De Havilland Ghost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Ghost
Ve Švédsku postavený licenční motor Ghost – RM 2
Ve Švédsku postavený licenční motor Ghost – RM 2
Typ proudový motor
Výrobce de Havilland Engine Company
Konstruktér Frank Halford
První rozběh 2. září 1945
Hlavní použití de Havilland Comet
de Havilland Venom
de Havilland Sea Venom
Vyvinut z motoru de Havilland Goblin

De Havilland Ghost, původně Halford H-2, byl druhý proudový motor vyráběný britskou společností de Havilland Engine Company. Jednalo se o první motor na světě, který poháněl letoun civilní dopravní společnosti (BOAC). Jednalo se o zvětšený motor de Havilland Goblin. Motory Ghost poháněly letouny de Havilland Venom, de Havilland Comet a Saab 29 Tunnan.[1]

Vývoj a popis[editovat | editovat zdroj]

Práce no motoru Ghost započaly v roce 1943 se začátkem prací na letounu de Havilland Comet. První motor navržený Frankem Halfordem (H-1/Goblin) právě vstupoval do sériové výroby a byl schopen dosáhnout výkonů požadovaných pro letouny Comet pouhým zvětšením rozměrů motoru Goblin. Výsledný motor H-2 nakonec používal 10 velkých spalovacích komor místo původních 16 malých spalovacích komor na motorech H-1. Během stavění prototypu byla firma začleněna do společnosti de Havilland jako dceřiná společnost de Havilland Engine Company a motory H-1 a H-2 byly přejmenovány na Goblin a Ghost.

Testování motoru Ghost začalo v roce 1944, a poprvé vzlétnul v roce 1945. To bylo dlouho před tím, než byly letouny Comet a Venom připraveny k letu. V tomto okamžiku byl Ghost vybrán pro švédský projekt stíhačky „JxR“, což nakonec vyústilo v jeho montáž do letounu SAAB Tunnan. Tunnan poprvé vzlétnul v roce 1948. Pro letouny Tunnan byl motor Ghost vyráběn v licenci u společnosti Svenska Flygmotor (později Volvo Aero) pod označením RM2.

Ghost nakonec odstartoval na letounu Comet 27. července 1949. Tento prototyp byl poháněn motory Ghost 50 s tahem 22,2 kN, ačkoliv se jednalo o dočasné řešení než budou vyvinuty silnější motory. První „opavdová“ verze letounu (Comet 2) měla být poháněna motorem Rolls-Royce Avon, ale tyto motory ještě nebyly připraveny k letu. Kvůli nízkému tahu motorů Ghost musela být konstrukce letounů Comet odlehčena použitím tenkého potahu letounu. Tento tenký potah byl později určen jako příčina několika tragických nehod letounů Comet, protože docházelo k velké únavě materiálu.

Během vývoje motoru britské Královské letectvo požadovalo vylepšenou verzi letounu de Havilland Vampire s lepšími výkony a tedy i se silnějším motorem. Výsledný návrh byl později znám jako de Havilland Venom a v mnohém se podobal svému předchůdci. Motor Ghost poprvé vzlétnul s letounem Venom 2. září 1949. Námořní verze nazvaná Sea Venom byla licenčně vyráběna i ve Francii. Pro tyto letouny byly motory Ghost vyráběny v licenci u společnosti Fiat.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Ghost 45

Tah 19,7 kN.

Ghost 48

Tah 21,6 kN.

Ghost 50 Mk.1

Tah 22,2 kN.

Ghost 50 Mk.2

Tah 22,8 kN.

Ghost 103

Tah 21,6 kN.

Ghost 104

Tah 22,0 kN.

Ghost 105

Tah 22,9 kN.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Letouny[editovat | editovat zdroj]

Další použití[editovat | editovat zdroj]

  • Rychlostní člun Crusader

Specifikace (Ghost 50)[editovat | editovat zdroj]

Data pocházejí z webových stránek „Airpowerworld.info“.[2]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Typ: proudový motor
  • Délka: 3,073 m
  • Průměr: 1,346 m
  • Hmotnost: 1 006 kg

Součásti motoru[editovat | editovat zdroj]

  • Kompresor: jednostupňový radiální kompresor
  • Spalovací komora: 10 spalovacích komor
  • Turbína: jednostupňová turbína
  • Palivo: letecký petrolej

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Tah motoru: 22,2 kN (5 000 lbf) při 10 250 otáčkách za minutu
  • Celkový kompresní poměr: 4,6:1

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku de Havilland Ghost na anglické Wikipedii.

  1. Gunston 1989, str.52.
  2. The de Havilland Ghost Aircraft Engine na stránkách Airpowerworld.info. Citováno: 20. ledna 2013. (anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Gunston, Bill. World Encyclopedia of Aero Engines. Cambridge, England. Patrick Stephens Limited, 1989. ISBN 1-85260-163-9
  • Smith, Geoffrey G.Gas Turbines and Jet Propulsion for Aircraft, London S.E.1, Flight Publishing Co.Ltd., 1946.
  • KAY, Anthony L. Turbojet History and Development 1930-1960. Ramsbury: The Crowood Press, 2007. ISBN 978-1-86126-912-6. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Související vývoj[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]