Dívka, která kopla do vosího hnízda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dívka, která kopla do vosího hnízda
Autor Stieg Larsson
Původní název Luftslottet som sprängdes
Země Švédsko
Jazyk švédština
Žánry thrillerový román, detektivní román, mystery novel a thriller
Ocenění Skleněný klíč (2008)
Vydavatel Norstedts Förlag
Datum vydání 2005
Předchozí a následující díl
The Girl in the Spider's Web
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dívka, která kopla do vosího hnízda (švédsky: Luftslottet som sprängdes) je detektivní román od švédského spisovatele Stiega Larssona. Ve Švédsku vyšel v roce 2007, v češtině v roce 2010 v překladu od Azity Haidarové. Román je třetím a posledním dílem trilogie Milénium, která navazuje na předchozí díl Dívka, která si hrála s ohněm.

Kompozice románu[editovat | editovat zdroj]

Kniha je rozdělena na čtyři části (Intermezzo v nemocnici, Hackerská republika, Zhroucení disku a Restart) dále se dělí na 29 kapitol plus epilog. Příběh se odehrává bezprostředně po ději v druhé knize, od 8. dubna do 18. prosince v roce 2004, převážně ve Švédsku, ale i v Nizozemsku.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Děj bezprostředně navazuje na předchozí díl, kdy byla Lisbeth Salanderová zraněna Zalaščenkem a zachráněna Mikaelem Blomkvistem. Ten byl na místě zadržen přivolaným policistou, jehož neschopnost měla za následek to, že při zatýkání Ronalda Niedermanna byl jeden policista zavražděn, druhý zraněn a Niedermann utekl a ukryl se. Lisbeth byla odvezena do nemocnice v Göteborgu, kde podstoupila náročnou operaci, při které jí byla vyoperována kulka z mozku. Do stejné nemocnice byl odvezen se zraněním hlavy a nohy Lisbethin otec – Alexander Zalaščenko.

Zalaščenkovi kdysi obstarala novou identitu a po desetiletí ho chránila skupina několika pracovníků tajných služeb označovaná jako Sekce. Tato skupina byla utajená i v rámci bezpečnostních složek, časem se vymkla jakékoliv kontrole a odhalení jejích praktik by mělo pro všechny zúčastněné osudné následky. Proto se Sekce rozhodla po letech opět operativně jednat. Její bývalý šéf, starý a smrtelně nemocný Evert Gullberg, se pod falešnou záminkou dostal do pokoje Zalaščenka a zastřelil jeho i sebe, neúspěšně se pokoušel dostat i do pokoje Lisbethina. (Tomu zabránila Mikaelova sestra Annika Gianniniová, která se stala obhájkyní Lisbeth čelící obvinění z pokusu o vraždu Zalaščenka a z řady dalších menších provinění.) Sekce dále zorganizuje přepadení Anniky Gianniniové a vloupání do Mikaelova bytu, během kterých se zmocní dokumentů, jež dokazují, že v 90. letech se Sekce spojila s psychiatrem Teleborianem, který zneužil svého postavení a na základě falešného posudku nechal uvěznit Lisbeth Salanderovou do psychiatrické léčebny. Mikael při odposlouchávaných telefonátech předstíral, že o všechny dokumenty přišel, ve skutečnost měl ale další kopie.

Mikael, s pomocí doktora Anderse Jonasse, propašoval Lisbeth do pokoje PDA i s připojením na internet. Zdravotní stav Lisbeth byl stabilizovaný, byla mimo ohrožení života, ale pohybovat se mohla jen stěží. Lisbeth se díky PDA spojila s hackerskou komunitou, která poté pomáhala s odposlechy a nabouráváním se do počítačů vyšetřovatelů. Spojila se také s Mikaelem a na jeho žádost pracovala na svém životopisu, který měl být použit u soudu, s policií totiž odmítala mluvit.

Na žádost Dragana Armanského se případem začal zabývat útvar pro ochranu ústavy, součást tajných složek vedená Torstenem Edklinthem. Ten vytvořil vyšetřovací skupinu, která se spojila i s vysokými státními úředníky včetně premiéra a spolupracovala s Blomkvistem.

Bývalá šéfredaktorka Milénia Erika Bergerová odešla z vedení Milénia a stala se šéfredaktorkou deníku Svenska Morgon-Posten, po jejím příchodu zemřel její předchůdce Håkan Morander a musela reagovat na změny. Kromě toho jí začal vyhrožovat a ohrožovat stalker, s jehož odhalením na dálku pomohla Lisbeth – byl jím pracovník SMP Peter Fredriksson, který znal a miloval Eriku od střední školy, ale ona ho ignorovala. Erika Petera neudala policii, ale donutila ho opustit Stockholm. Erika posléze SMP opustila kvůli tomu, že se dostala do konfliktu s předsedou představenstva Borgsjöem – redaktor Milénia totiž zjistil, že jeho firmy profitovaly ze zneužívání dětské práce v Asii, a Erika celou záležitost zveřejnila.

K Sekci se dostaly indicie, že Blomkvist má důkazy o roli Sekci, a proto se odhodlala k zoufalému kroku a poslala na něj nájemné vrahy. Blomkvist se ale ubránil a útočniky zneškodnili členové vyšetřovacího týmu z útvaru pro ochranu ústavy.

Při soudním procesu vedeném soudcem Iversenem byl odhalen Peter Teleborian jako lhář a pedofil, na jeho psychiatrickém posudku závisela obžaloba a státní zástupce Ekström tak musel uznat Lisbethinu nevinu a právní způsobilost. Současně s procesem bylo vydáno i speciální číslo časopisu Milénium, které odhalilo spiknutí Sekce proti Salanderové. Zároveň byly provedeny razie, zatčeni členové Sekce a kauza se poté dále vyšetřovala.

Lisbeth po soudu odlétá na Gibraltar, aby si srovnala myšlenky, setkává se s finančním poradcem Jeremym MacMillanem, kterého zaměstnala, aby ji „přepral“ peníze z Wennerströmovy aféry. Poté odletěla do Paříže, kde se setkala s Miriam Wu, která v Paříži studovala. Annika posléze Lisbeth oznamuje, že má dědit polovinu Zalova jmění, druhá půlka patří sestře. Lisbeth ale Zalovy peníze odmítá, posléze je ale příjme a pomocí dědictví odhalila, kde se skrývá Ronald Niedermann, napřed jej chtěla zabít, ale pak na něj poštvala motorkáře Sonnyho Nieminena a vše oznámila policii. Niedermann byl zabit motorkáři a Nieminen zastřelen při zatýkání, klub Svavelsjö MC byl definitivně zničen. Lisbeth se opět spřátelila s Mikaelem.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • cena Skleněný klíč (2008)
  • vítězství v anketě Kniha roku 2010 pořádané knižním webem Databazeknih.cz

Filmová adaptace[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]