Dřevovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dřevovina (anglicky groundwood, GW) je vysokovýtěžkový materiál používaný na výrobu papírů horších jakostí, který má v současné době čím dál menší uplatnění, neboť je s úspěchem nahrazován vlákninou ze sběrového papíru. Jako suroviny se používá dřevo, jak z jehličnatých stromů, tak i ze stromů listnatých. Na rozdíl od chemických vláknin – buničin se při výrobě dřevoviny vlákna (v tomto případě rostlinné buňky) uvolňují především mechanickým namáháním dřeva. Dřevovina se používá (používala) například pro výrobu novinového papíru a plné lepenky.

Produkce dřevoviny

Výroba má několik fází:

  1. Nejdříve je ze stromu odstraněna kůra. To se může udělat bez nebo s vodou (mokré loupání). Kůra je obvykle použita jako palivo při výrobě celulózy a papíru.
  2. Dřevné buňky jsou následně rozvolňovány. To lze provést více způsoby, čímž vzniknou různé druhy dřevovin:
    • Brusná dřevovina (výtěžnost zhruba 98 %) se vyrábí broušením kuláčů dřeva na brusných kamenech. Při suchém broušení lze z takovéto dřevoviny vyrobit papír s vysokou opacitou. Při mokrém broušení naopak tato dřevovina slouží pro výrobu hladkého papíru.
    • Rafinérová dřevovina (výtěžnost 95-98 %) je obdobou brusné dřevoviny, jen se místo klasického brusného kamene použijí nožové rafinéry, kam již dřevo přichází v podobě štěpek.
    • Tlaková dřevovina (výtěžnost 95-98 %) je obdobou rafinérové buničiny. Jen se pracuje za vyšších teplot (až 200 °C) a tlaků (až 25 atm). Jedním druhem této dřevoviny je i explozívní buničina, kde se štěpky z tlakové nádoby "vystřelí", čímž dojde k expanzi přehřáté vody a dřevo se rozruší. Výtěžnost explozivní buničiny je však nižší, než u klasické tlakové dřevoviny a blíží se spíš kategorii termomechanické buničiny.
  3. Dřevovinová směs je následně mleta, tříděna, doplněna o pomocné papírenské prostředky a dopravena do papírového stroje, kde je formována a usušena.

Vlastnosti

Vlákna dřevoviny jsou výrobou značně poškozena. Oproti vláknům buničiny jsou krátká, málo fibrilovaná, mají minimální pevnostní vlastnosti. Navíc obsahují značné množství ligninu, který z dřevoviny barví (zejména po delším působení slunečního světla) na žluto.

Současnost

V současné době[kdy?] se však již od dřevoviny ustupuje. Celá výroba je energeticky velice náročná a vlastnosti dřevovinových vláken jsou velice podobné vlastnostem vláken ze sběrového papíru. Navíc dřevovinová vlákna jsou výrobou velice poškozena, takže je velmi obtížné tato vlákna využít pro recyklaci. Proto není důvod ve výrobě dřevoviny pokračovat.