Daniel Esterházy z Galanty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Daniel Esterházy z Galanty
Narození26. července 1585
Galanta
Úmrtí14. června 1654 (ve věku 68 let)
Šintava
Povoláníhudební skladatel
ChoťJudita Rumyová
DětiTomáš Esterházy z Galanty[1]
Zikmund Esterházy z Galanty[1]
Michael Esterházy z Galanty[1]
Kašpar Esterházy z Galanty[1]
Jan Esterházy z Galanty[1]
Jiří Esterházy z Galanty
… více na Wikidatech
RodičeFrantišek Esterházy z Galanty a Žofie Illésházyová
RodEsterházyové
PříbuzníMikuláš Esterházy z Galanty, Tomáš Esterházy z Galanty, Štěpán Esterházy z Galanty, Pavel Esterházy z Galanty a Gabriel Esterházy z Galanty (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baron Daniel Esterházy z Galanty (maďarsky Báró Galántai Esterházy Dániel, 26. července 1585, Galanta14. června 1654, Šintava) byl (horno)uherský šlechtic z rodu Esterházyů z Galanty a hudební skladatel. Byl zakladatelem csesznecké větve rodu.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn Františka Esterházyho, vice-ispána (vicecomes) Prešpurské župy a jeho manželky Žofie Kateřiny z Illesházy (1547–1599).

Měl bratry Mikuláše (1582–1645) a Pavla. Všichni tři pak založili vlastní rodové větve, které se staly hlavními liniemi Esterházyů, nazvané podle panství Forchtenstein, Zvolen a Česnek. Bratr Mikuláš Esterházy sloužil jako uherský palatin a získal hraběcí titul.

Ve dvaceti letech se Daniel účastnil Bočkajova povstání proti králi a později byl též stoupencem sedmihradského knížete Gabriela Betlena. V důsledku tohoto postoje se dostal do konfliktu se svým bratrem Mikulášem. Betlen však nechal Daniela uvěznit kvůli jeho sympatiím k royalistické straně palatina Jiřího VII. Turzona, ale Danielovi se podařilo z vězení utéct.

V roce 1613 Daniel získal baronský titul a v roce 1635 mu král Ferdinand II. daroval hrad Csesznek, městskou pevnost Győru (Raab), čímž došlo k založení csesznecké rodové větve. [3]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Dne 20. února 1623 se baron Daniel Esterházy oženil s Juditou Rumyovou z Rumu a Rábadoroszló, vnučkou Františka Rumyho, viceispána Vašské župy.[4] Manželé měli několik dětí:

  • Žofie/Zsófia (16. března 1624 - 26. března 1624), zemřela jako dítě
  • Jan/János (27. ledna 1625 – 22. června 1692), od roku 1683 hrabě
  • Tomáš/Tamás (20. prosince 1625 - 26. srpna 1652), zemřel v bitvě u Velkých Vozokan
  • Zikmund/Zsigmond (30. prosince 1626 – 1692)
  • Kašpar/Gáspár (13. ledna 1628 – 26. srpna 1652), zemřel v bitvě u Velkých Vozokan
  • Michal/Mihály (28. února 1629 - 27. července 1686), zemřel v bitvě u Budína
  • Jiří/György (25. března 1630 - 9. srpna 1663), titulární biskup Szendrő, zabit v bitvě u Párkány
  • Adam/Ádám (1631 – 12. srpna 1638), zemřel v dětství
  • Marie Magdalena/Mária Magdolna (19. února 1633 – 1672), v roce 1672 se provdala za hraběte Ondřeje Serényiho z Kisserény († 1689)
  • Anna (11. března 1634 – 22. listopadu 1635), zemřela v dětství
  • Kristýna/Krisztina (1. srpna 1635 – 31. prosince 1640), zemřela v dětství
  • Gabriel/Gábor (5. září 1637 - 8. září 1637), zemřel jako nemluvně (dvojče)
  • Ondřej/András (5. září 1637 - září 1643), zemřel v dětství (dvojče)
  • Emerich/Imre (15. září 1638 – 1670)
  • Štěpán/István (19. ledna 1640 – 4. února 1643), zemřel v dětství
  • Jan/János (2. února 1643 – 4. února 1643), zemřel jako nemluvně

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Eßterházy, Daniel (I.) Freiherr von Galántha. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich.
  2. Dostupné online. 
  3. Esterhazy Wiki
  4. Dostupné online. 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dániel Esterházy na anglické Wikipedii.