. 
  6. NOVAK, Eva. Kniha Digitální demence Manfreda Spitzera [online]. Český rozhlas Vltava, Mozaika, 4. 10. 2012. Dostupné online. 
  7. ŘEZNÍČEK, Václav. Digitální demence [online]. Acta Informatica Pragensia, 2013. S. 125–127. Dostupné online. DOI:10.18267/j.aip.40 Sekce /. 
  8. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Digitální média – pomáhají nebo škodí?. Rodinné listy. Červen 2014, s. 33 - 34. Dostupné online. 
  9. TESAŘÍK, Bohumil. Jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum [online]. Matematika - fyzika – informatika, Vol. 24 (2015). S. 239 – 240. Dostupné online. 
  10. CÍLEK, Václav. Digitální demence: zranitelné děti, chudí i nejistí [online]. Dostupné online. 
  11. FAJNEROVÁ, Iveta, et al. Could Prolonged Usage of GPS Navigation Implemented in Augmented Reality Smart Glasses Affect Hippocampal Functional Connectivity?. BioMed Research International [online]. 13. June 2018. S. 10 pages. Article ID 2716134. Dostupné online. 
  12. DOMANJA, Jindřich. Výuka (základů) informatiky na vysokých školách v ČR [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky, 2015. Dostupné online. 
  13. APPEL, Markus; SCHREINER, Constanze. Leben in einer digitalen Welt: Wissenschaftliche Befundlage und problematische Fehlschlüsse [online]. Universität Koblenz-Landau, 2015. Dostupné online. 
  14. FEŘTEK, Tomáš. Inkvizitor digitálního věku [online]. Respekt, 2014. Dostupné online. 
  15. FEŘTEK, Tomáš. Recenze Digitální demence Manfreda Spitzera [online]. EDUin, 9. 5. 2014. Dostupné online. 
  16. HÖSCHL, Cyril. Jak to vidí … psychiatr Cyril Höschl. Trpíme digitální demencí, nebo lidstvu naopak roste inteligence? [online]. Archiv pořadu ČR Dvojka, 11. 6. 2014. Dostupné online.