Džigme Dordže Wangčhug
Džigme Dordže Wangčhug | |
---|---|
král Bhútánu | |
![]() | |
Doba vlády | 30. března 1952 – 21. července 1972 |
Korunovace | 27. října 1952 |
Narození | 2. května 1929 Trongsa |
Úmrtí | 21. července 1972 (ve věku 43 let) Nairobi |
Předchůdce | Džigme Wangčhug |
Nástupce | Džigme Singgjä Wangčhug |
Potomci | Džigme Singgjä Wangčhug, Dechen Wangmo Wangchuck a Sonam Choden Wangchuck |
Otec | Džigme Wangčhug |
Matka | Phuntsho Choden |
Příbuzní | Džigme Khesar Namgjal Wangčhug, Jigyel Ugyen Wangchuck, Jigme Dorji Wangchuck, Urgjän Džigme Wangčhug, Kesang Choden Wangchuck, Princess Sonam Dechen Wangchuck of Bhutan, Chimi Yangzom Wangchuck, Khamsum Singye Wangchuck, Dechen Yangzom Wangchuck a Euphelma Choden Wangchuck (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Džigme Dordže Wangčhug (2. května 1929 Thimphu – 21. července 1972 Nairobi) byl třetí bhútánský dračí král.
Za jeho doby vlády se Bhútán otevřel okolnímu světu a byla započata cesta k modernizaci a demokratizaci země. Modernizace probíhala na hospodářském, ale i sociálním a náboženském poli. Teprve v padesátých letech bylo v Bhútánu zrušeno otroctví, což mimo jiné souviselo s pozemkovou reformou. Zlepšil celkovou infrastrukturu země, nechal postavit mnoho škol, klinik a pár stovek kilometrů silnic. Pod vládou Džigme Dordžeho se Bhútán připojil k OSN a Kolombskému plánu. Jeho nástupce Džigme Singgjä Wangčhung dále zrušil trest smrti a zakázal mnohoženství, zásadním způsobem reorganizoval mnišskou sanghu a prohloubil přátelské styky s Indií.[1]
Smrt
[editovat | editovat zdroj]Wangčhug trpěl dlouhodobými srdečními problémy; svůj první infarkt měl ve věku 20 let.[2] V červenci 1972 odcestoval do Nairobi, aby se s tímto stavem léčil, ale během této návštěvy náhle zemřel. Královo tělo bylo následně převezeno zpět do Bhútánu, aby tam bylo zpopelněno.[3]
Patronát
[editovat | editovat zdroj]- Doživotní člen a patron společnosti Mahábódhi.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Národní vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Bhútán
Velmistr Bhútánského královského řádu (Druk Thuksey = Syn srdce hromového draka, 1966).
Zahraniční vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Bangladéš
- Nositel Vyznamenání bangladéšské osvobozenecké války (posmrtně) (27. března 2012)[4]
Indie
Nositel Padma vibhušan (26. ledna 1954)[5]
Spojené království
Nositel stříbrné jubilejní medaile krále Jiřího V. (6. května 1935)
Nositel korunovační medaile krále Jiřího VI. (12. května 1937)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jigme Dorji Wangchuck na anglické Wikipedii.
- ↑ FILIPSKÝ, Jan, et al. Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Šrí Lanky. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-647-8. S. 92–93.
- ↑ Patron Kings Part XI: King Jigme Dorje Wangchuk of Bhutan | Khyentse Foundation. khyentsefoundation.org [online]. [cit. 2021-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-11.
- ↑ Jigme Dorji W angchult Is Dead; King of Tiny Himalayan Bhutan. The New York Times. 1972-07-23. Dostupné online [cit. 2021-12-30]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Third Druk Gyalpo honored by Bangladesh [online]. [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Padma Vibhushan, News Photo, Bhutan King, Jigme Dorji Wangc.... www.timescontent.com [online]. [cit. 2021-12-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Džigme Dordže Wangčhug na Wikimedia Commons
- (anglicky) Encyclopedia Britannica
Předchůdce: Džigme Wangčhug |
![]() |
král Bhútánu 1952–1972 |
![]() |
Nástupce: Džigme Singgjä Wangčhug |