Désirée Clary
Bernardine-Eugénie-Désirée Clary (* 8. listopad 1777 v Marseille, Francie; † 17. prosinec 1860 v Stockholmu, Švédsko), provdaná 1798 Désirée Bernadotte, stala se 1818 pod jménem Desideria královnou Švédska a Norska.
Předkové
Jméno Clary je široce rozšířené v různých oblastech. Četní badatelé se pokoušejí nalézt - zatím bez úspěchu - původ jména. Nelze zatím jednoznačně určit odkud marseillesští Claryové pocházeli. Někteří hledají původ v Dauphiné, jiní v Albi. První doložené zprávy z Marseille mluví o muži jménem Jaques Clary, který se oženil 24. listopadu 1690 Catherinou Barosse v kostele Sv. Martina v Marseille. Jejich syn Joseph (1693-1748) uzavřel sňatek 27.února 1724 s Francoise-Agnes Amauricc. Z tohoto spojení vzešel Francois Clary, otec Désirée.
Dětství
Otec Francois Clary se narodil 24. února 1725. Byl rejdařem a obchodníkem a svými obchodními aktivitami si vydobyl značné jmění. Byl dvakrát ženat. První žena Gabrielle Fleechon, s kterou se Francois oženil 13. dubna 1751 porodila 4 děti: Francois-Joseph, Marie-Jeanne, Marie-Therese-Katherine a Ethienne-Francois. Gabrielle zemřela 4 měsíce po posledním porodu 3.května 1758. Již následující rok 26. června 1759 se otec Francois žení opět. Jeho vyvolenou se stala Francoise-Rose Somis. Ta porodila dalších 9 dětí: Nicolas-Joseph, Joseph-Honoré, Rose, Lucie, Justinien, Honorine, Julie, Basile a Desiree. Nejmladší, třinácté dítě Eugenia Bernardine Désirée Clary, spatřila světlo světa 8. listopadu 1777 v Marseille. Den po narození byla pokřtěna v kostele Saint-Ferréol. Kmotry byla sestra matky Bernardine-Catherine de Somis a manžel její nevlastní sestry Jeanne Louis Honoré Le Jeans.
Mládí a zasnoubení s Napoleonem
O mládí Désirée je známo jen málo. Je pravděpodobné, že byla vychovávána v jednom marseilleském klášteře. V pozdním věku se vyjádřila, že na otcovský dům si vzpomíná jen útržkovitě a nejasně. V roce 1793 se Eugenie (teprve později si nechala říkat Désirée, ačkoli Napoleon to neakceptoval a stále jí jmenoval Eugénie) seznámila s chudou rodinou korsických emigrantů Buonaparte (od r. 1796 Bonaparte), když se snažila pomoci propuštění svého bratra Etienna z vězení a náhodou se setkala s Josephem Buonapartem. Toho představila své setře Julii. Dle jiné verze se s Josephem Buonapartem seznámila její matka a z vděčnosti za pomoc při záchraně Etienna jej pozvala domů. Brzy poté se Désirée zamilovala do Josephova bratra Napoleona. Mezi léty 1795 - 1796 zasnoubena do mladého malého bezvýznamného generála. V srpnu 1794 se Joseph oženil s Julií Claryovou, když náklady na svatbu hradila z větší části rodina Claryových. Ta se ostře postavila proti sňatku Désirée s Napoleonem (bratr Etienne: „ jeden Bonaparte v rodině je až dost“) a Napoleon se seznámil v Paříži s vdovou Josephinou Beauharnaisovou, krásnou a vlivnou, a r. 1796 vstoupil s ní do svazku manželského. Désirée byla velmi zklamaná, ale jak reagovala a co přesně dělala je po dobu půl roku naprosto nezmapováno a dává prostor k dohadům a spekulacím (nejznámější spekulace je z pera Annemarie Selinkové v románu Desireé).
Sňatek s generálem Bernadotte a královna Švédska a Norska
17. srpna 1798 uzavírá manželství s generálem Jeanem-Baptistem Bernadottem, přítelem Josepha a Luciena Bonapartových, kteří byli též na svatbě svědky. Následující rok přichází na svět jejich syn Oskar (4. července 1799), pozdější švédský král Oskar I. Roku 1810 byl Bernadotte, mezitím maršál Francie(1804) a vévoda z Ponte Corvo (1806), adoptován bezdětným švédským králem a stal se jako Karel Johann korunním princem švédským. Po smrti krále a korunovaci manžela se Désireé stala švédskou a norskou královnou Desiderií. Třebaže její manžel a syn žili od r. 1810 ve Švédsku, zůstala Désireé dále v Paříži až do roku 1823, převážně pod pseudonymem hraběnka z Gotlandu. Důvodem mohly být zdravotní problémy v severském klimatu (r. 1810 se při pobytu v Stockholmu necítila zdravotně dobře), tak i averze k cizímu prostředí. Často se svou sestrou Julií navštěvovala lázně a r.1819 se intimně sblížila s knížetem Armandem Emmanulem Plessis de Richelieu. Jejich vztah trval asi 2 roky. Teprve r. 1823 při příležitosti svatby svého syna Oskara s Josephinou z Leuchtenbergu (dcera Evžena Beauharnaise, syna Josephiny Beauharnaisové, bývalé vítězné sokyně Desireé), přijíždí Désireé s nevěstou do Stockholmu 19.června 1823. Ve Švédsku již zůstala. Teprve 21. srpna 1829 proběhla její slavnostní korunovace. Pobývala odloučena od svého muže na zámku Rosersberg nedaleko Sigtuny. 3.března roku 1844 ovdověla a na švédský trůn nastoupil syn Oskar. 17. prosince roku 1860 odjela do Stockholmu shlédnout inscenaci Calderonova dramatu „Život sen“ - titul jako by charakterizoval i její život. Po návratu z divadla zemřela náhle na schodišti královského zámku ve Stockholmu.
Dnešní královská rodina švédská stále nosí rodinné jméno Bernadotte.
Galerie Désirée Clary na Wikimedia Commons