Demetrios I. (patriarcha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeho Svatost
Demetrios I.
Ekumenický patriarcha
Arcibiskup Konstantinopolský a Nového Říma
Církev řecká pravoslavná
Jmenování 16. července 1972
Předchůdce Athenagoras I.
Nástupce Bartoloměj I.
Svěcení
Kněžské svěcení 25. dubna 1937
Biskupské svěcení 9. srpna 1964
Osobní údaje
Rodné jméno Demetrios Papadopoulos
(Δημήτριος Παπαδόπουλος)
Země TureckoTurecko Turecko
Datum narození 2. října 1991 (ve věku 77 let)
Místo narození Konstantinopol, Turecko
Datum úmrtí 2. října 1991
Místo úmrtí Istanbul, Turecko
Národnost řecká
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Demetrios I. rozený Demetrios Papadopoulos (řecky: Δημήτριος Αʹ, Δημήτριος Παπαδόπουλος; 8. září 1914, Konstantinopol2. října 1991, Istanbul) byl konstantinopolský arcibiskup a pravoslavný patriarcha.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 8. září 1914 v Konstantinopoli. Základní vzdělání získal na řeckých školách v Therapii a poté odešel studovat na Teologickou školu v Chalki. Dne 25. dubna 1937 byl vysvěcen na diakona.

V letech 1937-1938 byl eparchiálním sekretářem a kazatelem Svaté metropole v Edesse a od roku 1939-1945 sloužil jako diakon ve Ferikioi kde také působil jako kněz a to od 29. března 1942 kdy byl vysvěcen na kněze. Od roku 1945-1950 byl knězem v pravoslavném kostele Zvěstování v Teheránu. Během tohoto času získal od šáha Muhammada Rezá Pahlavího povolení k výuce starověké řečtiny na univerzitě v Teheránu. Roku 1950 se vrátil zpět do Ferikioi.

Dne 23. července 1964 byl zvolen titulárním biskupem z Eleie a dne 9. srpna stejného roku byl vysvěcen. Začal sloužit jako hierarchální vikář a patriarchální dohled farností Ferikioy, Haskioy, a Tataoula. Tyto funkce zastával až do 15. února 1972 kdy byl zvolen metropolitou Imvrosu a Tenedosu. Po smrti patriarchy Athenagora I. byl dne 16. července 1972 zvolen Svatým synodem jeho nástupcem. Dne 18. července 1972 byl slavnostně intronizován.

Roku 1987 navštívil v Římě papeže Jana Pavla II. Zde po dlouhé době společně odrecitovali Nicejské vyznání.

Zemřel 2. října 1991 v Istanbulu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]